Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií
Název práce v češtině: | Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Feasibility of using virtual reality for remediation of memory deficit in schizophrenia patients |
Klíčová slova: | virtuální realita|schizofrenie|kognitivní deficit|deklarativní paměť|verbální paměť |
Klíčová slova anglicky: | Virtual reality|schizophrenia|cognitive deficit|declarative memory|verbal memory |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 21.04.2016 |
Datum zadání: | 21.04.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 27.07.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 04.09.2017 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.07.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 04.09.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Katarína Loneková, Ph.D. |
Konzultanti: | |
Mgr. et Mgr. Iveta Hocko Fajnerová, Ph.D. | |
Zásady pro vypracování |
Cílem diplomové práce je shrnout současné poznatky o kognitivním deficitu jako součásti schizofrenie a vytvoření úlohy ve virtuální realitě za účelem remediace tohoto deficitu u pacientů se schizofrenním onemocněním. Teoretická část práce se bude zaobírat symptomatologii schizofrenie a možnostmi péče o takto postižené osoby z obecného hlediska. Podrobněji bude popsána oblast kognitivního deficitu a aktuálních možností jeho remediace. Virtuální úlohy budou zaměřeny zejména na remediaci paměťové složky kognitivního deficitu. Následovně bude provedena empirická studie, ve které skupina pacientů a skupina zdravých osob podstoupí danou úlohu ve virtuální realitě. Výstupem práce bude porovnání výkonu ve virtuální úloze u experimentální skupiny pacientů a kontrolní skupiny zdravých osob. Zjištění diskrepancí ve výsledcích skupin může napomoci k dalšímu rozvoji těchto úloh a ověření oprávněnosti jejich využití k remediace v klinické praxi. |
Seznam odborné literatury |
Bankovská Motlová, L., & Koukolík, F. (2004). Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie (1. vyd.). Praha: Galén. Diamant, J. J., & Vašina, L. (1978). Kapitoly neuropsychologie. Brno: Masarykova univerzita. Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (Eds.). (2002). Psychiatrie. Praha: Tigis. Jentsch, J. D. (2003). Pre-clinical models of cognitive dysfunction in schizophrenia: new avenues to addressing unmet needs [Online]. Clinical Neuroscience Research, 3(4-5), 303-313. http://doi.org/10.1016/j.cnr.2003.10.011 Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Praha: Portál. Meyer-Lindenberg, A., Poline, J. -B., Kohn, P. D., Holt, J. L., Egan, M. F., Weinberger, D. R., & Berman, K. F. Evidence for Abnormal Cortical Functional Connectivity During Working Memory in Schizophrenia [Online]. http://doi.org/10.1176/appi.ajp.158.11.1809 Newell, E. (2004). Technology in cognitive rehabilitation. Psychology Press. Pěč, O., & Probstová, V. (2009). Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče (1. vyd.). V Praze: Triton. Sternberg, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál |