Význam kaktusu peyote v každodenním životě, umění a náboženství Indiánů Huichol
| Název práce v češtině: | Význam kaktusu peyote v každodenním životě, umění a náboženství Indiánů Huichol |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Significance of the peyote in everyday life, art and religion of Huichol Indians |
| Klíčová slova: | Indiáni Huichol|řemeslo|peyote|komercializace|indiánské umění|mexické umění |
| Klíčová slova anglicky: | Huichol Indians|crafts|peyote|commercialization|indigenious art|Mexican art |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Středisko ibero-amerických studií (21-SIAS) |
| Vedoucí / školitel: | prof. Markéta Křížová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 17.05.2016 |
| Datum zadání: | 17.05.2016 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 23.05.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 31.05.2017 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 04.05.2017 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 31.05.2017 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Simona Binková, CSc. |
| Zásady pro vypracování |
| Má diplomová práce se věnuje kmenu mexických Indiánů Huichol. Cílem práce je zmapovat význam kaktusu peyote v každodenním životě, umění a náboženství Huicholů v současné době a vysvětlit jaký vztah mají tito Indiáni k uměleckým předmětům inspirovaným peyotem, vytvořeným nejen pro vlastní komunitu, ale také pro komerční účely. V práci budu hledat odpověď na následující výzkumné otázky: Jaký je význam peyote pro každodenní a rituální život Huicholů, ve smyslu zaznamenání komunikace s bohy a zprostředkování této komunikace pro členy komunity? Jaký je pro současné Huicholy význam uměleckých předmětů, jež jsou určeny pro jejich vlastní rituální potřebu či naopak ke komercializaci? Huicholové jsou mexická indiánská komunita žijící na rozmezí mexických států Nayarit, Jalisco, Zacatecas a Durango. Díky své poloze vysoko v horách byli po celá staletí uchráněni vlivů evropské civilizace nebo jim byli vystaveni s významným zpožděním, a vzhledem k přirozené uzavřenosti komunity nebyly tyto vlivy příliš přijímány. Huicholové si zkrátka dokázali zachovat svou jedinečnost a zvyky po celá staletí, pouze se přizpůsobili, dá se říci, v tom nezbytně nutném. Halucinogenní rostliny byly součástí života mnoha kultur již od nepaměti. Dodnes mnoho kmenů a komunit halucinogeny konzumuje, ať už pro lékařské účinky, z náboženských důvodů nebo pro schopnost věštit budoucnost. Důvody tedy mohou být různé, avšak jedno mají společné – z hlediska evropské společnosti se jedná o konzumaci drog, což zákon neumožňuje. Konkrétně pro Huicholy má užívání halucinogenní drogy za cíl přiblížit konzumenty k bohům a poté zaznamenat toto setkání uměleckým dílem. Prof. Neurath zabývající se mnohaletým výzkumem tohoto etnika tvrdí, že Huicholové jsou převážně šamany – umělci, že si dodnes uchovávají své předkolumbovské tradice, a že jsou těmi „nejautentičtějšími Mexičany“ dneška,[1]což je nutno vnímat v rámci současného indigenistického diskurzu a jako opozici proti tradičnímu vyzdvihování Aztéků. Jejich umění je obrazem celých generací indiánských rodin, zvyků a let vývoje této domorodé mexické komunity, jež téměř nebylo dotčené civilizačními vlivy zvenčí a stále uchovává poselství předků. Peyote je halucinogenní kaktus rostoucí v jiné lokalitě, než je ta obývaná Huicholy. Místo, kde peyotl přirozeně roste, je posvátné a Huicholy nazývané Wirikuta. Každoročně se zde konají poutě, které mají za cíl sběr peyote nejen pro rituální účely, ale také pro vlastní potřebu. Dnes je tato konkrétní oblast ohrožena kanadskými těžařskými společnostmi se záměrem těžit nerostné suroviny. Avšak nejedná se o jediný problém, který v současnosti Huicholy potkává, mezi ty další patří třeba neschopnost