Jindřich Hořejší jako překladatel francouzského dramatu
| Název práce v češtině: | Jindřich Hořejší jako překladatel francouzského dramatu |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Jindřich Hořejší as a Translator of French Drama |
| Klíčová slova: | divadlo, drama, francouzská literatura, Jindřich Hořejší, překlad, translatologie, české divadlo, francouzské drama, 20. století |
| Klíčová slova anglicky: | theatre, drama, French literature, Jindrich Horejsi,translation, Czech theatre, French drama, 20th century |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra divadelní vědy (21-KDV) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Petr Christov, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 25.01.2016 |
| Datum zadání: | 25.01.2016 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 01.02.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 13.09.2017 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 02.08.2017 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 13.09.2017 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | doc. Mgr. Martin Pšenička, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Jindřich Hořejší (1886 – 1941) je dnes ve všeobecném povědomí znám v první řadě jako jeden z představitelů meziválečné poezie, ovšem mnohem plodnější byl jako překladatel poezie, prózy i dramatu především z románských jazyků. Jeho překladatelská činnost na poli frankofonního dramatu byla obzvlášť vlivná: byl mezi prvními, kteří do češtiny převáděli mnohé ze soudobých francouzských dramatiků, které dnes vnímáme jako klasiky (mj. Marcela Acharda, Jeana Giraudouxe, Marcela Pagnola či Georgese Neveuxe), věnoval se však i dramatům starším (Villiers de L’Isle-Adam: Vzpoura, Beaumarchais: Bláznivý den aneb Figarova svatba). Samostatnou kapitolou je jeho práce s veršovaným dramatem: z francouzské oblasti sem spadá zejména Racinova Faidra (u té je Hořejšího překlad vůbec tím nejstarším dochovaným), ale také několik úprav starších Kaminského překladů Molièra a Vrchlického Cyrana z Bergeraku. Řada z jeho překladů se na jevišti objevovala dlouho do druhé poloviny století a tři z nich posloužily inscenátorům jako výchozí materiál pro inscenační úpravy ještě ve století jednadvacátém.
Práce si klade za cíl naznačit průběh Hořejšího překladatelské dráhy a jevištního života jeho překladů, sestavit co možná nejúplnější soupis jeho překladů francouzského dramatu a ve třech analýzách konkrétních překladů představit tři polohy Hořejšího překladatelské činnosti: jako překladatele výsostně stylizovaného tragického gesta a pevné veršové struktury (Racine: Faidra, s přihlédnutím k úpravám starších překladů v alexandrinu), jako překladatele soudobého avantgardního dramatu (např. Neveux: Julie aneb Snář nebo něco z Giraudouxe, definitivní výběr teprve proběhne) a jako překladatele soudobé bulvární komedie. Pozornost (s ohledem na možnou následnou ediční přípravu) by měla být věnována i překladům, které podle všeho zůstaly ineditní a najdeme je jen v rukupisné či strojopisné formě v Hořejšího fondu v LA PNP (Jean-Jacques Bernard: Vyzvání k cestě; Alexandre Arnoux: Huon z Bordeaux; Villiers de L’Isle-Adam: Vzpoura; Paul Claudel: Proteus; André Gide: Oidipus). |
| Seznam odborné literatury |
| - překlady Jindřicha Hořejšího
- originální verze překládaných dramat - archivní materiály LEVÝ, J. Teorie překladu (+ další teoretická a translatologická literatura) |