Bezdětnost a sítě sociální podpory ve stáří

• Název práce v češtině: Bezdětnost a sítě sociální podpory ve stáří
• Název v anglickém jazyce: Childlessness and social support net in old age
• Klíčová slova: Bezdětnost|bezdětnost ve stáří|síť sociální podpory ve stáří|stárnutí|Česká republika
• Klíčová slova anglicky: Childlessness|childlessness in old age|social support network in old age|ageing|Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.10.2015
• Datum zadání: 05.10.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.05.2017
• Datum a čas obhajoby: 05.09.2017 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 05.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Zásady pro vypracování

Východiska
V posledních několika desetiletích můžeme ve vyspělých zemích pozorovat podstatné změny reprodukčního chování. Nejen, že klesá průměrný počet dětí na jednu ženu, v mnohých zemích dokonce hluboko pod záchovnou míru reprodukce, také stoupá podíl osob, které na konci svého reprodukčního období zůstávají bezdětné.
Tyto významné změny jsou často vysvětlovány teorií druhého demografického přechodu, teorií individuace a kulturní změny, teorií racionální volby či teorií redukce nejistoty. Naopak jedním ze základních argumentů, aby člověk děti měl, zůstává skutečnost, že člověk chce nejen zachovat pokolení, ale také nezůstat ve stáří zcela sám. Děti pak mají ve stáří sloužit jako sociální síť byť už jen pomoci v domácnosti, ale také v rámci samotného sociálního kontaktu.
Tento pohled na účelnost rodičovství však i nadále zůstává nepodroben bližšímu vědeckému zkoumání. Nejenom, že síla vazeb se oslabuje také v rámci samotných rodin, je také pravděpodobná možnost, že osoby bezdětné budou kontakty s potomky nahrazovat jinými, tudíž se pak nemusí osamělými cítit vůbec. Také se v tomto ohledu jedná o poměrně čerstvou a aktuální problematiku, neboť se výzkumů již účastní i osoby, které byly součástí nového reprodukčního režimu a zůstaly bezdětné.

Cíle
Dojít zjištění, zda starší bezdětné osoby trpí méně frekventovanými styky s okolím oproti osobám s dětmi a zda u osob s dětmi jsou jejich potomci významnou částí sociálních kontaktů, či nikoliv. Zda se frekventovanost vztahů liší dle pohlaví. Dále zjistit, zda platí teze, že více vzdělané osoby bývají častěji bezdětné a zda se v tomto nachází i rozdíl mezi pohlavími. Zároveň poskytnout srovnání této problematiky u nás s vybranými státy Evropy.

Metodika
Teoretická část:
· Úvod do problematiky.
· Představení jednotlivých konceptů popisujících nejnovější změny v reprodukčním chování s ohledem na vzdělání a gender.
Praktická část:
· Analýza dat z databáze SHARE[1]za vybrané evropské země.

Hypotézy
· Bezdětné osoby netrpí méně frekventovanými sociálními kontakty oproti osobám s dětmi.
· Bezdětné osoby bývají často osoby s vyšším vzděláním, častěji ženy než muži.
· Frekventovanější sociální styky budou vykazovat ženy než muži.
· Česká republika se podílem bezdětných na konci reprodukčního období podobá spíše zemím západní Evropy.

Charakteristika závěrů
Práce by měla poskytnout náhled do frekvence sociálních vazeb starších osob bezdětných a osob s dětmi. Také by měla objasnit, zda osoby vzdělanější jsou častěji bezdětné či zda jsou bezdětné častěji ženy než muži. Tyto závěry pak budou pokrývat nejen Českou republiku, ale také další vybrané evropské země.

[1]Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe.

