Hrad Týřov. Jeho někdejší význam, hmotná kultura a stavební podoba.

• Název práce v češtině: Hrad Týřov. Jeho někdejší význam, hmotná kultura a stavební podoba.
• Název v anglickém jazyce: The Týřov castle. His former significance, material culture and building form.
• Klíčová slova: Hrad; středověk; stavební vývoj; hmotná kultura; terénní reliéf; krajina
• Klíčová slova anglicky: Castle; Middle Ages; buildings progression; material culture; terrains relief; landscape
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.04.2015
• Datum zadání: 15.04.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2016 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.07.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jana Mazáčková, Ph.D.
• Konzultanti: PhDr. Josef Hložek

Zásady pro vypracování

Hrady tvoří nedílnou součást naší systematicky utvářené kulturní krajiny a mezi laickou veřejností patří k nejvíce viditelným památkám z období středověku. Každý hrad však v době svého života nepředstavoval izolovaný objekt, ale významnou součást soudobých sídelních, komunikačních majetkoprávních i jiných struktur, které zanechaly v dnešní transformované krajině stále patrné, byť působením mnoha vlivů ohrožované stopy, které v mnoha případech nepodléhají žádnému stupni památkové ochrany a péče.
Jednou z evropsky významných hradních lokalit, kde je možné tyto vztahy, zejména díky výsledkům výzkumu prof. PhDr. T. Durdíka DrSc. z let 1973-1984 sledovat, je hrad Týřov.
Cílem práce bude zhodnocení někdejšího významu hradu v rámci vybraného segmentu kulturní krajiny s cílem identifikace dalších, s hradem souvisejících archeologických situací, jakými jsou těžební a výrobní objekty, zaniklé cesty apod. s důrazem na období výstavby hradu.
V rámci hradního areálu bude zaměřena pozornost na prostor tzv. horního hradu, kde je možná částečná rekonstrukce úprav hradního staveniště, geneze historického nadloží a v neposlední řadě také sledování vztahu historických souvrství k dochované hradní architektuře.
Součástí práce bude rovněž zhodnocení hmotné kultury hradu Týřova na základě zpracování archeologického materiálu z vybraných sond z prostoru tzv. horního hradu

Seznam odborné literatury

Durdík, T. 1976: Nálezy z hradu Týřova I. Katalog starších sbírek - Funde aus der Burg Týřov I. Katalog der älteren Sammlungen. Zprávy ČSSA XVIII/3 - 6.
Durdík,T. 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek - Die Funde aus der Burg Týřov II. Katalog älterer Sammlungen. Zprávy ČSSA 24
Durdík, T. 2001: Hrad Týřov. Praha.
Durdík, T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Hložek, J 2006: Předhradí vrcholně středověkých hradů – Vorburgen hochnittelalterlichen Burgen, Castellologica Bohemica 10, 31-38.
Meyer, W. 2006: Topographie und Baugrund, natürliche Vorgaben beim Burgenbau. Castrum Bene 9, s. 291-306.
Kočka, V. 1936: Dějiny Rakovnicka. Rakovník.
Krenn, M. 2006: Bauplatz Burg. Casrtum Bene 9, s. 217-230.
Kyncl, T. - Vrbová, J. 2002: Dendrochronologické datování dřeva na hradě Týřově. Archeologické Rozhledy 56, s. 687-689.
Novosadová, O. – Líbal, D. – Lišková, A. 1976: Hrad Týřov. Stavebně historický průzkum. (rkp.)
Razím, V. 2002: K otázkám stavebního vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu. Archeologické Rozhledy 56, s. 625-680.
Sedláček, A. 1935: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 8, Rakovnicko a Slánsko. Praha.
Zavřel, J. 2002: Petrografický výzkum hradu Týřova. Archeologické Rozhledy 56, s. 681-687.