Rané dějiny Langobardů v prvních dvou knihách Paula Diacona: úvodní studie, překlad a komentář
| Název práce v češtině: | Rané dějiny Langobardů v prvních dvou knihách Paula Diacona: úvodní studie, překlad a komentář |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Early history of Lombards in the first two books of Paul the Deacon: Introductory essay, translation and commentary |
| Klíčová slova: | Langobardi|Paulus Diaconus|Historia Langobardorum|origo gentis|orální tradice |
| Klíčová slova anglicky: | the Lombards|Paul the Deacon|Historia Langobardorum|origo gentis|oral tradition |
| Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 12.07.2015 |
| Datum zadání: | 13.07.2015 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 04.02.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 06.09.2017 11:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 04.08.2017 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2017 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Jan Kalivoda |
| Zásady pro vypracování |
| Spis Historia Langobardorum Paula Diacona není dosud přeložen do češtiny, přestože se jedná o význačný pramen dějin raného středověku. Už delší dobu se však těší pozornosti badatelů především v italském a německém prostředí.
Jedním z témat, kterým je věnována zvýšená pozornost, je otázka původu Langobardů a jejich příchodu do Itálie, jak ji Paulus probírá v prvních dvou knihách. Úkolem diplomantky bude soustředit se na tyto pasáže, které obsahují velké množství legendárních prvků, a pokusit se posoudit, nakolik může text sloužit k poznání nejstarších dějin Langobardů a nakolik se jedná spíše o představy vypovídající o pozdějších snahách langobardské historiografie uchopit počátky vlastního kmene. Diplomantka by se dále měla zabývat prameny, s nimiž Paulus pracoval, a to jak psaného, tak orálního charakteru, a měla by se pokusit je zasadit do širšího kontextu latinské historiografické produkce i germánské literární tradice. Měla by též porovnat Paulovo podání s dalšími prameny zabývajícími se Langobardy, které však Paulus k dispozici neměl. Diplomová práce by měla sestávat z úvodní studie, překladu příslušných pasáží prvních dvou knih Paulova spisu a komentáře. |
| Seznam odborné literatury |
| Edice:
BETHMANN, Ludwig – WAITZ, Georg (eds.), Scriptores rerum Langobardicarum et Italicarum saec. VI–IX, Hannover 1878, s. 12–219. CAPO, Lidia, Storia dei Longobardi, Milano 1998. Sekundární literatura: BETHMANN, Ludwig, Die Geschichtschreibung der Langobarden, in: Archiv der Gesellschaft für deutsche ältere Geschichtskunde 10, 1851, s. 335–414. CINGOLANI, Stefano M., Le Storie dei Longobardi: Dall'origine a Paolo Diacono, Roma 1995. GOFFART, Walter A., The Narrators of Barbarian History (A.D. 550-800): Jordanes, Gregory of Tours, Bede, and Paul the Deacon, Princeton 2005. MOMMSEN, Theodor, Die Quellen der Langobardengeschichte des Paulus Diaconus, in: Neues Archiv der Gesellschaft für ältere Geschichtskunde 5, 1880, s. 51–103. PLASSMANN, Alheydis, Origo gentis. Identitäts- und Legitimitätsstiftung in früh und hochmittelalterlichen Herkunftserzählungen, Berlin 2006. POHL, Walter, Paulus Diaconus und die „Historia Langobardorum“. Text und Tradition, in: A. SCHARER – G. SCHEIBELREITER (Hrsg.), Historiographie im frühen Mittelalter, München / Wien 1994, s. 375–405. POHL, Walter, Werkstätte der Erinnerung. Montecassino und die Gestaltung der langobardischen Vergangenheit, Wien 2001. ROGAN, Helmut, „Paulus Diaconus laudator temporis acti”. Königsdarstellung und Aufbauprinzip der Buchschlüsse als Antwort auf die Frage nach dem von Paulus intendierten Ende der „Historia Langobardorum”, Graz 1993. |