Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně

• Název práce v češtině: Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
• Název v anglickém jazyce: The meaning of time and space in the migration process. The experience of two generations of Czechs living in Berlin
• Klíčová slova: mezinárodní migrace, teorie praktik, transnacionalismus, životní dráhy
• Klíčová slova anglicky: international migration, ractice theory, transnationalism, life course
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.09.2015
• Datum zadání: 16.09.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.04.2016
• Datum a čas obhajoby: 27.01.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.12.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 27.01.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se snaží o kontextuální výklad migrace Čechů do Berlína. Využívá teoretický rámec, který se na migraci dívá jako na proces, který je formovaný a zároveň formuje obecné vzory, pravidla, normy a další společenské struktury, což implikuje kladení pozornosti jak na mikro, tak na makro úroveň (a především jejich interakci na mezo úrovni).
Makro perspektiva bude kromě zasazení práce do obecného historicko-georafického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace mezi zeměmi zastoupena jak tradičními ekonomickými teoriemi migrace, tak současnými přístupy ke studiu migrace (např. transnacionalismus). Teorie migračních sítí a systémů stojí na pomezí makro a mikro úrovně a mikro perspektivu bude tvoříit analýza každodenních praktik migrantů - osobně nasbíraný etnografický materiál.

Východiska:
Mezinárodní migrace je komplexní fenomén, který se v posledních desetiletích rozšířil po celém světě. Zejména v rozvinutějších částech světa dochází od konce studené války k významné kvalitativní společenské transformaci. Následkem této transformace se mění i kontext migrace - to znamená nejen objem (rozsah) a směr proudů, ale mění se i struktura migrantů, důvody i důsledky migrace. Kromě života samotných migrantů, jejich rodin (často i dalších generací), ovlivňuje migrace i další sféry společenského života (jak v hostitelských zemích, tak v zemích generujících potencionální migranty) (Castles & Miller 1998), formuje kulturu, politiky i hospodářství jednotlivých zemí i kontinentů, s jejími přímými či nepřímými důsledky je tudíž denně konfrontována většina obyvatel dnešní planety (O’Reilly 2012: 2).
Teoretický rámec diplomové práce bude tvořit pojetí teorie jednání od Karen O’Reilly, která ve své knize Internatonal Migration and Social Theory (2012) poskytuje argumenty a návod pro výklad mezinárodní migrace v kontextu zmíněné teorie jednání. O’Reilly čerpá především z Giddensovy strukturační teorie a Bourdieho teorie jednání. Jedná se o obecnou sociologickou teorii poskytující rámcový nástroj pro uchopení základních sociálních procesů, porozumění tomu, jak se proces sociálního života odvíjí. Mezinárodní migrace je jedním z takových sociálních procesů. V rámci zmíněné teorie je možné využít další jednotlivé teorie, koncepty a přístupy k migraci. Vzhledem ke kontextu výzkumu (místě, času a povaze skupiny českých imigrantů, které plánuji zkoumat), se nabízí užití ekonomických teorií migrace, teorie migračních sítí a struktur, globalizační teorie a transnacionalismus (emoce v transnacionálním kontextu a transnacionální identita a svazky).

Metodika:
Teorie také poskytuje konceptuální přístup k empirickému výzkumu a jeho interpretaci (O’Reilly 2012). Základní teoretický rámec sice nezakazuje užití jakékoliv metody, jeho komplexita ale implikuje užití metod, které jsou pozorné k jednání aktérů, stejně jako k strukturám a výstupům obojího, a zároveň metod, které obrací pozornost k času a prostoru (O’Reilly 2012: 12). Charakter zkoumaného tématu a cíl práce vyžadují studium jevu v jeho přirozeném prostředí. Etnografie je metodou, která věnuje dostatečnou pozornost širším strukturám i aktérům, jejich myšlení a pocitům v kontextu jejich každodenního jednání (Emerson 1995). Konkrétní techniky, které plánuji využít, jsou zúčastněné pozorování (účast na událostech a formálních i neformálních setkáních pro Čechy v Berlíně) a hloubkové rozhovory s biografickými prvky.

Cíle a charakteristika závěrů:
Hlavním cílem diplomové práce je podrobný popis a výklad migračních strategií Čechů do Berlína. Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla zaměřit na generaci Čechů, kteří emigrovali mezi lety 1968-1989 a generaci, která do Berlína přišla mezi lety 2004-2013. Ráda bych rozpracovala motivace k migraci, poodhalila sítě migrantů, ukázala procesy spojené se zkušeností migrace a konkrétní praktiky migrantů. Tato zjištění bych ráda posléze zasadila do širšího kontextu struktur a událostí v Evropě a provedla komparaci mezi motivy a praktiky starší a mladší studované generace. Výsledkem by měla být kontextuální analýza procesu těchto konkrétních příkladů mezinárodní migrace.
Výzkumné otázky: 1) Do jaké míry ovlivňují strukturální podmínky uvnitř migračního pole motivaci a průběh migrace, sítě migrantů a konkrétní praktiky migrantů? 2) Jak se liší motivace a průběh migrace, sítě migrantů a konkrétní praktiky migrantů, kteří emigrovali mezi lety 1968-1989 od generace, která přišla po vstupu České republiky do Evropské Unie?

