Sociologické aspekty skladatelství hudby

• Název práce v češtině: Sociologické aspekty skladatelství hudby
• Název v anglickém jazyce: Sociological aspects of musical composition
• Klíčová slova: sociologie umění, sociologie hudby, kvalitativní výzkum, Art worlds
• Klíčová slova anglicky: sociology of art, sociology of music, qualitative research, Art worlds
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miroslav Paulíček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.04.2016
• Datum zadání: 08.04.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.05.2016
• Datum a čas obhajoby: 28.01.2019 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.12.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem
• Oponenti: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Klasický (romantický) pohled na vznik uměleckého díla předpokládá, že dílo bezprostředně ztělesňuje umělecký záměr autora a že dílo dokáže existovat samo o sobě. Sociologie umění již ve svých počátcích (Taine) tuto představu zproblematizovala tím, že umístila jak autora, tak dílo samotné do kontextu společnosti, ve které umělec tvoří a dílo vzniká. Z těchto idejí vychází koncepce „Art worlds“ Howarda Beckera (nikoliv nepodobná teorii P. Bourdieua), podle níž je umělecké dílo neoddělitelné od institucí (světů umění), ve kterých vzniká a žije, a je tedy chápáno jako kolektivní aktivita. Tato optika nám umožňuje nahlédnout specifickou oblast umění komplexně. S ní se pojí také dvě základní metody sociologie umění, které chápou umělecké dílo jako proces. První způsob sociologické analýzy uměleckého díla Becker nazývá „proti proudu“ a spočívá v tom, že sleduje všechny kroky konkrétních lidí, v konkrétním pořadí, které vedly k aktuální podobě uměleckého díla. Becker zdůrazňuje, že v tomto přístupu je nejpřínosnější zaměřit se na konflikty a kontroverze, které „vznikají na společenském pomezí dvou skupin, např. v interakci různých druhů profesionálů“. Druhý způsob Becker nazývá „po proudu“ a spočívá v tom, že sleduje, co se s dílem stalo od určitého okamžiku, obvykle od chvíle, kdy je dílo považováno za „hotové“ (kdy dílo opouští ruce toho, kdo je běžně považován za autora).

Tato diplomová práce se bude zabývat aplikací tohoto přístupu na hudbu a bude využívat metodu „proti proudu“ i „po proudu“. Cílem bude sledování života hudebního díla, přičemž toto dílo bude prostředníkem popisu světa hudby jako takového. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s hudebními skladateli různých hudebních žánrů popíšu jednotlivé kroky procesu umělecké tvorby prizmatem koncepce „Art worlds“. Respondenty budou skladatelé z hudebně vzdělávacích institucí různých typů (konzervatoře, akademie múzických umění). Tyto skladatele Becker označuje jako „integrované profesionály“, kteří jsou do světa hudby plně začleněni, reflektují svou pozici v tomto světě a spolupodílí se na jeho reprodukci. Rozhovory budou tematicky strukturovány podle Beckerových kategorií (Becker, 2008). Výsledkem této práce bude sociologický popis jednoho ze „světů umění“.

Seznam odborné literatury

Adorno, T. W. (2015). Úvod do sociologie hudby: dvanáct teoretických přednášek (Vydání první). Praha: Filosofia.
Becker, Howard S. (2008). Art worlds (25th anniversary ed., updated and expanded.). Berkeley, Calif: University of California Press.
Bek, M. (2003). Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brnǒ: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Erasmus Rotterdamský, D. (1997). Chvála bláznivosti. Praha: Aurora.
Galuška, O. (2015). Tělo hudby (Vydání první). Praha: TOGGA.
Chan, T. W., & Goldthorpe, J. H. (2006). Social Stratification and Cultural Consumption: Music in England. European Sociological Review, 23(1), 1-19. http://doi.org/10.1093/esr/jcl016
Kulka, T. (2000). Umění a kýč (2. vyd.). Praha: Torst.
Longhurst, B. (2007). Popular music and society (2nd ed.). Cambridge: Polity.
Lyotard, J. -F. (2000). O postmodernismu: Postmoderno vysvětlované dětem, postmoderní situace. Praha: Filosofický ústav AV ČR.
Nietzsche, F. (2011). Rané texty o hudbě a řeči. Praha: Oikoymenh.
Paulíček, M. (2012). Nikdo se neodváží říci, že je to nudné: sociologie vysokého a nízkého umění. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Peter J. Martin., P. J. (2004). Sounds and society: themes in the sociology of music (Repr.). Manchester [u.a.]: Manchester Univ. Press.
Přibáň, J. (2008). Pod čarou umění. Praha: Artlab2007 v nakl. KANT.
Wuthnow, R. (2005). All in sync: how music and art are revitalizing American religion. Berkeley, Calif. [etc.]: University of California press.