Komparace posunů v intersémiotickém a mezijazykovém překladu divadelní hry Václava Havla Odcházení.

• Název práce v češtině: Komparace posunů v intersémiotickém a mezijazykovém překladu divadelní hry Václava Havla Odcházení.
• Název v anglickém jazyce: Comparison of Shifts in the Intersemiotic and Interlingual Translation of Leaving by Václav Havel.
• Klíčová slova: intersémiotický překlad, posuny, mezijazykový překlad, Popovič, Levý, Havel, translatologická analýza, filmová adaptace, divadelní hra
• Klíčová slova anglicky: intersemiotic translation, shifts, interlingual translation, Popovič, Levý, Havel, translation analysis, film adaptation, stage-play
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav translatologie (21-UTRL)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jaroslav Špirk, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.03.2015
• Datum zadání: 02.03.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.03.2015
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2015 08:45
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Petr Málek, CSc.

Zásady pro vypracování

Popište a vysvětlete pojem intersémiotického překladu z hlediska translatologie a srovnejte tento typ překladu s překladem mezijazykovým. Vyberte literární dílo, které bylo přeloženo do jiného jazyka i jiného sémiotického systému. Tyto tři texty podrobte analýze.


Struktura práce:

Tato interdisciplinární práce, která čerpá z translatologie, sémiotiky, estetiky, literární a filmové vědy, se věnuje intersémiotickému překladu. Práce se pokusí popsat, vysvětlit a zařadit tento druh překladu v rámci současné teorie překladu a aplikovat tyto poznatky na konkrétní překladatelskou situaci. Touto situací je srovnání mezijazykového překladu z českého do anglického jazyka a intersémiotického překladu, kterým je filmová adaptace divadelní hry.

Teoretickým východiskem této práce jsou zejména díla Antona Popoviče, dále pak Romana Jakobsona, Jana Mukařovského, Jiřího Levého a Patricka Cattrysseho (dále viz bibliografie).

Z hlediska metodologie si práce neklade za cíl hodnotit, ale popsat postupy a strategie převodu a nalézt postupy a strategie společné pro mezijazykový a intersémiotický překlad a postupy a strategie rozdílné. Podle teorie Antona Popoviče lze literární dílo i filmovou adaptaci označit za dva druhy metatextu. Sémioticky tyto metatexty sestávají z obsahu (příběhu) a formy (výrazu). V produktu překladu lze nalézt posuny na obou těchto úrovních, které tak poslouží jako zdroj pro důkladnou analýzu. Jedním z nástrojů této analýzy je typologie Antona Popoviče, která poslouží k odhalení posunů na makrostylistické úrovni (osa časová, místní a věcná). Zde postulujeme následující hypotézu: „Ve srovnání s literární předlohou je filmová adaptace exotizována následkem toho, že je již z povahy média určena pro širší publikum.“
Při srovnávání dvou metatextů lze sledovat i posuny na mikrostylistické rovině; ty budou sledovány jak v překladu intersémiotickém, tak mezijazykovém.

Materiálem empirické části práce je divadelní hra Václava Havla z roku 2007 Odcházení. Toto dílo bylo zvoleno z toho důvodu, že režisérem filmové adaptace je sám autor původního díla. Tato skutečnost je východiskem k následující hypotéze: „Pokud je autor původního textu totožný s režisérem filmové adaptace, nenacházíme ve filmové adaptaci žádné posuny, které by bylo možné interpretovat jako negativní, tj. protiřečící autorskému záměru.“
Nejprve provedeme podrobnou analýzu srovnání textu divadelní hry a scénáře filmu. Dále provedeme srovnání textu divadelní hry ve výchozím jazyce a jazyce cílovém. Za ten byl zvolen anglický překlad Paula Wilsona z roku 2008.
Popíšeme posuny na makrostylistické a mikrostylistické rovině a pokusíme se odhalit postupy a strategie převodu, které lze sledovat u obou typů překladů a které se naopak vyskytují jen u jednoho z nich.

Seznam odborné literatury

Primární literatura:
HAVEL, Václav. Odcházení: hra o pěti dějstvích. Vyd. 1. Praha: Respekt Publishing, 2007, 88 s. ISBN 9788090376601.
HAVEL, Václav. Leaving. Přeložil Paul WILSON. New York : Theater 61 Press, ISBN 0977019780
Odcházení [film]. Režie Václav HAVEL. Česko 2011.

Sekundární literatura:
CATTRYSSE. Patrick. 2014. Descriptive Adaptation Studies: Epistemological and Methodological Issues. Antwerp, Apeldoorn: Garant.
CHATMAN, Seymour. 1980 [1978]. Story and Discourse: Narrative Structure in Fiction and Film. Ithaca, NY: Cornell University Press. ISBN-10: 080149186X. ISBN-13: 978-0801491863.
ECO, Umberto. 2004 [2003]. Mouse or Rat? Translation as Negotiation. London: Phoenix.
ELLIOTT, Kamilla. 2009 [2003]. Rethinking the Novel/Film Debate. Cambridge: CUP.
GORLÉE, Dinda L. 1994. Semiotics and the Problems of Translation. With Special Reference to the Semiotics of Charles S. Peirce. Amsterdam, Atlanta: Rodopi.
JAKOBSON, Roman O. 1959. "On Linguistic Aspects of Translation". In On Translation. Ed. R. A. Broker. Cambridge: Harvard University Press, 232-239.
LEFEVERE, André. 1992. Translation, Rewriting and the Manipulation of Literary Fame. London, New York: Routledge.
LEVÝ, Jiří. 2012 [1963]. Umění překladu. 4., upravené vydání. Praha: Miroslav Pošta – Apostrof.
PETRILLI, Susan. 1992. “Translation, Semiotics and Ideology”. TTR: traduction, terminologie, rédaction, 1992, vol. 5, no. 1, 233-264.
PETRILLI, Susan (ed.). 2003. Translation Translation. Amsterdam, Atlanta: Rodopi.
POPOVIČ, Anton. 1975. Teória umeleckého prekladu: Aspekty textu a literárnej metakomunikácie. Bratislava: Tatran.
POPOVIČ, Anton et al. 1983. Originál/preklad: interpretačná terminológia. Bratislava: Tatran.
REISS, Katharina. 1971. Möglichkeiten und Grenzen der Übersetzungskritik. Kategorien und Kriterien für eine sachgerechte Beurteilung von Übersetzungen. München: Max Hueber.
STRIEDTER, Jurij. 1989. “Czech Structuralism and the Present Debate about Aesthetical Value”. In Literary Structure, Evolution and Value. Russian Formalism and Czech Structuralism Reconsidered. Cambridge, Mass.: Harvard University Press.
ŠPIRK, Jaroslav. 2009. “Anton Popovič’s Contribution to Translation Studies”. Target, International Journal of Translation Studies, vol. 21, issue 1. Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins, 3-29.
ŠPIRK, Jaroslav. 2014. Censorship, Indirect Translations and Non-translation: The (Fateful) Adventures of Czech Literature in 20th-century Portugal. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing.
TOROP, Peeter. 2004. "Culture as translation: intersemiosis and intersemiotic translation". URL:http://sociosemiotics.net/files/Culture%20as%20translation%20intersemiosis%20and%20intersemiotic%20translation.doc[cit. 2015-03-01]
TOURY, Gideon. 1995. Descriptive Translation Studies and Beyond. Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins.