Dlouhodobé sledování pacientů po první atace schizofrenie z hlediska kognitivní výkonnosti a jejího vztahu k psychosociálnímu fungování
Název práce v češtině: | Dlouhodobé sledování pacientů po první atace schizofrenie z hlediska kognitivní výkonnosti a jejího vztahu k psychosociálnímu fungování |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Long-term monitoring of patients after the first episode of schizophrenia in terms of cognitive performance and its relationship to psychosocial functioning |
Klíčová slova: | první epizoda schizofrenie, kognitivní oslabení, MCCB, psychosociální fungování |
Klíčová slova anglicky: | first-episode schizophrenia, cognitive impairment, MCCB, psychosocial functioning |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 22.12.2015 |
Datum zadání: | 22.12.2015 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 06.01.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 23.05.2017 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 17.04.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 23.05.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Katarína Loneková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Diplomová práce bude mapovat vývoj kognitivního výkonu a psychosociálního fungování u pacientů po první atace schizofrenie. Teoretická část se zaměří na prozkoumání kognitivních funkcí u nemocných schizofrenií. Pozornost bude dále věnována tomu, jak se kognitivní schopnosti odrážejí v každodenním fungování. Cílem empirické části je sledování kognitivních a psychosociálních změn v průběhu jednoho roku a mapování vztahu mezi těmito dvěma oblastmi. Pacienti během první epizody schizofrenie podstoupí psychologické vyšetření, při kterém bude využita baterie MATRICS (Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia), jež hodnotí vybrané kognitivní domény u pacientů se schizofrenií. Druhá část vyšetření se bude věnovat měření úrovně fungování pacientů v psychosociální oblasti života. Vyšetření bude opakováno s ročním odstupem. Data budou sbírána na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK v období let 2015-2016. Výsledky diplomového projektu přispějí k prohloubení znalostí o souvislostech mezi kognicí a psychosociálním fungováním u specifické skupiny pacientů, dále přispějí k lepší orientaci v této problematice, která může pomoci při uvažování o možných intervencích cílených na tuto populaci. |
Seznam odborné literatury |
Bankovská Motlová, L., & Koukolík, F. (c2004). Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 437 s.) Praha: Galén. Bezdíček, O., Nikolai, T., Michalec, J., Harsa, P., & Kališová, L. (2015). Komplexní posouzení kognitivních funkcí u nemocných schizofrenií - česká verze standardizovaného nástroje MATRICS. Česká a slovenská psychiatrie: časopis Psychiatrické společnosti, 111(2). Retrieved from: http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1010 Harvey, E. (2013). Cognitive impairment in schizophrenia: characteristics, assessment, and treatment. Cambridge: Cambridge University Press. Massé, M., & Lecomte, T. (2015). Metacognitive profiles in individuals with a first episode of psychosis and their relation to social functioning and perceived social support. Schizophrenia Research, vol. 166(1-3), pp. 60-64. DOI: 10.1016/j.schres.2015.05.020. Mesholam-Gately, R., Giuliano, A., Goff, K., Faraone, S., & Seidman, L. (2009). Neurocognition in first-episode schizophrenia: A meta-analytic review. Neuropsychology, vol. 23(issue 3), pp. 315-336. DOI: 10.1037/a0014708. Obereignerů, R., Obereignerů, K., Divéky, T., & Praško, J. (2011). Kognitivní deficity u schizofrenie. Psychiatrie pro praxi, 2(12). Retrieved from: http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2011/02/08.pdf Torgalsbøen, A., Mohn, C., Czajkowski, N., & Rund, B. (2015). Relationship between neurocognition and functional recovery in first-episode schizophrenia: Results from the second year of the Oslo multi-follow-up study. Psychiatry Research, vol. 227(2-3), pp. 185-191. DOI: 10.1016/j.psychres.2015.03.037. Suttajit, S., & Pilakanta, S. (2015). Predictors of quality of life among individuals with schizophrenia. Neuropsychiatric Disease and Treatment(11), pp. 1371-. DOI: 10.2147/NDT.S81024. |