Barrandovské Terasy jako místo paměti

• Název práce v češtině: Barrandovské Terasy jako místo paměti
• Název v anglickém jazyce: Barrandov Teraces as a place of memory
• Klíčová slova: Barrandovské Terasy; místo paměti; každodennost; kolektivní paměť; regionální dějiny
• Klíčová slova anglicky: Barrandov Teraces; place of memory; history of everyday life; collective memory; regional history
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.05.2016
• Datum zadání: 31.05.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Barrandovské Terasy mají bohatou historii: kdysi to byl luxusní areál volného času a odpočinku, dnes jen opuštěná troska čnící nad Vltavou. Staly jedním z klíčových kulturních podniků meziválečné Prahy, místem setkávání elit a osobností české kultury z filmových ateliérů. Vznik komplexu je spjat s osobou stavebního podnikatele Václava Maria Havla, jehož bratr, podnikatel a filmový producent Miloš Havel založil barrandovská Filmová studia. Po otevření areálu v roce 1929 byla zpřístupněna restaurace a známý Trilobit bar, pod skálou skokanská věž a velké koupaliště. Během nacistického režimu se však Terasy staly nacistickou protileteckou pevností, za komunistů objekt nadále chátral až do dnešní podoby. I když byl objekt po roce 1989 vrácen dědicům, devastaci nic nezabránilo a v roce 2001 zkázu dokonal požár.
Práce si klade za cíl zmapování diskuzí o Barrandovských Terasách ve veřejném prostoru. Hlavním pramenem pro výzkum veřejného mínění bude tisk a další média, vyprávění pamětníků, místopisné a turistické publikace. Analýza pramenů by měla ukázat, jak se na Barrandovské Terasy pohlíželo v době jejich vzniku a „zlaté éry“ a jak se obraz objektu historicky proměňoval.
Barrandovské Terasy jsou pro potřeby práce metodologicky vymezeny jako místo paměti. Výzkum se inspiruje přístupy paměťových studií. Pro reflexi role daného objektu ve veřejném prostoru využívá koncepci „míst paměti“ Pierra Nory a inspiruje se též pojetím kolektivní paměti u Maurice Halbwachse a Jana Assmanna.

Seznam odborné literatury

ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor, 2001.
BENDOVÁ Eva: Pražské kavárny a jejich svět, Praha a Litomyšl: Paseka; Muzeum hlavního města Prahy, 2008.
BOUDNÝ Jaroslav: Pražské plovárny v padesátých letech, Jinonický kurýr roč. 2, č. 15, 2014.
DVOŘÁK Tomáš: Pražské výletní restaurace, Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Muzeum hlavního města Prahy, 2010.
FAIGLOVÁ Barbora, HAVLÍKOVÁ Katka: URBEX - opuštěná místa v Čechách, Praha: Grada Publishing, 2015.
HALBWACHS, Maurice: Kolektivní paměť, Praha: Slon, 2010.
HAVEL Václav Maria: Mé vzpomínky, Praha: Lidové noviny, 1993.
KOVÁŘOVÁ, Linda. Místa paměti a kulturní dědictví. Na příkladu Kutné Hory, 2009 [cit. 2016-05-27]. Vedoucí práce Luďa Klusáková.
LUKEŠ Zdeněk; fotografie HROCH Pavel: Praha moderní - velký průvodce po architektuře 1900-1950; II. Levý břeh Vltavy / Zde Praha a Litomyšl: Paseka, 2013.
NORA, Pierre: Mezi pamětí a historií. Problematika míst, in: Politika paměti. Antologie francouzských společenských věd. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, 1998.
ŠUBRT, Jiří a Štěpánka PFEIFEROVÁ. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. Historická sociologie, 2010.
ŠUSTROVÁ, Radka a Luba HÉDLOVÁ. Česká paměť: národ, dějiny a místa paměti. Praha: Academia, 2014.
VEVERKA Přemysl: Slavné stavby Prahy 5, Praha: Foibos, 2005.
VEVERKA Přemysl: Památky Prahy 5: stavby, sochy a plastiky, pamětní desky, Praha: Národní památkový ústav; Foibos, 2006.
VORLÍK Petr: Český mrakodrap, Praha a Litomyšl: Paseka, 2015