Ekvivalence měření nástroje SQWLI v čase

• Název práce v češtině: Ekvivalence měření nástroje SQWLI v čase
• Název v anglickém jazyce: Equivalence of measurement SQWLI over time
• Klíčová slova: Ekvivalence měření v čase, indikátor subjektivní kvality pracovního života – SQWLI, konfirmační faktorová analýza pro více skupin (MGCFA), Amos
• Klíčová slova anglicky: Equivalence measurement over time, indicator of subjective quality of working life - SQWLI, multiple-group confirmatory factor analysis (MGCF), Amos
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.05.2015
• Datum zadání: 27.05.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.05.2015
• Datum a čas obhajoby: 08.09.2016 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
Diplomová práce bude metodologickým pojednáním o konceptualizaci subjektivní kvality pracovního života, kterou vypracoval PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., a nástroji, který z této konceptualizace vzešel. Jde o indikátor subjektivní kvality pracovního života (SQWLI), který pomocí sady proměnných měří subjektivní posouzení kvality pracovního života na mikroúrovni (tedy zaměřeno na respondenta). Pozornost bude věnována vývoji tohoto nástroje v čase. Jeho první verze vznikla v roce 2005 a postupně byla upravována. Změnil se počet položek, formulace jednotlivých otázek i šíře používané škály. Hlavním cílem práce bude prozkoumat, zda vytvořená konceptualizace dobře odpovídá datům a zda jsou jeho jednotlivé verze srovnatelné a měří totéž - bude tedy testována ekvivalence (srovnatelnost) jednotlivých verzí indikátoru.
Jelikož byl indikátor opakovaně použit v praxi, je možné pracovat s jednotlivými datovými soubory a sledovat, jak se výsledky liší. Srovnatelnost je ovšem komplikovaná a to nejen z důvodu dílčích změn samotného nástroje, ale i z důvodu odlišného vzorku, jeho velikosti a ekonomické nestabilitě země v průběhu let. Právě proto je pozornost věnována ekvivalenci.
Ekvivalenci je možné testovat na mnoha úrovních a odpovídá například na otázku, zda různé použité položky odkazují ke stejnému konceptu (ekvivalence na konceptuální úrovni), či jsou-li jednotlivé položky vzájemně srovnatelné. Tento pojem je nejčastěji zmiňován v kontextu mezinárodních šetření. Aby byla data z jednotlivých zemí srovnatelná, musí být použité koncepty a položky ekvivalentní. V rámci mezinárodních šetření je velkou komplikací odlišný jazyk, kulturní zázemí, politická a ekonomická situace země atd. V našem případě jde o indikátor, který byl opakovaně užit v praxi. Některé položky byly mírně pozměněny, či byla použita jiná škála, můžeme ale předpokládat, že jazyk či kulturní zázemí respondentů by mělo být víceméně stejné.
Je v plánu k analýze využít např. program Mplus, který umožňuje vytvářet a testovat složitější strukturní modely, což SPSS neumožňuje. Půjde pravděpodobně o analýzu primárních dat pomocí různých statistických programů podle potřeby a možností, například v programu SPSS bude prováděna konfirmační faktorová analýza. Použití dalších programů se bude odvíjet od zvolené metody a úrovně testované ekvivalence.

Cíle:
Cílem diplomové práce bude ověřit, zda konceptualizace subjektivní kvality pracovního života odpovídá struktuře dat a zda je tedy její používání v praxi relevantní a odůvodnitelné. Podcílem bude ověřit, zda se tatáž struktura v datech objevuje v průběhu let, kdy byl indikátor použit a zda je tedy možné výsledky těchto šetření srovnávat (zda jsou indikátory ekvivalentní).

Metodika:
Půjde o analýzu primárních dat z jednotlivých šetření, do kterých byl indikátor subjektivní kvality pracovního života zahrnut. Jde o pět datových souborů z let 2005, 2006, 2009, 2011 a 2014. Za pomoci SPSS, Mpus či jiného statistického programů bude testováno, zda vytvořená konceptualizace, která stojí za SQWLI, odpovídá struktuře dat a zda je tato struktura v průběhu let obdobná. Dále bude testováno, zda jsou jednotlivé položky užité v průběhu let ekvivalentní. Bude užita například konfirmační faktorová analýza k testování konfigurální ekvivalence položek – tedy test, který umožňuje zjistit, zda jiná položka s mírně odlišnou užitou škálou odkazuje ke stejnému sociálnímu jevu. Další možné postupy jsou například strukturní modelování, víceúrovňové modelování či analýza latentních tříd.

Hypotézy:
H1: Indikátor subjektivní kvality pracovního života odpovídá struktuře nalezené v datech. H2: Jednotlivé verze indikátoru jsou navzdory dílčím změnám a odlišným datům ekvivalentní a výsledky z jednotlivých let tak lze srovnávat.

