Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika
| Název práce v češtině: | Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Postpartum blues and postpartum depression -risk factors and diagnostic |
| Klíčová slova: | diagnostika|poporodní blues|poporodní deprese|rizikové faktory |
| Klíčová slova anglicky: | diagnostics|postpartum blues|postpartum depression|risk factors |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 12.05.2016 |
| Datum zadání: | 12.05.2016 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 16.05.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 06.09.2018 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 01.08.2018 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2018 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Kristina Najbrtová |
| Zásady pro vypracování |
| Bakalářská práce se zabývá tématem poporodní deprese se zaměřením na rizikové faktory a diagnostiku. Depresivní porucha v poporodním období je rozdělena dle doby nástupu, intenzity a délky trvání klinických projevů na lehčí formu poporodní subdeprese neboli „baby blues“ a těžší formu „velké“ poporodní deprese. Obě formy depresivní poruchy v poporodním období budou vymezeny a vzájemně porovnány. Práce poukáže na důležitost dané problematiky a na krátkodobé i dlouhodobé dopady poporodní deprese na ženu a její rodinu. Stěžejní část práce bude věnována etiologii a diagnostice dané poruchy. V rámci etiologie bude orientována především na psychosociální rizikové faktory působící během těhotenství a v perinatálním období. Z oblasti diagnostiky budou popsány možnosti screeningu poporodních blues a poporodní deprese. V empirické části bude předložen návrh kvantitativního výzkumu rizikových faktorů poporodní deprese souvisejících s perinatální péčí. |
| Seznam odborné literatury |
| Beck, C. T., & Gable, R. K. (2000). Postpartum depression sreening scale: development and psychometric testing. Nursing Research, 49(5), 272-282. Collins, N. L., Dunkel-Schetter, Ch., Lobel, M., Scrimshaw, S. C. (1993). Social support in pregnancy: Psychosocial correlates of birth outcomes and postpartum depression. Journal of Personality and Social Psychology, 65(6), 1243-1258. Cox, J. L., Holden, J. M., Sagovsky, R. (1987). Detection of postnatal depression. Development of the 10-item Edinburgh Postnatal Depression Scale. British Journal of Psychiatry, 150(6), 782-786. Eberhard-Gran, M., Eskild, A., Tambls, K., Samuelson, S. O. (2007). Depression in postpartum and non-postpartum women: prevalence and risk factors. Acta Psychiatrica Scandinavica, 106 (6), 426-433. O´Hara, M. W. et al. (2014). Perinatal mental Illness: Definition, description and aetiology. Best Practice Research Clinical Obstetrics and Gynaecology, 28(1), 3-12. Segre, L. S., O’Hara, M. W., Arndt, S., Stuart, S. (2007). The prevalence of postpartum depression: The relative significance of three social status indices. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 42 (4), 316-321. Vigod, S. N., Villegas, L., Dennis, C. L., Ross, L. E. (2010). Prevalence and risk factors for postpartum depression among women with preterm and low-birth-weight infants: a systematic review. International Journal of Obstetrics and Gynaecology, 117(5), 540–550. |