Jan Roháč z Dubé ve třetí republice

• Název práce v češtině: Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
• Název v anglickém jazyce: Warriors of Faith in the Third Czechoslovak Republic
• Klíčová slova: Jan Roháč z Dubé, kinematografie; třetí republika; nacionalismus; česká otázka; lid; husitismus; panslavismus; kulturní politika; mediální analýza
• Klíčová slova anglicky: Warriors of Faith; Cinematography; Third Republic; Nationalism; Czech Question; People; Hussite Traditions; Cultural Policy; Pan-Slavism; Media Analysis
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ivan Klimeš
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.07.2014
• Datum zadání: 04.07.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.04.2015
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2015 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Období tzv. třetí Československé republiky je vymezeno dvěma historickými událostmi – obnovením státní suverenity v létě 1945 a komunistickým státním převratem, respektive Ústavou 9. Května z roku 1948; s tímto „intermezzem“ československé státnosti je spojena snaha E. Beneše navázat na První republiku, avšak v důsledku „mnichovského zklamání“ s pozměněnou zahraničně-politickou orientací na Sovětský svaz, jejímž důkazem bylo „odevzdání“ Podkarpatské Rusi a odmítnutí Marshallova plánu, politický pluralismus byl silně narušen vytěsněním pravicových stran a vznikem Národní fronty, prostřednictvím které KSČ usilovala o monopolizaci moci – rovněž v oblasti kinematografie. K dalšímu odklonu od předmnichovské republiky došlo také v souvislosti se znárodněním průmyslu, přičemž filmový průmysl byl zestátněn jako první, a to na základě dekretu prezidenta republiky 50/1945 Sb. Dalšími změnami v oblasti kinematografie pak bylo předání všech kin do správy výborů, centralizace filmové dramaturgie (FIUS) či budování slovenské kinematografie. Tato bakalářská práce se pokusí na pozadí zmíněných „revolučních“ událostí rozkrýt problematiku nacionálních tendencí v československé kinematografii v letech 1945-1948, popsat, jak československá kinematografie reagovala na zkušenost protektorátu, a odhalit, jak československý nacionalismus rezonoval v širším socio-kulturním kontextu. Období třetí republiky rovněž zaznamenalo systematický rozvoj v oblasti dokumentárního filmu. Zvláštní pozornost proto bude v této práci věnována krátké non-fikční filmové produkci, která byla doposud v rámci filmové vědy opomíjena.

Seznam odborné literatury

HAVELKA, Jiří, Československé krátké filmy 1945 – 1970. Praha: Československý filmový ústav 1977, s. 194.
HROCH, Miroslav (eds.), Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: Slon 2003, s. 451.
JANÁČEK, Pavel, Literární brak. Brno: Host 2004, s. 412.
JUST, Vladimír, Divadlo v totalitním systému. Praha: Academia 2010, s. 679.
KAPLAN, Karel. Pravda o Československu 1945-1948. Praha: Panorama, 1990, s. 245.
LEHÁR, Jan (eds.), Rok 1947. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 1998, s. 395.
LUKEŠ, Jan, Diagnózy času: český a slovenský poválečný film (1945-2012). Praha: Slovart 2013, s. 447.
PATOČKA, Jan, Češi. Praha: OIKOYMENH 2006.
PTÁČEK, Luboš (eds.), Nacionalismus a film. Morava ve filmu. Olomouc: Univerzita Palackého 2002, s. 182.
SYLVESTROVÁ, Marta (eds.). Český filmový plakát 20. Století. Brno: Moravská galerie v Brně 2004, s. 502.
Český hraný film III. 1945 – 1960. Praha: Národní filmový archiv 2001.