Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře
Název práce v češtině: | Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Srebrenica massacre and its diverse perception in scientific literature |
Klíčová slova: | Srebrenica, Bosna, NATO, masakr, interpretace, bezpečná zóna, rozpad Jugoslávie |
Klíčová slova anglicky: | Srebrenica, Bosnia, NATO, massacre, interpretation, safe-zone, breakup of Yugoslavia |
Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 18.12.2014 |
Datum zadání: | 18.12.2014 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 12.01.2015 |
Datum a čas obhajoby: | 15.06.2016 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 02.05.2016 |
Datum proběhlé obhajoby: | 15.06.2016 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Srebrenický masakr zůstává opředen mnoha nejasnostmi. Pohledy autorů na něj se diametrálně odlišují snad ve všech ohledech. Tragédie byla využívána mnoha stranami jako nástroj propagandy. Nejen kvantita obětí, ale i samotná fakta byla upravována podle konkrétních potřeb. Žádné ucelené pojednání o rozdílnostech ve vnímání tohoto aktu pravděpodobně neexistuje; a když, tak opět účelově zkreslené. Cílem mé práce nebude bezpodmínečně určit, která ze stran „byla v právu“ a která z nich výrazněji měnila dějiny jejich nekritickým výkladem. Nebudu se snažit rozebrat akt samotný, ale přístupy, které se k němu vytvořily. Primárním zdrojem bude převážně vybraná sekundární literatura.
Nejdříve nastíním historicko-politický kontext srebrenického masakru. V této části práce se pokusím odpovědět například na následující otázky: Byl masakr dlouho plánovanou akcí nebo spontánním projevem? Věděli obyvatelé Srebrenice o blížícím se nebezpečí? Do jaké míry byl masakr vyprovokovaný útoky bosňáckých ozbrojených skupin? Proč zrovna Srebrenica? Jakou roli hrály zde umístěné nizozemské jednotky UNPROFOR, které v této bezpečné zóně měly udržovat mír? Těžiště a hlavní téma mé práce bude rozebráno ve druhé části, kde se zaměřím na samotnou percepci masakru v odborné literatuře, a to jak pohledem samotných aktérů, tak i států mezinárodního společenství, které srebrenickou kauzu analyzovaly s odstupem. Mým cílem je jednotlivé postoje prostudovat a navzájem srovnat. V souvislosti s výše vyřčeným se pojí následující otázky: Jak masakr vnímají Srbové, Bosňáci, Nizozemci, Američané a případně další národy? Do jaké míry je pohled na masakr ovlivněn národností autora? Nakolik jsou autoři schopni se na akt podívat s nadhledem a nezaujatě? Kteří autoři mají tendenci tíhnout ke zveličování masakru a kteří k jeho bagatelizaci? Mění se časem postoje autorů či obecně národů? |
Seznam odborné literatury |
HERMAN, Edvard S., ed. Masakr u Srebrenici: dokazi, kontekst, politika = The Srebrenica massacre: evidence, context, politics. Beograd: Istoriǰski proǰekat Srebrenica, 2011. 257 s. ISBN 978-86-88135-10-8. NUHANOVIĆ, Hasan. Pod zastavom UN-a: međunarodna zajednica i zločin u Srebrenici. Sarajevo: BZK Preporod, 2005. 500 s., 39 s. obr. příl. ISBN 9958-815-04-4. SALIHOVIĆ, Hamed. Srebrenica 1993.-1995.: ratni dnevnik rahmetli Hameda Salihovića-Sade. Sarajevo: Udruženje građana Majke Srebrenice i Podrinja, 2009. 607 s. ISBN 978-9958-9077-1-5. MOJZES, Paul. Balkan genocides: holocaust and ethnic cleansing in the twentieth century. Lanham: Rowman Littlefield Publishers, 2011. 299 s. ISBN 978-1-4422-0663-2. RAMET, S. P. Thinking about Yugoslavia. Scholarly Debates about Yugoslav Breakup and the Wars in Bosnia and Kosovo. New York, 2005. COLLIER, P.., SAMBANIS, N. Understanding civil war: Europe, Central Asia, and other regions: evidence and analysis. Washington, 2005. DORIN, Alexander. Srebrenica: příběh politicky korektního rasismu, aneb, Největší lež v Evropě od konce 2. světové války. V českém jazyce vyd. 1. Pardubice: Loxia, 2013. 268 s. ISBN 978-80-902541-0-7. HONIG, Jan Willem a BOTH, Norbert. Srebrenica: zpráva o válečném zločinu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2001. 262 s. Fakta; sv. 1. ISBN 80-204-0905-X. |