Jazykové gratifikace

• Název práce v češtině: Jazykové gratifikace
• Název v anglickém jazyce: Linguistic Gratifications
• Klíčová slova: jazykové gratifikace, jazykový management, pozitivní hodnocení, sociolingvistika, typologie
• Klíčová slova anglicky: language gratifications, language management, positive evaluation, sociolinguistics, typology
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav obecné lingvistiky (21-ULING)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.06.2014
• Datum zadání: 25.06.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.07.2014
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2015 09:10
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Tamah Sherman, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce bude zaměřena na popis jazykového jevu, který se nazývá jazyková gratifikace. Tento jev představuje opak jazykového problému. Z hlediska teorie jazykového managementu je jazykový problém taková jazyková forma (situace), která je vnímána negativně. Naproti tomu jazyková gratifikace nastane, pokud je nějaká jazyková forma, či situace, vnímána pozitivně (Neustupný 2003). V rámci této teorie bylo napsáno již hodně o jazykových problémech, zatímco o jazykových gratifikacích byly napsány spíše okrajové zmínky ve formě konkrétních příkladů. Toto koresponduje s faktem, že teorie jazykového managementu je teorií, která má napomoci především řešení jazykových problémů, ovšem jedním z možných postupů řešení je i posilování jazykových gratifikací. Neustupný (tamtéž) zdůrazňuje, že dnes více než kdy dříve musíme hledat metody, jak se vyrovnat s kontaktními situacemi a hledat způsoby, jak vyřešit jejich problémy a posílit jejich gratifikace.
Na základě aktuální rozvahy lze samotný popis jazykových gratifikací založit na analýze dat získaných těmito čtyřmi způsoby:
1) Zúčastněné pozorovaní v různých sociolingvistických situacích (včetně systematického sebepozorování ze stran informátorů).
2) Analýza přirozeně se vyskytujících rozhovorů, zachycených diktafonem, a jejich přepisů (transkriptů).
3) Interview s řadou respondentů o různých jazykových jevech, jako jsou např. přejímky z angličtiny, expresivní výrazy užívané hlavně mladými lidmi, česko-slovenské a česko-vietnamské jazykové vztahy, vycpávky, idiomy, apod.
4) Rychlotest – test, v němž účastníci na škále (negativní – spíše negativní – neutrální – spíše pozitivní – pozitivní) hodnotí své pocity z různých jazykových forem odchýlených od jazykové normy, ty jsou prezentovány formou autentických fotografií, je z nich tedy zřejmý sociokulturní kontext. Zároveň jsou vítány komentáře ohledně hodnocení, které mohou poukazovat na podstatné souvislosti.
Zúčastněné pozorování nabízí řadu situací, kdy je možné stát se svědkem samotné gratifikace. Do tohoto pozorování bude zahrnuta i skupina informátorů, metodologie sebepozorování bude vycházet knihy Systematic Self-Observation (Rodriguez & Ryave 2002). Analýza konkrétních případů, které se objeví v nahrané konverzaci, bude prováděna na jejich transkriptech. Interview bude mít i dotazníkovou podobu, kterou bude možno vyplnit přes internet. Její šíření zajistí především sociální sít Facebook. Výsledkem třetího způsobu získávání dat bude tedy kombinace interview tváří v tvář a internetového dotazníku. V interview tváří v tvář bude respondentům dán libovolný prostor pro jakékoliv komentáře k odpovědím. Rychlotest nabídne základ pro statistické porovnání hodnotících tendencí podle věku a pohlaví. Konečná analýza bude formována pomocí syntézy dat získaných všemi uvedenými způsoby.
Výsledný popis chce zahrnout základní sociolingvistické (spíše stabilní) a psychologicko-lingvistické (spíše variabilní) faktory, které umožňují jazykovou gratifikaci. Zároveň hodlám navrhnout základní rámec, v němž lze jazykovou skutečnost považovat za gratifikaci. Na závěr hodlám navrhnout základní typologii analogicky k dosavadní typologii jazykových problémů (Lanštyák 2010). Tato typologie poslouží ke snadnější identifikace jazykových gratifikací, k jejich snazšímu posílení, i pro jejich další výzkum.

Seznam odborné literatury

Neustupný, J.V. (2003): Japanese students in Prague. Problems of communication and interaction. International Journal of the Sociology of Language 162, s. 125-143.
Lanstyák,I. (2010): Typy jazykových problémov. FÓRUM spoločenskovedná revue, Šamorín.
Rodriguez, N. - Ryave, A. (2012) Systematic Self-Observation, Qualitative Research Methods Series 49, SAGE Publications, Inc.