Struktury veřejné komunikace na zpravodajském serveru

• Název práce v češtině: Struktury veřejné komunikace na zpravodajském serveru
• Název v anglickém jazyce: Structures of Public Communication at the News Server
• Klíčová slova: proces veřejného mínění, analytická sociologie, analýza sociálních sítí, iDNES.cz, internetová diskuze, stabilita komunikačních struktur, vzájemné uvědomování, veřejná komunikace
• Klíčová slova anglicky: public opinion process, analytical sociology, social network analysis, iDNES.cz, internet discussion, stability of communication structures, mutual awareness, public communication
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.01.2015
• Datum zadání: 26.01.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.01.2015
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2016 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:Práce se chystá zkoumat komunikační struktury (tedy v čase přetrvávající komunikační vzorce) v diskuzích u politických zpráv na vybraném zpravodajském serveru. Práce bude vycházet zejména z teoretické perspektivy chápání veřejného mínění jako procesu (Crespi, 1997). Kde veřejná komunikace je zásadní součástí pojetí veřejného mínění (tamtéž: 47). Přístup k veřejné komunikaci jako součásti procesu veřejného mínění umožňuje překonat chápání veřejného mínění buď jako souhrnu názoru jednotlivců nebo jako nadindividuální entitu (tamtéž: 10).
Jako vedlejší teoretické inspirace bude brána systémová teorie (Luhmann, 2006), která bude sloužit jako zdroj pro vymezení některých základních pojmů práce (komunikace, struktura, proces). Dalším výrazným zdrojem zejména pro podporu hypotéz budouklasické výzkumy postojůa veřejného mínění (Například Baur, 1960; Huckfeldt, Beck, Dalton, & Levine, 1995; Tourangeau & Rasinski, 1988).
Empirické práce zabývající vytyčeným tématem (byť z odlišných teoretických perspektiv) se zatím nepodařilo dohledat. Existuje ovšem množství empirických prací, které se daného tématu týkají nepřímo. Jde například o výpočetní modely komunikace veřejného mínění (Například Nowak et al., 1990; Suo & Chen, 2008; Watts & Dodds, 2007), identifikaci a určování vlivu názorových vůdců na internetu (Například Lyons & Henderson, 2005; Ning, Yijun, Ruya, & Qianqian, 2012; Song, Chi, Hino, & Tseng, 2007) či zkoumání komunikační sítě odlišných internetových služeb jako jsou blogy či sociální sítě (Například Kaiser & Bodendorf, 2012; Kim & Tran, 2013; Li & Du, 2014).
Cíle:Cílem práce je zmapovat základní struktury komunikace v diskuzích na zpravodajském serveru. Tyto poznatky bude možné použít jako základ dalšího výzkumu těchto komunikačních struktur. Případně také pro konstrukci výpočetního modelu zkoumané komunikační struktury.
Vedlejším cílem pak bude ověření vhodnosti metody analýzy sentimentu pro klasifikaci postojů v politických diskuzích na internetu. Pokud by se tato klasifikace ukázala jako funkční, byl by to zajímavý podnět pro další využití z hlediska výzkumu veřejného mínění.
Metodika:Získání dat proběhne pomocí frameworku Scrapy na serveru idnes.cz. Staženy budou komentáře k politickým zprávám od ledna do června 2014. Kromě samotných komentářů se také získají údaje o „lajkování“ a „dislajkování“ komentářů jednotlivými diskutujícími. Bude tak možné vytvořit síť komentujících. Data budou rozdělena do čtrnáctidenních intervalů. Pomocí programu na analýzu sítí Ucinet budou hledány názorové skupiny diskutujících. Kromě základní klasifikace a popisu těchto skupin, bude zkoumána jejich stabilita (tedy kolik diskutujících bylo zařazeno do odlišné skupiny oproti předchozímu období).
V poslední experimentální části budou využita data získaná od firmy Yeseter Technologies, která u všech komentářů klasifikuje naladění (sentiment) příspěvku. U vybraných diskutujících (spadajících do konkrétních skupin) tak bude vypočítán postoj k jednotlivým politickým stranám. Z postojů diskutujících pak bude možné odvodit postoje pozorovaných skupin.
Hypotézy:
- Diskutující se dělí na jasně oddělené názorové skupiny.
- Skupiny diskutujících jsou stabilní v čase.
- Skupiny zastávají jasné postoje k vybraným politickým stranám.
Charakteristika závěrů: Práce nabídne základní popis komunikační struktury konkrétního zpravodajského serveru. Z tohoto hlediska se jedná o případovou studii a není možné ji bez dalšího zkoumání zobecňovat. Závěry ovšem mohou poskytnout základní vhled do problematiky a vytvořit tak podklad pro další empirické i teoretické zkoumání. Metodologicky práce vyzkouší ve vědecké komunitě zatím nepříliš rozšířenou metodu analýzy sentimentu a otestuje její validitu.

Seznam odborné literatury

Baur, J. (1960). Public Opinion and the Primary Group. American Sociological Review, 25(2), 208–219.
Crespi, I. (1997). The Public Opinion Process: How the People Speak. Mahwah, N.J: Routledge.
Huckfeldt, R., Beck, P., Dalton, R., & Levine, J. (1995). Political Environments, Cohesive Social Groups, and the Communication of Public Opinion. American Journal of Political Science, 39(4), 1025–1054.
Kaiser, C., & Bodendorf, F. (2012). Mining consumer dialog in online forums. Internet Research, 22(3), 275–297.
Kim, Y. S., & Tran, V. L. (2013). Assessing the ripple effects of online opinion leaders with trust and distrust metrics. Expert Systems with Applications, 40(9), 3500–3511.
Li, F., & Du, T. C. (2014). Listen to me — Evaluating the influence of micro-blogs. Decision Support Systems, 62(1), 119–130.
Luhmann, N. (2006). Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK.
Lyons, B., & Henderson, K. (2005). Opinion leadership in a computer-mediated environment. Journal of Consumer Behaviour, 4(5), 319–329.
Ning, M., Yijun, L., Ruya, T., & Qianqian, L. (2012). Recognition of Online Opinion Leaders Based on Social Network Analysis. In R. Huang, A. A. Ghorbani, G. Pasi, T. Yamaguchi, N. Y. Yen, & B. Jin (Eds.), Active Media Technology (pp. 483–492). Springer Berlin Heidelberg.
Nowak, A., Szamrej, J., & Latané, B. (1990). From private attitude to public opinion: A dynamic theory of social impact. Psychological Review, 97(3), 362.
Song, X., Chi, Y., Hino, K., & Tseng, B. (2007). Identifying Opinion Leaders in the Blogosphere. In Proceedings of the Sixteenth ACM Conference on Conference on Information and Knowledge Management (pp. 971–974). New York: ACM.
Suo, S., & Chen, Y. (2008). The dynamics of public opinion in complex networks. Journal of Artificial Societies and Social Simulation, 11(4), 2.
Tourangeau, R., & Rasinski, K. A. (1988). Cognitive processes underlying context effects in attitude measurement. Psychological Bulletin, 103(3), 299.
Watts, D. J., & Dodds, P. S. (2007). Influentials, Networks, and Public Opinion Formation. Journal of Consumer Research, 34(4), 441–458.