Užívání antidepresiv jako příklad medikalizace a farmaceutizace života

• Název práce v češtině: Užívání antidepresiv jako příklad medikalizace a farmaceutizace života
• Název v anglickém jazyce: Antidepressant Use as an Example of the Medicalization and Pharmaceuticalisation of Life
• Klíčová slova: medikalizace|farmaceutizace|antidepresiva|deprese|mediální analýza
• Klíčová slova anglicky: medicalization|pharmaceuticalisation|antidepressants|depression|media analysis
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miroslav Paulíček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.05.2016
• Datum zadání: 04.05.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.05.2016
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Eva Richter, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Zhruba od sedmdesátých let minulého století ve světové sociologii narůstá zájem o téma vlivu moderní medicíny na společnost (Conrad, 1975; Conrad, 1992; Illich, 2012; Zola, 1972). V této souvislosti se začíná hovořit o tzv. medikalizaci společnosti, tedy o procesu, kdy se jevy a problémy dříve ne-medicínského charakteru začínají chápat a definovat v pojmech medicíny (Conrad, 1992: 209). Příklady se nabízejí mnohé – od praxe diagnostikování hyperaktivity u dětí, dříve považovaných za zlobivé (Conrad, 1975), přes redefinování alkoholismu jako nemoci až po medikalizaci celých částí lidského života, jako je těhotenství či stáří a jejich podrobení medicínskému dohledu (Conrad, 1992: 222; Illich, 2012). Proces medikalizace je tedy logickým opakem procesu, který by bylo lze nazvat demedikalizací, při němž dochází naopak k normalizaci určitého jevu odebráním nálepky nemoci; viz například změny, které dvacáté století přineslo v postojích k masturbaci či homosexualitě (Conrad, 1992: 224-225).
Fenomén medikalizace je pro sociologii zajímavý zejména tím, že s sebou nese významné důsledky pro to, jak je ve společnosti praktikována sociální kontrola. Tím, že je určitý problém definován jako medicínský – například určité chování je označeno za chování nemocného – se vůči němu zaujímají jiné postoje a otevírají se jiné cesty jeho případného řešení, než pokud je označeno za deviantní. Pokud jsou čarodějnice považovány za posedlé ďáblem, budou upalovány, pokud jsou označeny za duševně choré, je třeba je léčit (Zola, 1972: 488).
Vzhledem k tomuto nespornému významu, který medikalizace má pro společnost, je nasnadě ptát se po příčinách, které tento proces uvádějí v chod. Na tuto otázku však nelze dát obecně platnou odpověď, neboť jednotlivé případy medikalizace konkrétních jevů se od sebe mnohdy výrazně liší. Nicméně je možné tyto případy analyzovat a zaměřit se na to, jak k procesu jejich ustavení v medicínském diskurzu přispěli různí aktéři. Conrad tak například kromě prací zkoumajících úlohu lékařů v procesu medikalizace různých fenoménů cituje i studii o vlivu organizované skupiny veteránů vietnamské války na vytvoření diagnózy posttraumatické stresové poruchy (1992: 219). V novějších příspěvcích k tématu se pak zájem výzkumníků mimo jiné orientuje na změny, které do procesu medikalizace přináší neustále rostoucí význam biotechnologií, rostoucí vliv farmaceutických firem na utváření poptávky po lécích a změny v chování občanů jakožto konzumentů zdravotní péče (Clarke, Mamo, Fishman, Shim, & Fosket, 2003; Conrad, 2005). Clarke et al. přitom uzavírají svou práci výzvou k realizaci případových studií, které by na konkrétních příkladech pomohly demonstrovat, jak souběh těchto různých vlivů utváří proces medikalizace (2003: 185). Cílem mé práce bude provést takovouto případovou studii.
Ve své práci se podrobně zaměřím na fenomén užívání antidepresiv. Tyto medikamenty zažily v posledních několika desetiletích obrovský rozmach. Podle zprávy americké organizace National Center for Health Statistics z roku 2011 je užívá zhruba každý desátý obyvatel Spojených států (Pratt, Brody, & Gu, 2011). Státní ústav pro kontrolu léčiv pak uvádí, že mezi lety 2002 a 2012 došlo v Čechách ke zdvojnásobení spotřeby antidepresiv, měřeno počtem dodaných balení; měřeno počty definovaných denních dávek se jedná dokonce o ztrojnásobení (Kalousek, 2013). Tato data lze považovat za silný indikátor narůstající medikalizace určitých psychických stavů, jako jsou deprese či úzkost.
Primárním cílem mé práce bude analyzovat vztah mezi narůstající spotřebou antidepresiv a diskurzem o problémech, které mají řešit (tedy především depresi). Pokusím se, zejména pomocí mediální analýzy, zjistit, zdali lze vysledovat vzájemné souvislosti mezi touto spotřebou a proměnami obrazu deprese v české společnosti. Podobně zaměřené studie již proběhly ve Spojených státech, viz například Clarke, & Gawley (2009) nebo Clarke (2011). Clarke, & Gawley (2009), kteří analyzovali články pojednávající o depresi v řadě populárních magazínů z let 1980 – 2005 poukazují na to, že s postupem času lze vysledovat trend k redukci mnohosti výkladů tohoto fenoménu a stále výraznějšímu nahlížení deprese pouze biomedicínskou optikou. Takový pohled přirozeně podporuje užívání antidepresiv jako způsob řešení depresivních stavů. Bude proto zajímavé zjistit, zdali lze podobný trend vysledovat i v české diskuzi. V návaznosti na analýzu českého diskurzu se pak pokusím zasadit poznatky z ní do širšího rámce medikalizace depresivních stavů a ukázat, jakou roli v tomto procesu způsob, jakým se o těchto stavech mluví, hraje.

