Středověké osídlení středního Poohří

• Název práce v češtině: Středověké osídlení středního Poohří
• Název v anglickém jazyce: Medieval settlement of the middle River Ohře region
• Klíčová slova: Středověk|Střední Poohří|archeologie|středověká proměna|dějiny osídlení|krajinná sonda
• Klíčová slova anglicky: The Middle Ages|River Ohře region|archaeology|medieval transformation|history of settlement|landscape probe
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.04.2015
• Datum zadání: 15.04.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc.
• Konzultanti: Martin Volf

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se bude zabývat středověkým až časně novověkým osídlením středního Poohří, se zvláštním zřetelem k problematice vývoje a postupu osídlení na přelomu raného a vrcholného středověku. Studované území, jehož osu tvoří řeka Ohře, zabírá prostor zhruba od Kadaně po Louny, a odpovídá tak částem okresů Chomutov a Louny. Vymezení záměrně zahrnuje geomorfologicky rozdílné regionální části, poskytující různorodé podmínky pro vývoj osídlení. Zároveň přihlíží ke kulturně-historické a archeologické hodnotě dnes známých archeologických lokalit.
Východiskem diplomové práce je výběr několika krajinných sond o rozloze několika km², do nichž se soustředí podrobné archeologické studium. Tyto sondy jsou definovány ve vztahu k regionálnímu celku tak, aby se mohly stát reprezentativními vzorky dovolujícími řešení závažných sídelně historických otázek. Podkladem k vymezení sond je charakteristika přírodních poměrů, seznam sídelních jednotek a katalog archeologických lokalit. Katalog obsahuje stručnou evidenci zahrnující všechny kategorie středověkých archeologických lokalit (venkovská sídliště, šlechtická sídla, sakrální stavby, pohřebiště). Samostatnou kapitolou bude nástin regionální archeologické chronologie, rozlišující chronologii relativní a absolutní.
Diplomová práce nejprve shrne a zhodnotí dosavadní poznatky o středověkém osídlení středního Poohří. Naváže podrobným problémově zaměřeným výzkumem, který se na základě souhrnu dostupných pramenů, tj. písemných pramenů, stavebních památek, archeologických nálezů a mapových podkladů, pokusí obohatit dnešní stav studia.

Seznam odborné literatury

Bernau, B. 1896: Čechy. Díl X. Krušné hory a Poohří. Praha.
Boháč, Z. 1973: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení, Československý časopis historický 21, 369–388.
Bubeník, J. 1988: Slovanské osídlení středního Poohří. Praha.
Bubeník, J. – Meduna, P. 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West Böhmens. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Brno, 183-192.
Crkal, J. – Volf, M. 2013: Výzkum středověkého osídlení. In: T. Karel – A. Kratochvílová (eds.), Proměny montánní krajiny. Historické, sídelní a montánní struktury Krušnohoří, Loket, 38-45.
Černý, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
Durdík, T. 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Födisch, H. 1961: Das Saazer Land in ur- und frühgeschichtlicher Zeit. München.
Hejna, A. 1976: Venkovská opevněná sídla 10. -13. věku v Čechách. Problematika jejich studia a jejich výsledky dosavadního výzkumu, Archeologické rozhledy 28, 279-290.
Christl, A. 2004: Verschiebungen der Höhengrenzen der ur- und frühgeschichtlichen Besiedlung am Erzgebirge. Diskussion der Ursachen dargestellt am mittleren Bereich. Halle-Wittenberg.
Kenzler, H. 2012: Die hoch- und spätmittelalterliche Besiedlung des Erzgebirges. Strategien zur Kolonisation eines landwirtschaftlichen Ungunstraumes. Bonn.
Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
- 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, Archeologické rozhledy 50, 138-158.
- 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
Klír, T. 2010: Osídlení horských oblastí Čech ve středověku a raném novověku – východiska interdisciplinárního výzkumu, Archaeologia historica. 35, 373-391.
Meduna, P. – Černá, E. 1992: Ke struktuře osídlení raného středověku v SZ Čechách: Výzkum Pětipeské pánve, Archeologické rozhledy 44, 77-93.
Merhautová, A. 1971: Raně středověká architektura v Čechách. Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha - Louny.
Profous, A. 1947-1949-1951: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I-III. Praha.
Sedláček, A. 1908: Místopisný slovník historický Království českého. Praha.
- 1923: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl čtrnáctý, Litoměřicko a Žatecko. Praha.
Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
Smetánka, Z. – Klápště, J. 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, Památky archeologické 72, 416-458.
Sláma, J. 1985: K některým ekonomickým a politickým projevům raně středověkého přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 37, 334–342.
Smolnik, R. 2014: Silberrausch und Berggeschrey. Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen. Wanderausstellung des Ziel 3-Projektes ArchaeoMontan. Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Putovní výstava projektu ArchaeoMontan. Langenweißbach.
Tutte, K. 1904: Der politische Bezirk Saaz. Saaz.
Velímský, T. 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory, k pramenům!). K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most.
Žemlička, J. 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha.
- 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
- 2014: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy. Praha
(další literatura bude průběžně doplňována)