Autorství beletrie v sociologické perspektivě
Název práce v češtině: | Autorství beletrie v sociologické perspektivě |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Autorship of Fiction in Sociological Perspective |
Klíčová slova: | sociologie|literatura|autor|beletrie|jazyková kompetence|francouzský poststrukturalismus |
Klíčová slova anglicky: | sociology|literature|author|beletry|linguistic competence|french post-structuralism |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 05.05.2016 |
Datum zadání: | 05.05.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 10.05.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 12.06.2017 08:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.05.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.06.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. |
Zásady pro vypracování |
Teoretická práce má poskytnout odpověď na otázku, v čem spočívá sociologický přístup k otázce autorství literárního díla s důrazem na jazykovou kompetenci. Počátek argumentace bude zasazen do sociologie literatury a skrze ni bude celý problém zasazen do relevantního sociologického rámce; beletrie bude vymezena literárním kánonem. Pro hledání odpovědí na vlastní tázání se jako nejlepší metoda práce jeví analýza autora jakožto aktéra v sociální realitě. Jeho jednání lze uchopit na dvou úrovních: mikro a makro. Na mikro-úrovni (úroveň individua) se otevírají dvě hlavní perspektivy, které vycházejí z teorie P. Bourdieu. První je sociální původ autora určený v tomto případě především prostřednictvím jazykového habitu; dále pak, jak je samotný autor vnímán, na což se lze ptát skrze jeho pozici v literárním poli. Na makro-úrovni (úroveň sociálních struktur) se pozornost přesouvá od autora jako jednotlivce k jeho dílu, které lze chápat jako obraz sociální zkušenosti. Zde se opět nabízí dva základní přístupy: formalismus, pro který je důležitá forma neboli text; a strukturalismus, kde je důraz kladen na kontext díla. Obecný předpoklad, vzhledem ke stanovenému cíli práce, je ten, že je nutno dále rozvíjet myšlení P. Bourdieu v konfrontaci s výše naznačenými dalšími přístupy. Očekávaným závěrem práce je určitý syntetický kompromis mezi mikro- a makro-perspektivou a možný „návod“, jak o autorovi a jeho díle sociologicky přemýšlet při čtení beletrie. |
Seznam odborné literatury |
Alan, J. & Petrusek, M. (1996). Sociologie, literatura a politika. Praha: Karolinum. Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Barthes, R. (2006). Smrt autora. Aluze. 10, 3. Bourdieu, P. (2014). Co se chce říct mluvením: ekonomie jazykové směny. Praha: Karolinum. Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: geneze a struktura a literárního pole. Brno: Host. Eco, U. (2006). Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo. Foucault, Michel (1994): Co je to autor?. In: Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie. Praha: Nakladatelství Svoboda, s. 41-75. Petrusek, M. (1990). Sociologie a literatura. Praha, Československý spisovatel. |