uživit svou rodinu, což Huicholy nutí opouštět své komunity, rodiny a skutečnou rituální uměleckou tvorbu. Odjíždějí tak do velkých měst za vizí byť malého výdělku. Dalším významným faktorem pak je samotná mexická ústava, která zakazuje konzumaci drog mexickým občanům včetně indiánských komunit. Nebude–li však peyote, nebude Huicholů a naopak. Jedno bez druhého není nic, peyote je nedílnou součástí huicholské identity. Pro zodpovězení stanovených otázek budu analyzovat výsledky nestrukturovaných rozhovorů, jež byly vedeny mimo huicholskou komunitu. Zásadně jsem si k rozhovorům vybírala zejména pouliční umělce, kteří prodávali huicholské umělecké předměty. Hlavním kritériem výběru byl pro mě fakt, že respondenti sami řemeslné výroby vyráběli. Do výběru jsem nezařadila osoby, které huicholské umění jen přeprodávaly. Můj výběr byl stanoven již na základě znalostí huicholských rysů a symbolů[2]použitých v rámci prodávaného umění. Dále budu vycházet z četných děl a vědeckých článků prof. Johannese Neuratha, který se studiem Huicholů přímo v terénu zabývá již velkou řádku let a v rámci samotného Mexika je považován za antropologa nejvyššího významu co se oblasti Gran Nayar a jejích obyvatel týče. Jako podklad pro právní problematiku peyote (ilegality jeho konzumace), budu vycházet z mexické Ústavy a mexických zákonů. K podrobnější analýze problematiky související se záměry těžby a ohrožení přirozených lokalit výskytu peyote, pak budu vycházet zejména z tisku, neboť podrobnější informace jsou velmi přísně střeženy a cesta k nim není snadno dostupná. [1]NEURATH, Johannes. El Arte Huichol. Pág. 15. [2]Mám na mysli tradiční oděvy, obuv, doplňky, klobouk, jazyk aj. V případě symbolů pak peyote, slunce, kukuřice, jelen, orel a další, a jejich barevných kombinací. |
| Seznam odborné literatury |
| · NEURATH, Johannes. Las fiestas de la Casa Grande. Coedición: Conaculta – Instituto Nacional de Antropología e Historia/ Universidad de Guadalajara. México, 2002. - Huicholes. Comisión Nacional para el Desarrollo de los Pueblos Indígenas. México, 2003. - Máscaras enmascaradas. Indígenas, mestizos y dioses indígenas mestizos. Relaciones, 26, pp. 22-50. México, 2005. - Mitologías indígenas de Norteamérica. V Enciclopedia Iberoamericana de Religiones 5. Mitologías amerindias (Alejandro Ortiz Rescaniere, ed.). Editorial Trotta, pp. 39-76. Madrid, 2006. - Cacería ritual y sacrificios huicholes: entre depredación y alianza, intercambio e identificación. V Journal de la Société des Américanistes, pp. 251-283. Paris, 2008. - Alteridad constituyente y relaciones de tránsito en el ritual huichol: iniciación, anti-iniciación y alianza. En Cuicuilco, 15, pp. 29-44. México, 2008. - Momias, piedras, chamanes y ancestros. Un estudio etnohistórico sobre la temporalidad de la muerte en el Gran Nayar. En Catalina Rodríguez, María Eugenia Sánchez y Lourdes Báez (coords.), Morir para vivir en Mesoamérica, Consejo Veracruzano de Arte Popular/ INAH, pp. 23-55. México, 2008. - Simultanéité de visions: le nierika dans les rituels et l’art des Huichols. V Philippe Descola (ed.), La Fabrique des Images. Visions du monde et forms de la representation, musée du quai Branly. Paris, 2010. - Anacronismo, pathos y fantasma en los medios de expresión huicholes. México, 2010. - Envoltorios sagrados y culto a los ancestros. Los huicholes actuales y el antiguo reino del Nayar. Arqueología Mexicana, 106. México, 2010. - Ambivalencias del poder y del don en el Sistema politico-ritual wixarika. Federico Navarrete y Berenice Alcántara (eds.). Sociedades amerindias más allá del Estado. IIH – UNAM. México, 2011. - Don e intercambio en los mundos rituales huicholes. Una contribución a los debates sobre chamanismo y ontologías indígenas. Laura Romero (ed.). Curanderismo y chamanismo: nuevas