Symbolistní inspirace skupiny Osma

• Název práce v češtině: Symbolistní inspirace skupiny Osma
• Název v anglickém jazyce: Symbolist inspiration of The Eight
• Klíčová slova: symbolismus|expresionismus|secese|skupina Osma|raná česká avantgarda|Bohumil Kubišta|Emil Filla|Otakar Kubín|Antonín Procházka
• Klíčová slova anglicky: symbolism|expresionism|secession|The Eight group|early czech avantgarde|Bohumil Kubišta|Emil Filla|Otakar Kubín|Antonín Procházka
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.04.2016
• Datum zadání: 18.04.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.04.2017
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: prof. doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Symbolismus se na přelomu století významně podílel na zrodu moderního umění a avantgardy, stal se zdrojem mnohých inspirací pro nově vznikající umělecké hnutí a styly. Ukázalo se, že hodnota modernismu, jež byla zprvu chápaná jako ryze estetická a univerzální, má morální kořen a právě přes něj je propojena s ideologiemi, které nemohou zapřít svou historickou podmíněnost a omezenost. Jednoduchý protiklad "akademického" umění devatenáctého století versus "moderního" umění dvacátého století nabývá daleko bohatších a složitějších rozměrů a právě doba na přelomu století je nabitá převratnými kulturními, sociálními a uměleckými změnami. Umělci mimo jiné čerpali právě i ze symbolistické estetiky, ať již zcela vědomě či spíše podvědomě na ni navazovali. Tato práce se snaží postihnout škálu inspirací symbolismem u skupiny Osma, jež představuje páteř rané české avantgardy, jejíž členové významně zasáhli i do evropského kontextu a posunuli tím české umění na mezinárodní úroveň, čímž se přímo podíleli na zrodu moderního umění jako takového.

Seznam odborné literatury

P. Wittlich: Česká secese
M. Lamač: Zakladatelé českého moderního umění
M. Rakušanová: Křičte ústa
W. Worninger: Abstrakce a vcítění
A. Pomajzlová: Expresionismus a české umění
M. Lamač: Myšlení moderních umělců
G. Fahr-Becker: Secese
O. M. Urban: Tajemné dálky
H. Rousová: Mezery v historii
N. Sawicki: Na cestě k modernosti. Umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech 1900 – 1910
M. Lamač: Osma a skupina výtvarných umělců
J. Padrta: Osma a skupina výtvarných umělců 1907 – 1917: teorie, kritika, polemika
M. Nešlehová: Bohumil Kubišta
Č. Berka: Emil Filla
L. Halasová: Antonín Procházka
V. Lahoda: Emil Filla
F. Kubišta: Bohumil Kubišta
J. Lukeš: F. X. Šalda a Manifest česká moderna
A. Pařík: Bedřich Feigl, 1884 – 1965: obrazy, kresba, grafika
J. Siblík: Malířské dílo Otakara Kubína-Coubine
J. B. Svrček: Linka Procházková
M. Vítková: Emil Artur Pitterman-Longen: 1885 – 1936
T. Vlček: Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 – 1914
R. Prahl: Antoní Slavíček, 1870 – 1910
R. Golwater: Symbolism
E. Clegg: Art, Design and Architecture in Central Europe 1890 – 1920
A. de Lima Greene: Czech modernism: 1900 – 1920
G. Vassogne: Max Brod in Prag: Identitat und Vermittlung