Seznam odborné literatury

ALBERTINI, M. a L. MENCARINI. Childlessness and Support Networks in Later Life: New Pressures on Familistic Welfare States? Journal of Family Issues [online]. 2013,35(3): 331-357 [cit. 2015-09-14]. DOI: 10.1177/0192513X12462537. ISSN 0192513x. Dostupné z: http://jfi.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0192513X12462537
ALLEN, R. E. S. a J. L. WILES. How Older People Position Their Late-Life Childlessness: A Qualitative Study. Journal of Marriage and Family [online]. 2013,75(1): 206-220 [cit. 2015-09-12]. DOI: 10.1111/j.1741-3737.2012.01019.x. ISSN 00222445. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1741-3737.2012.01019.x
BARTHOLD, J. A., M. MYRSKYLÄ a O. R. JONES. Childlessness drives the sex difference in the association between income and reproductive success of modern Europeans. Evolution and Human Behavior [online]. 2012,33(6): 628-638 [cit. 2015-09-16]. DOI: 10.1016/j.evolhumbehav.2012.03.003. ISSN 10905138. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1090513812000360
HAGESTAD, G. O. a V. R. A. CALL. Pathways to Childlessness: A Life Course Perspective. Journal of Family Issues [online]. 2007,28(10): 1338-1361 [cit. 2015-09-13]. DOI: 10.1177/0192513X07303836. ISSN 0192513x. Dostupné z: http://jfi.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0192513X07303836
HAŠKOVÁ, H. Fenomén bezdětnosti. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 264 s. ISBN 9788074190209.
HAŠKOVÁ, H. a J. POMAHAČOVÁ. Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006, 107 s. ISBN 8073301113.
HUBER, S. a M. FIEDER. Educational homogamy lowers the odds of reproductive failure. Plos One [online]. 2011,6(7): e22330 [cit. 2015-09-16]. DOI: 10.1371/journal.pone.0022330. ISSN 19326203. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=b48c6550-c2b3-4204-8600-4056eef21e63%40sessionmgr4003&vid=1&hid=4212
KAA VAN DE, D.J. The Europe’s Second Demographic Transition. Population Bulletin. 1987,42(1). Dostupné také z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12268395
KANAZAWA, S. Intelligence and childlessness. Social Science Research [online]. 2014,48: 157-170 [cit. 2015-09-12]. DOI: 10.1016/j.ssresearch.2014.06.003. ISSN 0049089x. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0049089X14001276
KOROPECKYJ-COX, T. a G. PENDELL. The Gender Gap in Attitudes About Childlessness in the United States. Journal of Marriage and Family [online]. 2007,69(4): 899-915 [cit. 2015-09-14]. DOI: 10.1111/j.1741-3737.2007.00420.x. ISSN 00222445. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1741-3737.2007.00420.x
KULISH, N. On Childlessness. Psychoanalytic Inquiry [online]. 2011,31(4): 350-365 [cit. 2015-09-11]. DOI: 10.1080/07351690.2010.516181. ISSN 07351690. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07351690.2010.516181
LESTHAEGHE, R. The second demographic transition: A concise overview of its development. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2014,111(51): 18112-18115 [cit. 2015-09-24]. DOI: 10.1073/pnas.1420441111. ISSN 00278424. Dostupné z: http://www.pnas.org/lookup/doi/10.1073/pnas.1420441111
MERZ, Eva-Maria a Aart C. LIEFBROER. The Attitude Toward Voluntary Childlessness in Europe: Cultural and Institutional Explanations. Journal of Marriage and Family [online]. 2012,74(3): 587-600 [cit. 2015-09-12]. DOI: 10.1111/j.1741-3737.2012.00972.x. ISSN 00222445. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1741-3737.2012.00972.x
MCQUILLAN, J., A. L. GREIL, K. M. SHREFFLER, P. A. WONCH-HILL, K. C. GENTZLER a J. D. HATHCOAT. Does the Reason Matter? Variations in Childlessness Concerns Among U.S. Women. Journal of Marriage and Family [online]. 2012,74(5): 1166-1181 [cit. 2015-09-15]. DOI: 10.1111/j.1741-3737.2012.01015.x. ISSN 00222445. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1741-3737.2012.01015.x
PETERSON, H. Fifty shades of freedom. Voluntary childlessness as women's ultimate liberation. Women's Studies International Forum [online]. 2014, : 1-10 [cit. 2015-09-14]. DOI: 10.1016/j.wsif.2014.10.017. ISSN 02775395. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0277539514001824
ROWLAND, D. T. Historical Trends in Childlessness. Journal of Family Issues [online]. 2007,28(10): 1311-1337 [cit. 2015-09-16]. DOI: 10.1177/0192513X07303823. ISSN 0192513x. Dostupné z: http://jfi.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0192513X07303823
SLEPIČKOVÁ, L. Diagnóza neplodnost: sociologický pohled na zkušenost nedobrovolné bezdětnosti. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, 2014, 166 stran. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 9788074191404.
ŠALAMOUNOVÁ, P., H. VÍZNEROVÁ a L. ZAMYKALOVÁ. Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, 153 s. Sociologické studie, 06:4. ISBN 8073300923.
TE VELDE, E., D. HABBEMA, H. LERIDON a M. EIJKEMANS. The effect of postponement of first motherhood on permanent involuntary childlessness and total fertility rate in six European countries since the 1970s. Human Reproduction [online]. 2012,27(4): 1179-1183 [cit. 2015-09-16]. DOI: 10.1093/humrep/der455. ISSN 02681161. Dostupné z: http://humrep.oxfordjournals.org/lookup/doi/10.1093/humrep/der455
UMBERSON, D., T. PUDROVSKA a C. RECZEK. Parenthood, Childlessness, and Well-Being: A Life Course Perspective. Journal of Marriage and Family [online]. 2010,72(3): 612-629 [cit. 2015-09-13]. DOI: 10.1111/j.1741-3737.2010.00721.x. ISSN 00222445. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1741-3737.2010.00721.x