Svatojimramská modlitba jako svědek slovansko-germánského jazykového kontaktu

• Název práce v češtině: Svatojimramská modlitba jako svědek slovansko-germánského jazykového kontaktu
• Název v anglickém jazyce: St Emmeram's Prayer as a Witness of the Slavonic-Germanic Language Contact
• Klíčová slova: Svatojimramská modlitba|staroslověnština|stará horní němčina|latina|zpovědní formule|zpovědní modlitba
• Klíčová slova anglicky: St Emmeram's Prayer|Old Church Slavonic|Old High German|Latin|confession formula|confession prayer
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.01.2016
• Datum zadání: 12.01.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.01.2016
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem práce je nově prostudovat doposud známé argumenty poukazující na filiační vztah mezi starohornoněmeckou a staroslověnskou verzí tzv. Svatojimramské modlitby, posoudit jejich přesvědčivost, najít případné nové argumenty pro i proti a na základě všech zjištěných skutečností posoudit přesvědčivost této hypotézy. Studentka shromáždí a prostuduje dostupnou relevantní literaturu k tématu (jak k modlitbě samotné, tak ke kontextu jejího vzniku), shromáždí a prostuduje dochované starohornoněmecké i staroslověnské rukopisy modlitby, prozkoumá kodikologický kontext, ve kterém jsou zachovány, a provede výběrovou jazykovou analýzu památky, ve které se zaměří zejména na lexikum, příp. i na další relevantní jazykové roviny. Podle možnosti se pokusí také o ověření hypotézy, že mohla existovat latinská předloha obou textů.
Konzultanti: Hermann Scheuringer, profesor Universität Regensburg; Tomáš Mikulka, doktorand KJBS FF UK.

Seznam odborné literatury

Andreeva, V. (1985): Starobalgarskata izpovedna molitva ot sinajskija trebnik i nejnoto staronemsko saotvestvie – Santemeramskata molitva. Starobalgarska literatura, 17, s. 85–97.
Arranz, M. (1988): La liturgie de l'Euchologe slave du Sinai. Orientalia Christiana Analecta, 231, s. 57ff.
Džonov, B. (1979): Die angeblichen Entlehungen in der altbayerischen Beichte und im St. Emmeramer Gebet. Palaeobulgarica, 1, č. 3, s. 60–69.
Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Praha 1989–.
Grafenauer, I. (1938): Starobavarska (svetoemeramska) molitev v starem slovenskem i stcsl. jeziku. Slovenski jezik, 1, Ljubljana, s. 8–54.
Isačenko, A. (1942): Die altdeutschen Beichten und ihre slavische Übersetzung. Zeitschrift für slavische Philologie, 2, s. 283ff.
Karinskij, A. E. (1969): Staroslavjanskaja versija Sanktemmeramskoj molitvy. Tipologija i vzaimnodejsvije slavjanskich i germanskich jazykov,
Minsk, s. 135–161. Konzal, V. (1978): Die Entwicklung der byzantinischen Liturgie und die Slaven. Beiträge zur byzantinischen Geschichte im 9.–10. Jahrhundert, Praha, s. 283–299.
Kurz, J. (1969): Učebnice jazyka staroslověnského. Praha.
Repp, F. (1957): Zur Kritik der kirschenlavischen Übersetzung des sog. St. Emmeramer Gebet im Euchologium Sinaiticum. Zeitschrift für slavische Philologie, 22, s. 21ff.
Slovník jazyka staroslověnského. Praha 1966–1997.
Tkadlčík, V. (1978): Byzantský a římský ritus ve slovanské bohoslužbě. Duchovní pastýř, 27, s. 4–10.
Vašica, J. (1966):Literární památky epochy velkomoravské, Praha, s. 863-885.
Večerka, R. (2006). Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc, Praha.
Vondrák, V (1894): Althochdeutsche Beichtformeln im Altkirchenslavischen und in den Freisinger Denkmälern. Archiv für slavische Philologie, 16, s. 118–132.
Vondrák, V. (1903): Studie z oboru církevněslov. písemnictví. Rozpravy Čes. akad. III, 20., Praha, s. 23n, s. 153ff.
Vondrák, V.; Bartoň, J. (2003): Vokabulář klasické staroslověnštiny. Praha.