Hudba jako vyjádření povahy reality: Schopenhauer, Nietzsche, Bergson

• Název práce v češtině: Hudba jako vyjádření povahy reality: Schopenhauer, Nietzsche, Bergson
• Název v anglickém jazyce: Music as an Expression of the Character of Reality: Schopenhauer, Nietzsche, Bergson
• Klíčová slova: hudba|povaha reality|romantismus|vitalismus|Schopenhauer Arthur|Nietzsche Friedrich|Bergson Henri
• Klíčová slova anglicky: music|character of reality|romanticism|vitalism|Schopenhauer Arthur|Nietzsche Friedrich|Bergson Henri
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.09.2014
• Datum zadání: 30.09.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.10.2014
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2017 16:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce bude zkoumat úlohu hudby coby výrazu určitého hlubinného momentu skutečnosti ve filozofických koncepcích Arthura Schopenhauera, Friedricha Nietzscheho a Henriho Bergsona. Poukáže na to, že tyto odlišné teorie spojuje právě značný důraz na motiv hudebnosti. Hudba, resp. její tvorba a vnímání, je pro sledované autory jakýmsi ideálním příkladem odklonu od bezpečného, každodenního, mělkého uchopování skutečnosti a obratu směrem k nazření hlubinné povahy světa. Podle Schopenhauera hudba představuje objektivaci vševládné Vůle, jež je věcí o sobě, povýšenou nad svět jevů. U raného Nietzscheho je hudba dionýským živlem, přivádějícím k prožití temné a divoké hlubiny bytí, v protikladu ke střízlivé racionalitě či „šťastnému zdání“. Podle Bergsona hudba svým charakterem poukazuje k původnímu plynutí času jakožto „trvání“, tedy nepočitatelné mnohosti a čistě kvalitativní změny. Charakter „trvání“ se podle něj obvykle skrývá pod nánosem „prostorových“ představ o čase a pojmových sítí, do nichž vtěsnáváme okolní svět. Diplomová práce se bude zabývat hudbou coby vyjádřením „podstaty skutečnosti“ u jednotlivých autorů, v souvislosti s tím prozkoumá i názory zmíněných myslitelů na podstatu hudby jako takové a její místo mezi ostatními druhy umění. Diplomová práce zdůrazní, že hudba se ve své (zdánlivé) ne-znakovosti, ne-diskurzivnosti, „nelidskosti“ – a zároveň s mocí hluboce na člověka působit – podobá jakési přírodní síle, zjevující či ilustrující pravdu hlubší, než jaká se nám dává v „příliš lidském“ vnímání a myšlení.

Seznam odborné literatury

Primární literatura:
BERGSON, Henri. Čas a svoboda: o bezprostředních datech vědomí. Praha: Filosofia, 1994. 134 s. ISBN 80-7007-065-X.
BERGSON, Henri. Dva zdroje morálky a náboženství. Vyd. v tomto překladu 1. Praha: Vyšehrad, 2007. 267 s. Reflexe. ISBN 978-80-7021-792-4.
BERGSON, Henri. Myšlení a pohyb. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 279 s. Myšlenky; sv. 10. ISBN 80-204-1014-7.
BERGSON, Henri. Smích. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1993. 91 s. ISBN 80-206-0404-9.
NIETZSCHE, Friedrich. O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2010. 59 s. Oikúmené. Malá řada; sv. 5. ISBN 978-80-7298-428-2.
NIETZSCHE, Friedrich. Zrození tragédie, čili, Hellénství a pesimismus. Vyd. 3., Ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 2008. 223 s. Krystal; sv. 11. ISBN 978-80-7021-920-1.
SCHOPENHAUER, Arthur. Svět jako vůle a představa. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1997- . sv. ISBN 80-901916-4-9.

Sekundární literatura:
ČERNÝ, Václav. Ideové kořeny současného umění: Bergson a ideologie současného romantismu. Praha: O. Girgal, 1929. 102, [iv] s.
FRIDMANOVÁ, Milena a PUC, Jan, ed. Filosofie lidského, příliš lidského. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011. 233 s., [8] l. obr. příl. Studie; sv. 3. ISBN 978-80-87378-86-1.
THURNHER, Rainer, RÖD, Wolfgang a SCHMIDINGER, Heinrich. Filosofie 19. a 20. století. III, Filosofie života a filosofie existence. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2009. 523 s. Dějiny filosofie; sv. 13. ISBN 978-80-7298-177-9.
VRABEC, Martin et al. Filosofické reflexe umění. Vyd. 1. Praha: Togga ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2010. 498 s. Scholia. ISBN 978-80-87258-42-2.