Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla

• Název práce v češtině: Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
• Název v anglickém jazyce: The role of places of indeterminacy in the proces of reading the work of art
• Klíčová slova: fenomenologická estetika, intencionální předmět, estetický objekt, intencionální větný korelát, vstupní estetická emoce, iluze, fikční svět, místa nedourčenosti
• Klíčová slova anglicky: phenomenological aesthetics, intentional object, aesthetic object, intentionally sentence correlates, the entrance aesthetic emotion, illusion, fictional world, place of indeterminacy.
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.06.2014
• Datum zadání: 02.06.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2016 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.08.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Komparace Mukařovského úvah o sémantickém gestu s Ingardenovým estetickým objektem a Iserovou apelovou strukturou literárního textu.
Tématem navrhované bakalářské práce je komparace tří přístupů k otázce, jak chápat význam literárního díla. Všichni tři autoři, jejichž úvahy budu porovnávat, patří k významným estetikům 20. století a jejich výběr se opírá o inspiraci fenomenologickou filozofií a estetikou, kterou jejich díla vykazují. Stěžejní se tak ukazuje teorie Romana Ingardena, nejvýznamnějšího představitele fenomenologické estetiky 20. století. Dalším autorem je Jan Mukařovský a jeho úvahy o tzv. „sémantickém gestu“, pojmu, kterým Mukařovský reagoval na rozpory soudobých teorií významu literárního díla. Posledním vybraným autorem je Wolfgang Iser, jenž se při rozvíjení své koncepce apelové struktury literárního textu explicitně vyrovnává s Ingardenovým dílem. Srovnání by mělo jasně poukázat na společné momenty srovnaných teorií, dále se pokusit odhalit v jejich pozadí sdílenou motivaci všech autorů (kritika naivních představ o procesu čtení), ale zároveň vysvětlit i vzájemné rozdíly a důvody, které k nim vedly.

Seznam odborné literatury

Jan Mukařovský, Záměrnost a nezáměrnost v umění, Studie z estetiky I., nakladatelství Odeon, Praha 1966, Estetická knihovna, svazek třetí
Roman Ingarden, O poznávání literárního díla, nakladatelství Československý spisovatel, Praha 1967.
Wolfgang Iser, Apelová struktura textů, Čtenář jako výzva, výbor prací kostnické školy recepční estetiky, nakladatelství Host, Brno 2001.
Wolfgang Iser, "The Reading Process: A Phenomenological Approach." The Implied Reader: Patterns of Communication in Prose Fiction from Bunyan to Beckett. Baltimore, MD: Johns Hopkins UP, 1974. 274-94. Print.