Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015

• Název práce v češtině: Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015
• Název v anglickém jazyce: Cultural Trauma of the Invasion in 1968 in Broadcasting of Czech Television in the Years 1990-2015
• Klíčová slova: kulturní trauma; kulturní sociologie; 1968; analýza rámců; Česká televize; media
• Klíčová slova anglicky: cultural trauma; cultural sociology; 1968; frame analysis; Czech Television; media
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.05.2015
• Datum zadání: 19.05.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.05.2015
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2016 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Zásady pro vypracování

Zkoumání kulturního traumatu je poměrně novým sociologickým tématem, které se výrazněji rozvíjí od přelomu 20. a 21. století. V České republice jde dosud o problematiku studovanou spíše okrajově. Kulturní (kolektivní) trauma přitom může být jedním z důležitých prvků utvářejících českou identitu. Bakalářská práce se opře o teoretický základ položený Jeffrey C. Alexanderem a dalšími autory a bude zkoumat podobu traumatu z pohledu veřejnoprávní televize fungující v demokratické společnosti v letech 1990-2015.
Hlavním cílem práce je zjistit, zda je invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 reflektována v televizním vysílání jako kulturní trauma. V první fázi práce bude cílem specifikace mediálních projevů a rámců, které budou považovány za projevy traumatu. Dále bude zkoumáno, jakým způsobem veřejnoprávní televize o této události referuje: jaké rámce a jaké konkrétní prostředky k reflexi používá (odkazováním na dokumentační materiály, rozhovory s pamětníky, diskuzemi, zasazením do celosvětového kontextu, zobrazováním připomínkových akcí apod.). Cílem práce bude postihnout i případné změny a vývoj v prezentování této události mezi lety 1990 - 2015. Práce ověří aplikovatelnost konceptu kulturního traumatu na tento případ a zároveň shromáždí nové informace o způsobu, jakým vysílání veřejnoprávní televize přispívá ke konstrukci a reflexi traumatu.
Zkoumání traumatu bude probíhat prostřednictvím analýzy rámců (frame analysis) vysílání České televize mezi lety 1990 a 2015. Zkoumány budou pořady vysílané u příležitosti připomínání události, tedy hlavně zpravodajské a diskusní pořady. Proběhne identifikace rámců na dvou hlavních úrovních: obecné rámce, kterými novináři kladou důraz na určitou stránku sdělení (na základě typologie rámců definované v existující literatuře) a poté konkrétnější rámce spojené přímo se studovanou událostí. Konkrétní rámce spojené se zkoumanými událostmi roku 1968 budou v první fázi definovány na základě rešerše v textech a dalších materiálech, které se této události věnují a které jsou různého ideologického zaměření. Tyto rámce budou sloužit jako vodítko pro samotnou analýzu televizního vysílání, v jejím průběhu však lze předpokládat vynoření jiných rámců nebo zamítnutí některých předběžně definovaných rámců. Konkrétní rámce budou podrobněji analyzovány (z hlediska toho, kdo je v médiu prezentuje, jaké jazykové prostředky jsou použity atp.) i s důrazem na otázku, zda obsahují projevy traumatu (definované v úvodní části práce na základě literatury).
Závěry by měly přinést odpověď na otázku, zda a za jakých okolností je invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 v soudobé české společnosti prezentována jako trauma (a za jakých okolností nikoliv). Dále by měly přinést podrobnější klasifikaci způsobů, jakými se o traumatu hovoří, do jakého kontextu je tato událost zasazována a kdo ji (hlavně v případě diskusních pořadů a komentářů) jako trauma obvykle prezentuje.

Seznam odborné literatury

Alexander, J. (2004). Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley: University of California Press.
de Vreese, C. H. (2005). News as framing: Theory and typology. Information Design Journal + Document Design, Vol. 13, No. 1, pp. 51-62.
Hesse-Biber, S., & Leavy, P. (2011). The Practice of Qualitative Research. Los Angeles: SAGE.
Olick, J. (1999). Genre Memories and Memory Genres: A Dialogical Analysis of May 8, 1945 Commemorations in the Federal Republic of Germany. American Sociological Review, Vol. 64, No. 3, pp. 81-139.
Reese, S. D., Gandy, O. H., & Grant, A. E. (2001). Framing Public Life: Perspectives on media and our understanding of the social world. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.
Szaló, C., & Hamar, E. (2014). Vynalezená a nalezená minulost: nástin sociologie kulturního traumatu. In: N. Maslowski, J. Šubrt a kol.: Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám. (pp. 195-210). Praha: Karolinum.
Šilhánová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana. In: J. Šubrt: Soudobá sociologie II. (pp. 76-101). Praha: Karolinum.
Tomášek, M. (2007). Kolektivní trauma v české společnosti mezi lety 1968 - 1975: Pohled deníkové literatury. (Bakalářská práce). Masarykova univerzita, Brno. Retrieved from: http://is.muni.cz/th/61247/fss_b/
Zámečníková, A. (2006). Kulturní a sociální trauma (Bakalářská práce). Masarykova univerzita, Brno. Retrieved from: http://is.muni.cz/th/62857/fss_b/