Sémiokapitalismus: komodifikovaná produkce všeobecného intelektu

• Název práce v češtině: Sémiokapitalismus: komodifikovaná produkce všeobecného intelektu
• Název v anglickém jazyce: Semiocapitalism: commodified production of the general intellect
• Klíčová slova: všeobecný intelekt|sémiokapitalismus|kognitivní práce|operaismo|psychopatologie|komodifikace|živá práce
• Klíčová slova anglicky: general intellect|semiocapitalism|cognitive labor|operaismo|psychopathology|commodification|living labor
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Pavol Fabuš
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 31.08.2016
• Datum zadání: 31.08.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.09.2016
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Zásady pro vypracování

Východiskem práce je Marxův pojem 'obecného intelektu,' (pro který se v současných debatách vžil anglický ekvivalent) z části spisů Grundrisse známého jako Fragment o strojích. Tímto pojmem Marx označoval hypotetickou sociální subjektivitu, vznikající v situaci pokročilého rozvoje fixního kapitálu, kdy se hlavní produktivní silou ve společnosti stává imateriální produkce vědění, tedy informací. 'General intellect' je tedy možné chápat jako vizi jakési globální propojené kolektivní mysli, kdy v situaci této informační ekonomiky přestává platit ekonomický zákon nedostatku (mezní náklady při dalším kopírování informace jsou téměř nulové), a tedy z každého „příspěvku“ v této zesíťované globální mysli má každý prospěch. Princip 'general intellect' měl být tím, co podle Marxe Fragmentu o strojích překoná kapitalismus, a jím popisovaný fenomén, jak se zdá odpovídá tomu, co vzniká v rámci informační ekonomiky současného kapitalismu. 'General intellect' byl klíčovým pojmem italských myslitelů hnutí operaismo navazujících na Marxe, jako jsou Antonio Negri, Franco Berardi, nebo např. Paolo Virno, kteří také na jeho základě od sedmdesátých let minulého desetiletí detailně analyzovali post-industriální kapitalismus. Přesto se nicméně se nezdá, že by byl analytický potenciál tohoto pojmu vyčerpaný – zvláště vzhledem k urychlenému technologickému vývoji, přinášející nutnost konfrontace pojmu např. s komplexní strukturou algoritmů a umělých inteligencí.
Obecně je tedy cílem práce zkoumání dnešního digitálního kapitalismu (sémiokapitalismu) z perspektivy Marxovy sociální teorie, konkrétně Fragmentu o strojích. Dál si práce pokládá otázku, jestli je možné 'general intellect' chápat nejen jako pojem popisující objektivní ekonomické vztahy, ale hlubším způsobem, vyjadřujícím dominantní sociální subjektivitu pracující třídy v post-industriálním kapitalismu – důležité je tedy zaměření nejen na technologie a kapitalismus, ale také jejich dopad na těla dnešních 'dělníků' (viz pojem kognitariát Franca Berardiho), a z toho plynoucí sociální patologie, a obecně pak zamyšlení nad možnostmi „sebe-uvědomění“ dosud fragmentarizovaného 'obecného intelektu' (a kde k tomu již dnes dochází).
Metodikou práce bude v první řadě v četbě literatury na toto téma, od Marxe k dalším, současným autorům. Kromě sociologických autorů bude nutná četba např. filosofů G. Deleuze a F. Guattariho, na které jsou založené i analýzy post-industriálního kapitalismu zmiňovaných italských autorů; a dalších. Teoretické konstrukce pak můžou najít ověření i v empírii, např. z různých statistik, průzkumů, atd.
Hypotéza: zdá se, že Marxova vize informační ekonomiky jako kvalitativně odlišného produkčního způsobu (viz výše) se v zásadě naplňuje, existují již ekonomické sektory, podřízené této nové logice, a 'general intellect' může být vhodným konceptuálním prostředkem pro podchycení těchto na první pohled nesouvisejících jevů.
Cílem práce by mělo být (díky relativní interdisciplinaritě) pokud možno komplexní pochopení současné socio-ekonomické situace, dávající do vztahu technologické, ekonomické, a sociální (příp. sociálně patologické) trendy.

Seznam odborné literatury

Berardi, F. (2009). The Soul at Work: From Alienation to Autonomy. South Pasadena: Semiotext(e)
Berardi, F. (2011). After the Future. Oakland: AK Press
Deleuze, G. Guattari, F. (2013). Anti-Oedipus: Capitalism and Schizophrenia. London: Bloomsbury Academic
Dyer-Witheford, N. (2015). Cyber-Proletariat: Global Labour in the Digital Vortex. London: Pluto Press
Fisher, M. (2010). Kapitalistický realismus. Praha: Rybka
Lazzarato, M. (2011). The Making of the Indebted Man: An Essay on the Neoliberal Condition. Amsterdam: Semiotext(e)
Marazzi, Ch. (2011). The Violence of Financial Capitalism. South Pasadena: Semiotext(e)
Marx, K. (1971) Rukopisy Grundrisse. Praha: Svoboda
Negri, A. Hardt, M. (2000). Empire. London: Harvad University Press
Noys, B. Malign Velocities: Accelerationism and Capitalism. London: Zero Books
Pasquinelli, M. (2009). Animal Spirits: A Bestiary of the Commons. Rotterdam: NAI
Raunig, G. (2016). Dividuum: Machinic Capitalism nad Molecular Revolution. South Pasadena: Semiotext(e)
Virno, P. (2004). A Grammar of the Multitude: For an Analysis of Contemporary Forms of Life. South Pasadena: Semiotext(e)