perspectivas. Puebla, BUAP, pp. 21-41. México, 2011. - Wirikuta y la búsqueda colectiva de visiones. La Jornada en el Campo/ Correo de las Culturas 107 (INAH). México, 2012. - La dialéctica de la ilustración antropológica: mitología huichola como crítica de la modernidad. Pedro Pitarch y Gemma Orobitg (eds.), Modernidades indígenas. México, 2012. - Personas jícara y personas flecha. Una cultura material. Piergiorgio Di Giminiani, Sergio González Varela, Marjorie Murray y Helene Risor (coords.). En Tecnologías en los márgenes: Antropología, mundos materiales y técnicas en América Latina. México, 2015. - Dos Hermanos Mayores. Venados de cera y chaquira en una jícara. Artes de México, 117. La búsqueda del venado, pp. 30-33. México, 2015. · ALCOCER, Paulina et Neurath, Johannes. El uso de las herramientas mágicas. En Arte antiguo cora y huichol. La colección de Konrad T. Preuss, Artes de México, 85, pp.33 - 47. México, 2007. · BENÍTEZ, Fernando. En la tierra mágica del peyote. Era, 2a. ed. México, 1971. · CARRASCO, David. Náboženství Mezoameriky: Kosmovize a obřadní centra. Praha: Prostor, 1998. · ESCALANTE, Yuri. Derechos Religiosos y Pueblos. Instituto Nacional Indigenista. México, 1998. · FABILA, Alfonso. Los Huicholes de Jalisco. Ed. Instituto Nacional Indigenista, México, 1959. · FRIČ, Alberto Vojtěch. O kaktech a jejich narkotických účincích. Praha: DharmaGaia, 1995. · FURST, Peter T. Huichol. Ed. Carrasco, David. The Oxford encyclopedia of Mesoamerican cultures: the civilizations of Mexico and Central America, svazek 2. New York: Oxford University Press, 2001. · GONZÁLEZ, Yolotl. Diccionario de Mitología y Religión de Mesoamérica. Larousse. México, 1999. · INSTITUTO NACIONAL INDIGENISTA. Información Relativa a la Cultura Huichol. Instituto Nacional Indigenista. México, 2001. · ITURRIOZ LEZA, José Luis. Reflexiones sobre la identidad étnica. Universidad de Guadalajara. México, 1995 - Los wixarika. El Colegio de Jalisco. Universidad de Guadalajara, Campos Universitario del Norte. México, 2001. · JÁREGUI, Jesús y NEURATH, Johannes (coods.). Flechadores de estrellas. Nuevas aportaciones a la etnología de coras y huicholes. Coedición: Conaculta – Instituto Nacional de Antropología e Historia/ Universidad de Guadalajara. México, 2003. · KINDL, Olivia. La jícara huichola: un microcosmos mesoamericano. Instituto Nacional de Antropología e Historia. Universidad de Guadalajara. México, 2003. · KINDL, Olivia y Neurath, Johannes. La formas expresivas del arte ritual o la tension vital de los gestos creativos. México, 2008. · ORTEGA, José de. Maravillosa reducción, y Conquista de la provincial de San Joseph del Gran Nayar, Nuevo Reino de Toledo. En Fluviá, S. J. Francisco Javier (ed.). Apostólicos Afanes de la Compaňía de Jesús en su Provincia de México, CEMCA /INI, pp. 1-223. México: 1996. · ORTIZ MONASTERIO, Pablo. Corazón de venado. Casa de las imágenes. México, 1992. · PACHECO SALVADOR, Gabriel. José Benítez y el arte huichol: la semilla del mundo. CONACULTA. Dirección General de Culturas Populares. México, 2003. · RUY SÁNCHEZ LACY, Alberto; ORELLANA DE, Margarita. Arte huichol. Artes de México, 75. México, 2005. · SÁNCHEZ AZUARA, Gilberto. El dios Huichol y otros cuentos de magia, misterio y brujería. Universidad Autónoma de Aguascalientes, Programa de la Comisión Editorial. México, 1992. · SECRETARÍA DE GOBERNACIÓN. Constitución Política de los Estados Unidos Mexicanos. México, 2014. · SCHEFFLER, Lilian. Los indígenas mexicanos. Ubicación geográfica, organización social y política, economía, religión y costumbres. Panorama Editorial. México, 1993. · ZINGG, Robert. Los Huicholes. Instituto Nacional Indigenista. México, 1982. - La mitología de los huicholes. Jay C. Fikes, Phil C. Weigand, Acelia García de Weigand (eds.). El Colegio de Michoacán. México, 1998. |