Der Rechtfertigungsstatus der Wahrnehmungsüberzeugungen

• Název práce v jazyce práce (němčina): Der Rechtfertigungsstatus der Wahrnehmungsüberzeugungen
• Název práce v češtině: Status oprávněnosti u přesvědčení vytvořených na základě smyslového vnímání
• Název v anglickém jazyce: Justificatory Status of Perceptual Beliefs
• Klíčová slova: teorie poznání, oprávněnost, přesvědčení, sense – datum teorie, normativita, intersubjektivita, holismus, pragmatismus.
• Klíčová slova anglicky: epistemology, justification, perceptual beliefs, sense- datum theories, normativity, intersubjectivity, holism, pragmatism.
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: němčina
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.04.2015
• Datum zadání: 27.04.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.04.2015
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2016 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.08.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Petr Glombíček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Status oprávněnosti u přesvědčení vytvořených na základě smyslového vnímání
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož děl budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice má tu výhodu, že nemusí u oprávněnosti řešit problém nekonečného regresu, protože uznává přesvědčení získané nededuktivním způsobem, ale zároveň tím neupadá do mýtu daného, protože zasazuje daná přesvědčení do epistemického prostoru. V práci budu tato přesvědčení analyzovat z hlediska dvou tříd, a sice výpovědí typu: „Zdá se“ („It looks“-talk) a „To je“ („It is“- talk). Podle Sellarse výpovědi prvního typu dávají smysl až tehdy, když je vztáhneme na výpovědi druhého typu, a nejsou deskripcemi v pravém slova smyslu, protože jejich informační hodnota spočívá v uzávorkování výpovědí typu „To je“. Vyjadřují tak zpochybnění oprávněnosti těchto základnějších přesvědčení. Sellarsova pozice je tudíž v protikladu k uvedeným opozičním teoriím, pro které jsou výpovědi typu „Zdá se (mi)“ přednostní a základnější, protože je nemůžeme zpochybnit. Poslední část práce věnuji kritice Sellarsovy koncepce z hlediska třech bodů: 1, právě zmíněného přednostního charakteru výpovědí typu „Zdá se“ 2, otázky, na kolik a do jaké míry je možné mluvit o nededuktivně získaných přesvědčeních 3, Sellarsovy pozice internalismu, kdy u oprávněnosti přesvědčení je podstatné, že daná osoba mající tato přesvědčení musí vědět o tom, že je skutečně oprávněná je mít.

Seznam odborné literatury

ARMSTRONG, D. M. Belief, Truth and Knowledge, Cambridge. 1973.
AUDI, R. Epistemology: A Contemporary Introduction to the Theory of Knowledge, London: Routledge, 2011.
AYER, A. J. Foundation of Empirical Knowledge, London: Macmillan, 1940.
BARNES, W. The Myth of Sense-data, in Robert J, Swartz (ed.), Perceiving, Sensing, and Knowing. Berkeley, CA: University of California Press, 1965, pp 138–167.
BRANDOM, B. Making It Explicit, Cambridge ; London : Harvard University Press, c1994.
CARNAP, R. Introduction to Semantics, Chicago: Univ. Of Chicago Pr. 1942.
CHISHOLM, R. (1957). Perceiving: A Philosophical Study, Ithaca: Cornell University Press.
(1948), The Problem of Empiricism, Journal of Philosophy 45:512-517.
DAVIDSON, D.-A Coherence Theory of Truth and Knowledge, E. LePorce, ed., Truth and Interpretation, Oxford: Basil Blackwell, 1986.
DRETSKE, F. Naturalizing the Mind, Cambridge, MA: MIT Press. 1995.
GETTIER, E. Is Justified True Belief Knowledge?, Analysis, Bd. 23, S. 121–123. 1963.
HEIL, J. Perception and Cognition, University of California Press, 1983.
MARTIN, M.G.F. The Rational Role of Experience, in: Proceedings of the Aristotelian Society, Bd. 93, S. 71–88. 1993.
McDOWELL, J. Mind and World, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1995.
PRICE, H. H. (1932). Perception, London: Methuen.
(1953). Thinking and Experience, London: Hutchinson´s Univ. Lib.
PRYOR, J. There is Immediate Justification, in: Contemporary Debates in Epistemology, ed. by Matthias Steup and Ernest Sosa, Oxford: Blackwell, 2005.
QUINE, W. (1990). Pursuit of Truth, Cambridge, MA: Harvard University Press; revised edition, 1992.
(1991). Two Dogmas in Retrospect, Canadian Journal of Philosophy, 21: 265–74.
SELLARS, W. (1997). Empiricism and the Philosophy of Mind, Robert Brandom (ed.), Harvard University Press.; Cambridge, MA.
(1963). Science, Perception and Reality, Routledge & Kegan Paul Ltd; London, and The Humanities Press: New York.
(2007). In the Space of Reason, Cambridge : Harvard University Press.
(1963). “Empiricism and Abstract Entities,” in The Philosophy of Rudolph Carnap, P.A. Schilpp (ed.), LaSalle, IL: Open Court, 431–68.
(1953). “Inference and Meaning,” in Mind, 62, 313–38.
(1954). “Some Reflections on Language Games,” in Philosophy of Science 21: 204–28. Reprinted in ISR: 28–56.
(1957). “The Structure of Knowledge,” The Matchette Foundation Lectures for 1971, in Action, Knowledge, and Reality: Studies in Honor of Wilfrid Sellars, H-N. Castañeda, (ed.), Indianapolis: Bobbs-Merrill, 295–347.
SMART, J. J. C. Sensation and Brain Processes, Philosophical Review, 68, 141–156, 1959.
SOSA, E. The Raft and the Pyramid: Coherence versus Foundations in the Theory of Knowledge, in: Midwest Studies in Philosophy, Bd. 5, S. 3–25. 1980.
WITTGENSTEIN, L. (1921). Tractatus logico- philosophicus = Logisch- philosophische Abhandlung, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1979.
(1953). Philosophische+ Untersuchungen. In: Philosophische Untersuchungen = Philosophical investigations 2009; translated by G.E.M. Anscombe, P.M.S. Hacker and Joachim Schulte; ed. by P.M.S. Hacker and Joachim Schulte. Chichester, West Sussex; Malden: Wiley_Blackwell.