Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha

• Název práce v češtině: Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha
• Název v anglickém jazyce: Nietzsche's unhappy consciousness and ascetic ideals in Hegel's Phenomenology of Spirit
• Klíčová slova: Hegel|Nietzsche|asketické ideály|nešťastné vědomí|transcendence|negace|zprostředkování|duchovnost
• Klíčová slova anglicky: Hegel|Nietzsche|ascetic ideal|Unhappy consciousness|transcendence|negation|mediation|spirituality
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.09.2016
• Datum zadání: 20.09.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.09.2016
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Dr. phil. habil. Jindřich Karásek, Dr.

Zásady pro vypracování

V práci se zaměřím na srovnání toho, co Nietzsche nazývá „asketickými ideály“, a „nešťastného vědomí“, jak je prezentováno v Hegelově Fenomenologii ducha. Oba filosofové shodně kritizují vědomí, které chce překonat samo sebe jakožto jednotlivé, konečné, ke světu obrácené a smyslové, a to tak, že se vztáhne k něčemu neměnlivému mimo sebe. Takové vědomí je rozpolcené, neboť se domnívá, že má svou podstatu mimo sebe. Oba myslitelé ovšem předkládají svou kritiku v odlišných kontextech a s odlišnými cíli. Nejprve se tedy pokusím obě pojetí představit a zasadit do příslušného kontextu a následně je porovnat a vypracovat podobnosti i odlišnosti, které mohou na obě pojetí vrhat nové světlo.

Seznam odborné literatury

Primární literatura:

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Phänomenologie des Geistes. Hamburg: Felix Meiner, 1952.
HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Vorlesungen über die Philosophie der Religion. Teil 1, Einleitung in die Philosophie der Religion: Der Begriff der Religion. Hamburg: Meiner, 1993.
NIETZSCHE, Friedrich. Also sprach Zarathustra. 1-4. Berlin: Gruyter, 1999.
NIETZSCHE, Friedrich. Der Fall Wagner: Götze-Dämmerung ; Der Antichrist ; Ecce homo ; Dionysos-Dithyramben ; Nietzsche contra Wagner. Berlin: Gruyter, 1999.
NIETZSCHE, Friedrich. Jenseits von Gut und Böse: Zur Genealogie der Moral. Berlin: Gruyter, 1999.
NIETZSCHE, Friedrich. Morgenröte: Idyllen aus Messina ; Die fröhliche Wissenschaft. Berlin: Gruyter, 1999.


Sekundární literatura:

BUTLER, Judith. The Psychic Life of Power: Theories in Subjection. Stanford: Stanford University Press, 1997.
CHRISTENSEN, Darrel E. Hegel and the Philosophy of Religion. Tha Hague: Martinus Nijhoff, 1970.
DUDLEY, Will. Hegel, Nietzsche, and Philosophy: Thinking Freedom. Cambridge: Cambridge University Press, 2002.
FINK, Eugen. Nietzsches Philosophie. Stuttgart: Kohlhammer, 1992.
HYPPOLITE, Jean. Genesis and Structure of Hegel's Phenomenology of Spirit. Evanston: Northwestern University Press, 1979.
LÖWITH, Karl. Von Hegel zu Nietzsche: der revolutionäre Bruch im Denken des neunzehnten Jahrhunderts. Frankfurt a. M.: Fischer, 1969.
KEENAN, Dennis King. Hegel and Contemporary Continental Philosophy. New York: State University of New York Press, 2004.
KOUBA, Pavel. Nietzsche: filosofická interpretace. Praha: OIKOYMENH, 2006.
WILLIAMS, Robert R. Tragedy, Recognition, and the Death of God. Studies in Hegel and Nietzsche.Oxford: Oxford University Press, 2012.