Foucaultova filosofie svobody
Název práce v češtině: | Foucaultova filosofie svobody |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Foucault’s Philosophy of Freedom |
Klíčová slova: | Foucault|svoboda|kritika|a priori|epistémé|diskurz|problematizace |
Klíčová slova anglicky: | Foucault|freedom|critique|a priori|episteme|discourse|problematization |
Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 15.06.2015 |
Datum zadání: | 15.06.2015 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 16.06.2015 |
Datum a čas obhajoby: | 12.09.2019 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 12.08.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.09.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Michel Foucault je známý zejména coby autor, který činí lidské subjekty závislými na „historických a priori“ vymezujících možnosti jejich myšlení a jednání. Zároveň však hybným motivem jeho díla vždy byla snaha se od právě vládnoucího a priori odpoutat; a ve svých pozdních pracích Foucault výslovně svou filosofickou činnost chápe jako „práci svobody“, jež má za svůj cíl transformaci našich současných forem myšlení a konání. Diplomová práce se bude zabývat otázkou, zda a jak je svoboda na půdě Foucaultových teoretických předpokladů vůbec myslitelná. Z této perspektivy by přitom měla prozkoumat všechny hlavní fáze Foucaultova myšlení: archeologickou, genealogickou a příp. též pozdní fázi charakterizovanou metodou „problematizace“. V případě každého z těchto období by tedy práce měla především popsat, jaké podoby v něm nabývá jednak Foucaultova koncepce „historického a priori“, jednak jeho chápání svobody. |
Seznam odborné literatury |
Primární literatura: Foucault, M., Histoire de la folie à l’âge classique, Paris: Gallimard, 1972. Foucault, M., Naissance de la clinique, Paris: P. U. F., 1963. Foucault, M., Les mots et les choses, Paris: Gallimard, 1966. Foucault, M., L’archéologie du savoir, Paris: Gallimard, 1969. Foucault, M., Surveiller et punir, Paris: Gallimard, 1975. Foucault, M., Histoire de la sexualité, I–III, Paris: Gallimard, 1976–1984. Foucault, M., Dits et écrits, I–II, Paris: Gallimard, 2001. Sekundární literatura: Barša, P., Fulka, J., Michel Foucault. Politika a estetika, Praha: Dokořán, 2005. Deleuze, G., Foucault, přel. Č. Pelikán, Praha: Herrmann a synové, 1996. Dreyfus, H. L., Rabinow, P., Michel Foucault. Za hranicemi strukturalismu a hermeneutiky, přel. J. Hasala, L. Nová, S. Polášek, P. Toman, Praha: Herrmann a synové, 2002. Falzon, C., O’Leary, T., Sawicki, J. (eds.), A Companion to Foucault, Chichester: Blackwell, 2013. Flynn, T. R., Sartre, Foucault and Historical Reason. A Poststructuralist Mapping of History, vol. 2, Chicago – London: The University of Chicago Press, 2005. Frank, M., Co je neostrukturalismus?, přel. M. Petříček, Praha: Sofis, 2000. Gutting, G. (ed.), The Cambridge Companion to Foucault, Cambridge: C. U. P., 2005. Koopman, C., Genealogy as Critique, Bloomington – Indianapolis: Indiana University Press, 2007. Marcelli, M., Michel Foucault alebo stať se iným, Bratislava: Archa, 1995. McGushin, E. F., Foucault’s askēsis, Evanston: Northwestern University Press, 2013. O’Leary, T., Foucault. The Art of Ethics, London – New York: Continuum, 2002. Oksala, J., Foucault on Freedom, Cambridge: C. U. P., 2005. Veyne, P., Foucault. Sa pensée, sa personne, Paris: Albin Michel, 2008. |