Seznam odborné literatury

Practice Theory
Bakewell,Oliver(2010): Some Reflections on Structure and Agency in Migration Theory. Journal of Ethic and Migration Studies 36 (10): 1689-1708.
O’Reilly, Karen (2012): International migration and social theory. Hampshire: Palgrave Macmillan.
Petrusek, Miloslav (1990): Spor o teorii strukturace Anthonyho Giddense v západní sociologii. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review 26 (5): 375-391.
Reckwitz, Andreas (2002): Grundelemente einer Theorie sozialer Praktiken. Zeitschrift für Soziologie 32 (4): 282–301.
Reckwitz, Andreas (2003): Toward a Theory of Social Practice. A development in Culturalist Theorizing. European Journal of Social Teory 5 (2): 243–263.
Schmidt, Robert (2012): Soziologie der Praktiken. Konzeptionelle Studien und empirisme Analysen. Frankfurt/M.: Suhrkamp.

Etnografie
Atkinson, Paul & PaulHammersley(ed.) (2007): Ethnography: Principles in Practice. 3. Vydání. New York.
Bourdieu, Pierre (2006): Die Praxis der reflexiven Anthropologie. In: ders., Loic Wacquant: Reflexive Anthropologie, Frankfurt a. M. S. 251-294.
Bourdieu, Pierre: (1995): Narzißtische Reflexivität und wissenschaftliche Reflexivität. In: Eberhard Berg, Martin Fuchs (Hg.): Kultur, soziale Praxis, Text. Die Krise der ethnographischen Repräsentation. Frankfurt a. M., S. 365-374.
Emerson, Robert M. (ed.) (1995): Writing Ethnographic Fieldnotes. Chicago.
Faubion, James D. & George E.Marcus(eds.) (2009): Fieldwork is Not What It Used to Be. Learning
Anthropology’s Method in a Time of Transition. New York: Ithaca.
Welz, Gisela (2009): “Sighting/Siting globalization”. Gegenstandskonstruktion und Feldbegriff einer ethnographischen Globalisierungsforschung. In: Windmüller, S. (ed.): Kultur – Forschung. Münster u.a. S. 195-210.

Evropská integrace a transnationalismus (emoce a identita)
Blanc, C.S.,Basch, L.,Schiller, N.G. (1995): Transnationalism, nation-states, and culture. Current anthropology, 30 (4): 681
Fligstein, Neil (2009): Who Are the Europeans and How Does This Matter for Politics? In: Jeffrey T. Checkel & Peter J. Katzenstein (eds): European Identity, Contemporary European Studies. Cambridge: Cambridge University Press, S. 132-166.
Guasti, Pezra & JessieHronešová& ZdenkaMansfeldová(eds) (2011): The Nexus between Democracy, Collective Identity Formation, and EU Enlargement. Prague: Institute of Sociology, Academy of Sciences of the Czech Republic.
Hannerz, U. (1996): Transnational connections: culture, people, places. London. Routledge.
Chambers, Iain (1994): Migrancy, culture, identity. London: Routledge.
Jordan, Bill &FranckDuvell(2002): Irregular Migration: The Dilemmas of Transnational Mobility. Cheltenham: Edward Elgar.
Kuhn, Theresa (2011): Individual Transnationalism, Globalisation and Euroscepticism: An empirical test of Deutsch’s Transactionalist Theory. European Journal of Political Research 50(6): 811-837.
Mau, Steffen & SebastianBüttner(2010): Transnationality. In: S. Immerfall & G. Therborn (eds): Handbook of European Societies. New York. Springer, S. 337-570.
Rosamond,Ben (2000): Theories of European Integration. Houndmills: Palgrave. S. 42-49.
Scheer,M. (2012). Are emotions a kind of practice (and is that makes them have a history)? A Bourdieuian approach to understanding emotion. History and Theory 51: 193-220
Schiler, N.G.,Basch, L.,Szanton-Blanc, C. (1995): From immigrant to transmigrant: theorizing transnational migration. Anthropological quarterly: 68 (1): 48-63.
Svašek,M. (2012): Emotions and Human mobility. Ethnographies of Movement. London: Routledge
Vertovec, Steven & RobinCohen(eds.) (1999): Migration, Diasporas and Transnationalism. Cheltenham: Edward Elgar.
Tsianos & Karakayali(2008): Die Regierung der Migration in Europa. Soziale Systeme 14 (2): 329-348.
Wimmer, A.,Glick Schiller, N. (2003). Methodological nationalism, the social sciences, and the study of migration: an essay in historical epistemology. International Migration Review 37: 576-610.

Teorie migrace, globalizace ad.
Brym, R (1992): The emigration potential of Czechoslovakia, Hungary, Lithuania, Poland and Russia: Recent survey results. International Sociology, 7 (?): 387–395.
Castles, Stephen & M.Miller(2003): The Age of Migration: International Population Movements in the Modern World. Basingstoke: Macmillan.
Cohen, Robin (ed) (1996): Theories of Migration, Cheltenham: Edward Elgar.
Drbohlav, Dušan, ZdeněkUherek(2007): Reflexe migračních teorií. Geografie. In Sborník České geografické společnosti, 112 (2) :125–141.
Featherstone, Mike (ed.) (1994): Global culture: Nationalism, globalization and modernity. London: Sage.
Hoerder, Dirk & Leslie PageMoch(eds) (1996): European Migrants: Global and Local Pespectives. Boston.
Massey, Douglas S., JoaquinArango, GraemeHugo, AliKouaouci, AdelaPellegrino, J. EdwardTaylor(1993): Theories of International Migration: A Review and Appraisal. Population and Development Review, 19 (3): 431-466.
Massey, D. S. & J. E.Taylor(eds) (2004): International Migration: Prospects and Policies in a Global Market. Oxford: Oxford University Press.
Morawska, Ewa (2009): A Sociology of Immigration. (Re)making Multifaceted America. NY: Palgrave Macmillan.
Robertson, Roland (1994): Globalization: Social theory and global culture. London: Sage.
Sassen, Saskia (1990): The global city. Princeton: Princeton University Press.