Spatiotemporality in William Faulkner's Sound and the Fury

• Název práce v češtině: Časoprostor v románu Williama Faulknera Hluk a vřava
• Název v anglickém jazyce: Spatiotemporality in William Faulkner's Sound and the Fury
• Klíčová slova: čas, prostor, časoprostor, Faulkner, Hluk a vřava,
• Klíčová slova anglicky: space, time, spatio-temporality, Faulkner, The Sound and the Fury
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
• Vedoucí / školitel: doc. Erik Sherman Roraback, D.Phil.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.03.2014
• Datum zadání: 20.03.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.04.2014
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2015 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: David Lee Robbins, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Časoprostor je interdisciplinární pojem, který má přesah do politiky, ekonomie, historie a v neposlední řadě také do literatury a literárních studií. Čas a prostor jsou dva pojmy, které jdou vždy ruku v ruce a dnes je nemyslitelné mluvit o jednom, aniž bychom zmínili ten druhý.

Časoprostor je tedy pojem, který určuje místo a čas a tak se diagonálně nese jak naším vnímáním světa, tak i celou prózou. Souvisí s tím například přeměna krajiny a změna z přírodní a divoké na kultivovanou, kulturní a mechanickou. Například krajina, kterou popisuje Marcel Proust z vlakového vagonu za jízdy je jinou krajinou, než kterou autoři popisovali před vystavěním železnic. Tato přeměna ovlivnila vnímání jak času, tak i prostoru (přiblížení měst blíže apod.). Vnímání času a prostoru se dramaticky změnilo během první a druhé průmyslové revoluce. Dnes mluvíme o člověkem změněné krajině, která je dána výstavbou velkých průmyslových zón, mezinárodních letišť, dálnic a obchodních center. Tuto práci můžeme rozdělit do čtyř hlavních kapitol, které odpovídají čtyřem hlavním oblastem časoprostoru.

První, zdánlivě irelevantní otázkou - přesto velmi složitou, je promluva a její problematika. Protože se promluva odehrává v čase a v prostoru, a protože o čase a o prostoru mluvíme promluvou, jen nutné vymezit vnímání a pravdivost promluvy. Tato kapitola se tedy zabývá vztahem mezi promluvou a skutečností. Když mluvíme o promluvě, používáme k tomu slova a není a priori jasné, zda-li slova mohou odrážet skutečnost. Otázkou tedy zůstává, můžeme-li analyzovat promluvu promluvou? Jaké jsou hranice vyjádřitelnosti, co se dá říci a o čem se dá pouze mlčet? V této kapitole je představen pojem „významová propast“ a je zde mimo jiné čerpáno z textů Deleuze „Bartleby, or the Formula“. V neposlední řadě se v práci objevuje René Wellek a jeho texty zabývající se hranicemi vyjádřitelnosti, stejně jako Ludwig Wittgenstein a jeho ‚Tractatus Logico Philosopicus‘.

Druhým cílem této práce je stručně zmapovat historii vývoje vnímání času a prostoru. Jak byl časoprostor vnímán v minulosti, ve 20. století a co se s časoprostorem děje dnes? Jaké jsou milníky ve vnímání časoprostoru? Tato diachronní studie má objasnit pozici časoprostoru v dnešní době.

Druhá část této práce se soustředí na vymezení a popis nejdůležitějších součástí a znaků „nového prostoru“, urbanizace, nových topologií and nové demografie ve vztahu k časoprostoru. Objevují se zde pojmy jako je atemporalita, koncept soustavné a bezmezné přítomnosti, ale také „non-places“ a další termíny spjaté s „novým prostorem“.

Čtvrtá kapitola se souřadí na literaturu a klade si za cíl ukázat, jak se časoprostor objevuje a mění v konkrétních literárních dílech, ale i v literatuře obecně. Z beletrie se v této práci objevují ukázky, například z Williama Faulknera, Hermana Melvilla a Henryho Jamese, ale také ze současné prózy, například z Junota Diaze a dalších.

Seznam odborné literatury

Augé Marc, Non-Places: Introduction to an Anthropology of Supermodernity (1995)

Baudrillard, Jean, America (1986)

Baudrillard, Jean, The Consumer Society: Myths and Structures (1970)

Baudrillard, Jean, Simulacra and Simulation (1981)

Harvey, David, Justice, Nature and the Geography of Difference (1996)

Harvey, David, Cosmopolitanism and the Geographies of Freedom (2009)

Gaston Bachelard, The Poetics of Space (1958)

Benjamin, Walter, “The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction”

Debord, Guy, Society of the Spectacle

Heidegger, Martin, ‘The Question Concerning Technology’

Everdell, William, R., The First Moderns

Giedion, Siegried, Mechanisation Takes Command

Lefebvre, Henri, Introduction to Modernity

Habermas, Jürgen, “Modernity—An Incomplete Project”

Lyotard, Jean-François “What is Post-Modernism?”

Lacan,Jacques, “A Materialist Definition of Consciousness”

Marx, Karl, “Economic & Philosophical Manuscripts”

Jameson, Fredric, “Postmodernism and Consumer Society”

McLuhan, Marshall, The Gutenberg Galaxy

Poggioli, Renato, The Theory of the Avant-Garde Bürger,Peter, Theory of the Avant-Garde

Bush, Vanevar, “As We May Think”

Freud, Sigmund, Beyond the Pleasure Principle