Wagnerův Bayreuth po 2. světové válce - překonání nebo pokračování nacionálněsocialistického projektu? (Rekapitulace debaty 1945-1980)
Název práce v češtině: | Wagnerův Bayreuth po 2. světové válce - překonání nebo pokračování nacionálněsocialistického projektu? (Rekapitulace debaty 1945-1980) |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Wagner’s Bayreuth after World War II – overcoming or continuation of a National Socialist project? (Recapitulation of a discussion 1945 – 1980) |
Klíčová slova: | Wagner|Bayreuth|Festspielhaus|opera|Hitler|nacionální socialismus|Winifred|Wieland|Wolfgang|Spruchkammer |
Klíčová slova anglicky: | Wagner|Bayreuth|Festspielhaus|opera|Hitler|National Socialism|Winifred|Wieland|Wolfgang|Spruchkammer |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra divadelní vědy (21-KDV) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Vladimír Just, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 23.06.2016 |
Datum zadání: | 23.06.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 28.06.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 13.09.2017 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 04.08.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 13.09.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou věnovanou těm aspektům vzniku a fungování Wagnerova bayreuthského festivalu, které jsou nejčastěji dávány do souvislosti s ideologickým prostředím Třetí říše. Tato práce zkoumá vývoj předmětné problematiky v období od konce druhé světové války. Klade si za cíl zmapovat poválečný vývoj bayreuthského festivalu, osobní kontakty dědiců Wagnerova odkazu s představiteli Třetí říše nebo upřímnost „denacifikace“ Bayreuthu v 50. letech. Shrnuje v hlavních bodech wagnerovskou reflexi od roku 1945 do konce éry Winifred Wagner v roce 1980. |
Seznam odborné literatury |
Literatura Adorno, Theodor. In search of Wagner. London: Verso, 2005. Adorno, Theodor. Nachschrift zu einer Wagner-Diskussion. In Gesammelte Schriften, vol. 16. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1978. Adorno, Theodor. Versuch über Wagner. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1981. Adorno, Theodor. Wagner’s Relevance for Today. In Essays on Music. Berkeley: University of California Press, 2002. Bald, Albrecht – Skriebeleit, Jörg. Das Außenlager Bayreuth des KZ Flossenbürg. Bayreuth: C. & C. Rabenstein, 2003. Carr, Jonathan. The Wagner Clan: The Saga of Germany's Most Illustrious and Infamous Family. New York: Atlantic Monthly Press, 2007. Furtwängler, Wilhelm. The Case of Wagner. In Furtwängler on Music: Essays and Addresses. Aldershot: Scolar, 1991. Hamman, Brigitte. Die Familie Wagner. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch, 2005. Hamman, Brigitte. Winifred Wagner: A Life at the Heart of Hitler's Bayreuth. London: Harcourt, 2006. Karbaum, Michael: Studien zur Geschichte der Bayreuther Festspiele (1876–1976). Regensburg: Gustav Bosse, 1976. Kučera, Jan Pavel. Wagner a Hitler: svůdce a svedený. Dějiny a současnost 19, 1997, č. 5. Petráček, Zbyněk. Izrael: Wagner v Jeruzalémě. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 63, 2001, č. 8. Skelton, Geoffrey. Wagner at Bayreuth. London: Barrie and Rockliff, 1965. Spotts, Frederic. Hitler a síla estetiky. Přel. Ivan Brož. Praha: Epocha, 2007. Tomenendal, Dominik. Die Wagners. Hüter des Hügels. Regensburg: Friedrich Pustet, 2012. Wagner, Gottfried. Kdo nevyje s vlkem. Přel. Jiří Gruša. Brno: Barrister & Principal, 2006. Wagner, Nike. The Wagners: The Dramas of a Musical Dynasty, Princeton: Princeton University Press, 2001. Wagner, Nike. Wagner Theater. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2013. |