Charakteristika závěrů:
Když se podaří prokázat, že daná konceptualizace má svou oporu v datech, znamená to, že daný indikátor je dobře postavený a správně odráží jednotlivé aspekty práce, které mohou ovlivňovat její hodnocení jako kvalitní, a spokojenost s danou prací. Zároveň by to prokázalo, že indikátor je kvalitní a je možné dále ho rozvíjet. Porovnání jednotlivých verzí indikátoru by mohlo naznačit, které kroky indikátoru prospěly, uškodily, či naopak neměly žádný efekt na celkový výsledek. Bude však třeba brát v patrnost odlišné datové soubory, změny v čase a další faktory, které budou srovnání indikátorů v čase komplikovat.

Seznam odborné literatury

Albright, J. J., H. M. Park. 2009. „Confirmatory Factor Analysis Using Amos, LISREL, Mplus, and SAS/STAT CALIS.“ Working Paper. The University Information Technology Services (UITS) [online]. Center for Statistical and Mathematical Computing, Indiana University [cit. 14. 1. 2012]. Dostupné z: .
Anýžová, P. 2013. „Ekvivalence poloţek v mezinárodních datech: základní vymezení a moţnosti analýzy.“ Data a výzkum – SDA Info 7 (1): 29–56.
Bentler, P. M., C-P Chou. 1987. „Practical issues in structural modeling.“ Sociological Methods & Research 16 (1): 78–117.
Bielby, W. T., R. M. Hauser. 1977. „Structural equation models.“ Annual Review of Sociology 3 (1): 137-161.
Blasius, J., V. Thiessen. 2006. „Assessing Data Quality and Construct Comparability in Cross-national Surveys.“ European Sociological Review 22 (3): 229–242.
Borg, I. 1998. „A Facet-Theoretical Approach to Item Equivalency.“ Pp. 145-158 in J. A. Braun, M., T. P. Johnson. 2010. „An Illustrative Review of Techniques for Detecting Inequivalences.“ Pp. 375–393 in J. A. Harkness et al. (Eds). Survey Methods in Multinational, Multiregional, and Multicultural Contexts. New Jersey: John Wiley & Sons.
Byrne, B. M. 1998. Structural equation modeling with LISREL, PRELIS, and SIMPLIS: Basic concepts, applications, and programming. Mahwah, NJ: Erlbaum.
Byrne, B. M. 2012. Structural equation modeling with Mplus: Basic concepts, applications, and programming. New York, NY: Taylor and Francis Group.
Davidov, E. 2012. „Comparability of measurement instruments across countries or time points.“ Prezentation [Online]. University of Tartu, 4.10.2012 [cit. 22.1.2014]. Dostupné z: .
Horn, J. L., J. J. McArdle. 1992. „A practical and theoretical guide to measurement invariance in aging research.“ Experimental Aging Research 18 (3): 117-144.
Johnson, T. P. 1998. „Approaches to Equivalence in Cross-Cultural and Cross-National Survey Research.“ Pp. 1–40 in J. A. Harkness (Ed.). Cross-Cultural Survey Equivalence. Mannheim: ZUMA-Nachrichten Spezial 3.
Matějů, P.. 1989. „Metoda strukturního modelování: Přehled základních problémů“.
Meade, A. W., E. C. Johnson, Ph. W. Braddy. 2006. „The Utility of Alternative Fit indices in Tests of Measurement Invariance.“ [online]. Paper presented at the Antal Academy of Management Conference. Atlanta, GA [cit. 20. 2. 2013]. Dostupné z:
Rudá, E. 2012. „Teorie odpovědi na položku a její aplikace v sociologii.“ Nepublikovaná diplomová práce. Praha: FF UK.
Saris, W. E., A. Satorra, W. van der Veld. 2009. „Testing Structural Equation Models or Detection of Misspecifications?” Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal 16 (4): 561-582. Sociologický časopis 25 (4): 399–418.
Soukup, P. 2006a. „Proč užívat hierarchické lineární modely?“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 42 (5): 987–1012.
Steenkamp, J-B. E. M., H. Baumgartner. 1998. „Assessing Measurement Invariance in Cross-National Consumer Research.“ Journal of Consumer Research 25 (1): 78–90.
Stout, W. 2001. „Nonparametric Item response Theory: A Maturing and Applicable Measurement Modeling Approach.” Applied Psychological Measurement 25 (3): 300-306.
Vandenberg, R. J., Ch. E. Lance. 2000. “A Review and Synthesis of the Measurement Invariance Literature:Suggestions, Practices, and Recommendations for Organizational Research.” Organizational Research Methods 3 (1): 4–70.
Vinopal, J. 2011. „Indikátor subjektivní kvality pracovního života.“ Czech Sociological Review, 47(5), 937- 965.