Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií

• Název práce v češtině: Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií
• Název v anglickém jazyce: Feasibility of using virtual reality for remediation of memory deficit in schizophrenia patients
• Klíčová slova: virtuální realita|schizofrenie|kognitivní deficit|deklarativní paměť|verbální paměť
• Klíčová slova anglicky: Virtual reality|schizophrenia|cognitive deficit|declarative memory|verbal memory
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.04.2016
• Datum zadání: 21.04.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.07.2017
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2017 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Katarína Loneková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je shrnout současné poznatky o kognitivním deficitu jako součásti schizofrenie a vytvoření úlohy ve virtuální realitě za účelem remediace tohoto deficitu u pacientů se schizofrenním onemocněním.
Teoretická část práce se bude zaobírat symptomatologii schizofrenie a možnostmi péče o takto postižené osoby z obecného hlediska. Podrobněji bude popsána oblast kognitivního deficitu a aktuálních možností jeho remediace. Virtuální úlohy budou zaměřeny zejména na remediaci paměťové složky kognitivního deficitu.
Následovně bude provedena empirická studie, ve které skupina pacientů a skupina zdravých osob podstoupí danou úlohu ve virtuální realitě.
Výstupem práce bude porovnání výkonu ve virtuální úloze u experimentální skupiny pacientů a kontrolní skupiny zdravých osob. Zjištění diskrepancí ve výsledcích skupin může napomoci k dalšímu rozvoji těchto úloh a ověření oprávněnosti jejich využití k remediace v klinické praxi.

Seznam odborné literatury

Bankovská Motlová, L., & Koukolík, F. (2004). Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie (1. vyd.). Praha: Galén.

Diamant, J. J., & Vašina, L. (1978). Kapitoly neuropsychologie. Brno: Masarykova univerzita.

Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (Eds.). (2002). Psychiatrie. Praha: Tigis.

Jentsch, J. D. (2003). Pre-clinical models of cognitive dysfunction in schizophrenia: new avenues to addressing unmet needs [Online]. Clinical Neuroscience Research, 3(4-5), 303-313. http://doi.org/10.1016/j.cnr.2003.10.011

Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Praha: Portál.

Meyer-Lindenberg, A., Poline, J. -B., Kohn, P. D., Holt, J. L., Egan, M. F., Weinberger, D. R., & Berman, K. F. Evidence for Abnormal Cortical Functional Connectivity During Working Memory in Schizophrenia [Online]. http://doi.org/10.1176/appi.ajp.158.11.1809

Newell, E. (2004). Technology in cognitive rehabilitation. Psychology Press.

Pěč, O., & Probstová, V. (2009). Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče (1. vyd.). V Praze: Triton.

Sternberg, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál