Tématem této disertační práce je původem anglosaský trestně-procesní institut dohody o vině a trestu, který se v posledních desetiletích stal fenoménem trestního řízení v mnoha zemích s kontinentálním typem právní kultury. Tento alternativní způsob řešení trestních věcí zjednodušeně spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít dohodu o vině a trestu s obviněným, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Při pohledu na zahraniční, ale i tuzemskou odbornou literaturu je možné bez nadsázky konstatovat, že dohoda o vině a trestu je kontroverzním institutem. Na jedné straně stojí její zastánci, jejichž nejsilnějším argumentem ve prospěch dohod je zrychlení a zjednodušení trestního řízení. Na druhé straně stojí její odpůrci, kteří se odvolávají především na flagrantní nesoulad tohoto institutu se základními zásadami kontinentálního trestního řízení. Tato práce zkoumá dohody v trestním řízení jednak v obecné rovině, přičemž se soustředí na jejich vznik, historický vývoj a jednotlivé formy, ve kterých se dohody v trestním řízení ve světě vyskytují. Zvláštní část je věnována právní úpravě institutu dohody o vině a trestu ve všech 27 evropských státech, kde byla dohoda o vině a trestu zavedena, a to včetně České republiky, kde byl tento institut zaveden novelou trestního řadu č. 193/2012 Sb., účinnou ode dne 1. září 2012. Kromě toho tato práce popisuje dohody ve čtyrech vybraných státech s angloamerickým systémem právní kultury. Autor jednak samostatně kriticky zkoumá jednotlivé úpravy a následně je vzájemně srovnává a upozorňuje na jejich pozitiva, ale i nedostatky. Cílem této práce je položit argumenty ve prospěch a neprospěch dohod v trestním řízení na pomyslnou misku vah a pokusit se čtenářovi odpovědět na následující otázky: má dohoda o vině a trestu v právním řádu evropských zemí, a to včetně České republiky, své místo a může tento institut přinést do trestního řízení v evropských zemích vyšší míru spravedlnosti?
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The topic of this dissertation is the originally Anglo-Saxon criminal process concept of plea bargaining, which has become a phenomenon within a number of civil law countries in recent decades. This alternative method of resolving criminal cases consists simply in the possibility of an agreement being reached between the prosecutor and the accused, provided that the accused, under certain conditions, admits to having committed the offence and agrees with the proposed punishment. A look at the foreign as well as domestic legal literature reveals that plea bargaining is controversial to say the least. Proponents argue that it accelerates and simplifies criminal proceedings, while opponents point to its flagrant inconsistency with the fundamental principles of continental criminal proceedings. The author of this dissertation examines agreements in criminal proceedings in general, focusing on their origin, historical development and various forms around the world. A special part of this dissertation is devoted to plea bargaining regulations in all 27 European countries where the concept has been introduced, including the Czech Republic, where it was introduced by Amendment to the Criminal Procedure Code No. 193/2012 Coll., effective from 1 September 2012. In addition, plea bargaining is described in four selected countries with a common law system. The author critically examines the individual regulations, compare them and highlight their positives and shortcomings. The aim of this dissertation is to lay down the arguments for and against agreements in criminal proceedings and to attempt to answer the following questions: does plea bargaining have a place in the European continental legal system, including the Czech Republic, and will it bring a higher degree of justice to European countries?
