Proces změny jména v České republice
Název práce v češtině: | Proces změny jména v České republice |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The Name Change Process in the Czech Republic |
Klíčová slova: | změna jména a příjmení|teorie jazykového managementu|jednoduchý jazykový management|organizovaný jazykový management|legislativa |
Klíčová slova anglicky: | name and surname change|Language Management Theory|simple language management|organized language management|legislation |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav obecné lingvistiky (21-ULING) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Tamah Sherman, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 02.06.2016 |
Datum zadání: | 02.06.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.06.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 11.09.2017 09:50 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 14.08.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 11.09.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Jakub Kopecký |
Zásady pro vypracování |
Tato práce si klade za cíl kvalitativně popsat proces změny jména v České republice, a to jak z hlediska organizovaného, tak i z hlediska jednoduchého jazykového managementu. Bude se tedy zabývat jak současnou právní úpravou změny jména, tak i případnými jazykovými problémy, které musejí dotyční mluvčí řešit v každodenním životě. Na základě znění zákonů č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a č. 73/2001 o právech příslušníků národnostních menšin, lze rozdělit osoby, jichž by se změna jména mohla týkat, do 5 skupin na základě toho, zdali u nich žádost o změnu jména proběhla na základě: 1) uzavření nebo zrušení sňatku nebo partnerství 2) adopce 3) zahájení nebo dokončení léčby na změnu pohlaví 4) nabytí jazykového práva užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny 5) žádosti o změnu jména z jiných důvodů. V praktické části své bakalářské práce provedu rozhovory vždy se dvěma respondenty z každé skupiny. Využiji zde metodu tzv. následných rozhovorů (Sherman & Homoláč 2014). Získaná data pak budu dále analyzovat a pokoušet se s jejich pomocí zodpovědět výzkumné otázky. Výzkumné otázky: Co bylo pro mluvčí motivací pro změnu jména? Co mluvčí zohledňují při volbě nového jména? Jak probíhala úřední změna jména u jednotlivých mluvčích? Jsou mluvčí spokojeni s výsledkem? Je trvalý, nebo mají v plánu jméno opět měnit? Jak probíhá jazykový management změny jména mluvčích v každodenních interakcích? Jak mluvčí celý proces změny jména hodnotí? Vnímají mluvčí právní rámec jako adekvátní? Pokud ne, co by změnili a jak? |
Seznam odborné literatury |
Dovalil, Vít & Sherman, Tamah. 2009. Teorie jazykového managementu. In Hlínová, K. (ed.), Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka 2007–2009. Praha: Akropolis. 17–26. Knappová, Miloslava. 1989. Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia. Knappová, Miloslava. 2002. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort. Kopecký, Jakub. 2014. Přechylování příjmení v čestině jako případ jazykového managementu. Slovo a slovesnost, 75 (4). 271-293. Neustupný, Jiří. V. 2002. Sociolingvistika a jazykový management. Sociologický časopis – Czech Sociological Review, 38 (4). 429–442. Sherman, Tamah & Homoláč, Jiří. 2014. Management Summaries and the Follow-upInterview in Language Biography Research.Slovo a slovesnost, 75 (4). 294-324. VanderSchans, Arielle. 2015. The Role of Name Choice in the Construction of Transgender Identities. Western Papers in Linguistics / Cahiers linguistiques de Western: Vol. 1: Iss. 2, Article 2. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení. Zákon č. 73/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. |