Seznam odborné literatury

Clarke, A. E., Mamo, L., Fishman, J. R., Shim, J. K., & Fosket, J. R. (2003). Biomedicalization: Technoscientific Transformations of Health, Illness, and U.S. Biomedicine. American Sociological Review, 68(2), 161-194.
Clarke, J., & Gawley, A. (2009). The Triumph of Pharmaceuticals: The Portrayal of Depression from 1980 to 2005. Administration and Policy in Mental Health and Mental Health Services Research, 36(2), 91-101.
Clarke, J. N. (2011). Childhood depression and mass print magazines in the USA and Canada: 1983-2008. Child & Family Social Work, 16(1), 52–60.
Conrad, P. (1975). The Discovery of Hyperkinesis: Notes on the Medicalization of Deviant Behavior. Social Problems, 23(1), 12-21.
Conrad, P. (1992). Medicalization and Social Control. Annual Review of Sociology, 18, 209-232.
Conrad, P. (2005). The Shifting Engines of Medicalization. Journal of Health and Social Behavior, 46(1), 3-14.
Illich, I. (2012). Limity medicíny. Nemesis medicíny – zaprodané zdraví. Brno: Emitos.
Kalousek, K. (2013). Hodnocení vývoje distribuce vybrané skupiny léčivých přípravků. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dostupné z: http://www.sukl.cz/hodnoceni-vyvoje-distribuce-vybrane-skupiny-lecivych-12?highlightWords=antidepresiva
Pratt, L. A., Brody, D. J., & Gu, Q. (2011). Antidepressant use in persons aged 12 and over: United States, 2005-2008. NCHS data brief, no 76. Hyattsville, MD: National Center for Health Statistics. Dostupné z: http://www.cybermed.eu/attachments/article/33763/Antidepressant%20Use%20in%20Persons%20Aged%2012%20and%20Over%20United%20States,%202005%C2%AD2008-1.pdf
Zola, I. K. (1972). Medicine as an Institution of Social Control. The Sociological Review, 20(4), 487–504.