Human Corporeality in the Philosophy of George Berkeley
| Název práce v češtině: | Lidská tělesnost ve filosofii George Berkeleyho |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Human Corporeality in the Philosophy of George Berkeley |
| Klíčová slova: | George Berkeley|immaterialismus|lidská tělesnost|lidské tělo|konečné duchovní substance |
| Klíčová slova anglicky: | George Berkeley|immaterialism|human corporeality|human body|finite spiritual substances |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | angličtina |
| Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
| Vedoucí / školitel: | prof. James Hill, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 13.06.2016 |
| Datum zadání: | 13.06.2016 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.06.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 11.06.2018 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 11.05.2018 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 11.06.2018 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | doc. Mgr. Jan Palkoska, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Berkeley ve své filosofii zastával filosofickou pozici, že hmota jako substance je nemyslitelná. Byl tak schopen vyřešit některé pro novověk zvláště typické problémy. Jiné však v rámci jeho filosofie zase vyvstaly a mimo jiné, jeden příliš neprozkoumaný: problém lidské tělesnosti. Je úzce spjatý s Berkeleyho pojmem prostoru, který podle něj neexistuje čistý a jako takový je relativní vůči našim smyslům.
V tomto prostoru ale přesto něco neustále identifikuji jako své tělo. Tomu také nějakým způsobem připisuji nějaké pocity a tělesnost, především díky hmatu. Jaký status mají tyto pocity a má tělesnost? Proč něco ovlivní „mé“ tělo a já to vnímám jako „mou“ bolest? Nepředpokládá to samo o sobě nějakou, se mnou v souladu existující, ideu mého těla, nebo něco, co identifikuji jako mé tělo? Jestliže mé tělo není vnější těleso, ale zároveň jej nějak vnímám jako své a jeho afekce jako své, čím tedy je? Ať už jsou odpovědi na tyto otázky jakékoliv, hlavní otázkou mé práce zůstane, jestli byly tyto otázky pro Berkeleyho relevantní. Dle mého názoru se k nim vztahují zajímavé a interpretovatelné pasáže v jeho spisech. Ty se pokusím rozvinout tak, abych se příliš neodklonil od jádra jeho filosofie, ale abych se pokusil domyslet to, o čem se v nich explicitně nehovoří. Pokud dojdu k tomu, že tato interpretace nebude koherentní s jeho filosofickou teorií jako celkem, položím si otázku, zda je Berkeleyho idealismus ve světle tohoto odhalení stále možné myslet jako relevantní a především koherentní teorii a jestli nakonec přeci jenom nebyl pro Berkeleyho tento problém příliš marginální. |
| Seznam odborné literatury |
| George Berkeley: Tři Dialogy, O pohybu, Oikúmené, 2007.
George Berkeley: Esej o nové teorii vidění, Pojednání o principech lidského poznání, Oikúmené, 2004. Berkeley: Philosophical Works, Including the Works on Vision, Rowman and Littlefield, 1975. Kenneth P. Winkler: The Cambridge Companion to Berkeley, Cambridge University Press, 2005. G.A. Johnston: The Development of Berkeley’s Philosophy, Palala Press, 2015. Colin Turbayne: Berkeley: Critical and Interpretative Essays, Univ Of Minnesota Press, 1982. P. Glombíček, J. Hill: George Berkeley: Průvodce jeho filosofií, Filosofie, Praha 2009. Margaret Atherton: Berkeley’s Revolution in Vision, Cornell University Press, 1990. A. A. Luce: The Dialectic of Immaterialism, Hodder and Stoughton, 1963. David Berman: George Berkeley: Idealism and the Man, Clarendon Press, 1996. R. G. Muehlmann: Berkeley’s Metaphysics: Structural, Interpretative and Critical Essays, Penn State University Press, 2004. Talia Mae Bettcher: Berkeley’s Philosophy of Spirit: Consciousness, Ontology and the Elusive Subject, Bloomsbury 3PL, 2007. Geneviève Brykman: Pleasure and Pain versus Ideas in Berkeley, in Hermathena 139: winter, 1985. Robert Schwartz: Vision, Wiley-Blackwell, 1994. |