Proces změny jména v České republice

• Název práce v češtině: Proces změny jména v České republice
• Název v anglickém jazyce: The Name Change Process in the Czech Republic
• Klíčová slova: změna jména a příjmení|teorie jazykového managementu|jednoduchý jazykový management|organizovaný jazykový management|legislativa
• Klíčová slova anglicky: name and surname change|Language Management Theory|simple language management|organized language management|legislation
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav obecné lingvistiky (21-ULING)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tamah Sherman, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.06.2016
• Datum zadání: 02.06.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2017 09:50
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jakub Kopecký

Zásady pro vypracování

Tato práce si klade za cíl kvalitativně popsat proces změny jména v České republice, a to jak z hlediska organizovaného, tak i z hlediska jednoduchého jazykového managementu. Bude se tedy zabývat jak současnou právní úpravou změny jména, tak i případnými jazykovými problémy, které musejí dotyční mluvčí řešit v každodenním životě.
Na základě znění zákonů č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a č. 73/2001 o právech příslušníků národnostních menšin, lze rozdělit osoby, jichž by se změna jména mohla týkat, do 5 skupin na základě toho, zdali u nich žádost o změnu jména proběhla na základě: 1) uzavření nebo zrušení sňatku nebo partnerství 2) adopce 3) zahájení nebo dokončení léčby na změnu pohlaví 4) nabytí jazykového práva užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny 5) žádosti o změnu jména z jiných důvodů. V praktické části své bakalářské práce provedu rozhovory vždy se dvěma respondenty z každé skupiny. Využiji zde metodu tzv. následných rozhovorů (Sherman & Homoláč 2014). Získaná data pak budu dále analyzovat a pokoušet se s jejich pomocí zodpovědět výzkumné otázky.

Výzkumné otázky:
Co bylo pro mluvčí motivací pro změnu jména?
Co mluvčí zohledňují při volbě nového jména?
Jak probíhala úřední změna jména u jednotlivých mluvčích?
Jsou mluvčí spokojeni s výsledkem? Je trvalý, nebo mají v plánu jméno opět měnit?
Jak probíhá jazykový management změny jména mluvčích v každodenních interakcích?
Jak mluvčí celý proces změny jména hodnotí?
Vnímají mluvčí právní rámec jako adekvátní? Pokud ne, co by změnili a jak?

Seznam odborné literatury

Dovalil, Vít & Sherman, Tamah. 2009. Teorie jazykového managementu. In Hlínová, K. (ed.), Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka 2007–2009. Praha: Akropolis. 17–26.
Knappová, Miloslava. 1989. Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia.
Knappová, Miloslava. 2002. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort.
Kopecký, Jakub. 2014. Přechylování příjmení v čestině jako případ jazykového managementu. Slovo a slovesnost, 75 (4). 271-293.
Neustupný, Jiří. V. 2002. Sociolingvistika a jazykový management. Sociologický časopis – Czech Sociological Review, 38 (4). 429–442.
Sherman, Tamah & Homoláč, Jiří. 2014. Management Summaries and the Follow-upInterview in Language Biography Research.Slovo a slovesnost, 75 (4). 294-324.
VanderSchans, Arielle. 2015. The Role of Name Choice in the Construction of Transgender Identities. Western Papers in Linguistics / Cahiers linguistiques de Western: Vol. 1: Iss. 2, Article 2.
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení.
Zákon č. 73/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin.