Early Medieval Swords from the Czech Republic (9th-10th Centuries)

• Název práce v češtině: Raně středověké meče z České republiky (9. - 10. století)
• Název v anglickém jazyce: Early Medieval Swords from the Czech Republic (9th-10th Centuries)
• Klíčová slova: Meče|9.–10. století|Česká republika|čepele|kovářské technologie|kultura elit
• Klíčová slova anglicky: Swords|the Czech Republic|the 9th–10th centuries|blades|blacksmithing|culture of elites
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.01.2014
• Datum zadání: 30.01.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 15.02.2022 10:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.10.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.02.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Stručná charakteristika projektu:
Smyslem plánované disertační práce je shromáždit, popsat a vyhodnotit raně středověké meče z území České republiky v souvislosti s nálezovými celky, v nichž byly objeveny, jako zbraně, řemeslné výrobky i artefakty s vysokým symbolickým statusem. Projekt disertační práce si dále klade za cíl prozkoumat vztah mečů z území České republiky k soudobé evropské produkci a zhodnotit jejich výpovědní schopnost pro pochopení vývoje evropského dvojsečného meče a jeho funkcí v rámci evropské raně středověké společnosti.Cíle projektu: Hlavní cíl: Komplexně prozkoumat a vyhodnotit raně středověké meče a nálezové celky s meči z území České republiky a zasadit je do kontextu soudobé evropské produkce.
Dílčí cíle:
1) Vypracovat katalog raně středověkých mečů z České republiky, který bude obsahovat podrobnou deskripci jednotlivých exemplářů a základní popis archeologických kontextů, v nichž byly meče nalezeny. Popis mečů bude zahrnovat verbální deskripci, metrické údaje a grafickou dokumentaci, informace o typologickém zařazení mečů, informace o provedených přírodovědných analýzách a o řemeních a obalech. Získané poznatky syntetizovat a definovat charakteristiky souborů raně středověkých mečů z území Moravy a Čech.
2) Vypracovat tabulkový soupis raně středověkých evropských mečů 2. poloviny 8. až 11. století, který bude obsahovat základní data o konstrukci, typologickém a chronologickém zařazení mečů a o nálezovém kontextu.
3) Zasadit shromážděná data o raně středověkých evropských mečích do prostředí geografického informačního systému (GIS) a analyzovat data v rámci GIS za účelem získání informací o širokých geografických souvislostech vývoje evropských mečů a způsobech nakládání s nimi v jednotlivých částech Evropy.
4) Provést revizi typologických kritérií, na jejichž základě jsou popisovány evropské meče 9. až počátku 11. století, a doplnit současné způsoby třídění mečů množinou morfologických charakteristik, které mají význam pro pochopení vývoje a distribuce mečů a upřesnění jejich chronologie.
5) Provést revizi chronologie mečů 2. poloviny 8. až počátku 11. století a testovat provázání chronologie mečů s chronologiemi jednotlivých evropských regionů. Vyhodnotit příčiny rozdílného datování shodných typů mečů v západní a východní Evropě a představit základě dostupných pramenů optimální model řešení tohoto rozporu. Zakomponovat chronologickou výpověď mečů z ČR do kontextu vývoje evropských mečů.
6) Zhodnotit poznatky získané analýzou mečů z území ČR pro pochopení vývoje raně středověkých evropských mečů. Na základě shromážděných dat popsat a zdůvodnit vývojové trendy evropských mečů v průběhu raného středověku v přímé souvislosti s rozvojem kovářských technologií.
7) Na základě rozboru nálezových kontextů raně středověkých mečů, analýzy struktury inventáře hrobových celků v rámci pohřebišť a písemných pramenů konkretizovat úlohu raně středověkých mečů jako nástrojů komunikace vyšších sociálních vrstev v rámci jednotlivých společností raně středověké Evropy.
8) Podrobně zhodnotit příspěvek studia mečů a nálezových souborů s meči pro pochopení raně středověké společnosti na teritoriu Moravy a Čech. Sumarizovat přínos mečů z území ČR pro pochopení vývoje těchto zbraní v rámci raně středověké Evropy.Pracovní postupy a metodika projektu:
- Získání vstupních dat (excerpce údajů z odborné literatury, bezprostřední studium mečů a nálezových souborů s meči z území ČR, studium písemných a ikonografických pramenů).
- Domodelování pracovní metodiky a konečné vymezení množiny sledovaných dat.
- Vypracování tabulkových soupisů raně středověkých mečů ve formátu MS Acces.
- Konverze získaných dat do GISového prostředí a vygenerování dat o geografické distribuci jevů sledovaných na mečích.
- Studium a odborné vyhodnocení metod a postupů, které určují současné typologické třídění mečů, jejich chronologii a jejich interpretaci v oblasti vojenských a sociálních dějin a dějin technologií a tvorba nových postupů, souvisejících s řešením těchto témat.
o V případě revize typologického třídění testovat výpovědní hodnotu kritérií třídění stanovených J. Petersenem a badateli, kteří navázali na jeho typologii. Na základě rozboru polohopisných, morfologických a chronologických dat získaných souborným zpracováním mečů zhodnotit výpovědní hodnotu jednotlivých tradičně sledovaných typologických znaků na mečích a navrhnout nové signifikantní znaky.
o Revizi chronologie mečů provádět v úzké souvislosti s rozborem chronologií jednotlivých evropských oblastí tak, jak vyplývají z příslušných syntetických studií. Analyzovat konzistentnost a provázanost evropských typologických systémů a zasazení mečů do jejich rámce.
o V rámci rozboru vojenské a technologické hodnoty mečů kriticky zhodnotit dosavadní syntetické studie a do závěrečných tezí zakomponovat informace získané analýzou mečů z ČR a novými chronologickými závěry.
o Při vyhodnocení úlohy meče jako symbolu vyšších společenských vrstev vycházet ze zpracovaných analýz hrobových výbav z jednotlivých pohřebišť nebo regionů, písemných i ikonografických pramenů. Soustředit se na shody a rozdíly ve vnímání úlohy meče v rámci vyšších vrstev různých společností v rámci raně středověké Evropy.
- syntéza dat a jejich interpretace ve smyslu hlavního cíle projektu

Seznam odborné literatury

Alexander, D. 2001: Swords and sabers during the Early Islamic Period. Gladius 21, 193–220.
Antein, A. K. 1973: Damasskaja stal v stranach bassejna baltijskogo morja. Riga.
Arbman, H. 1937: Schweden und das Karolingische Reich: Studien zu den Handelsverbindungen des 9. Jahrhunderts, Stockholm.
Arbman, H. – Nielsson, N.-O. 1969: Armes scandinaves de l‘epoque Viking en France. In: Meddelanden från Lunds Universitets historiska museum 1966/8. Lund, 163–202.
Bakay, K. 1967: Archäologische Studien zur Frage der ungarischen Staatsgründung: Angaben zur Organisierung des fürstlichen Heeres. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 19, 105–173.
Baumeister, M. 1998: Grundsätzliche Überlegungen zur Rekonstruktion frühmittelaltlicher Schwertgehänge. In: B. Berthold – E. Kahler – S. Kas (eds.), Zeitenblicke: Ehrengabe für Walter Janssen, Rahden, 157–197.
Beck, H. – Geuenich, D. – Steuer, H. 2004: Schwert. In: J. Hoops (ed.), Reallexikon des Germanischen Altertumskunde 27, 2. Auflage. Berlin – New York, 523 – 605.
Belošević, J. 2007: Osvrt na karolinške mačeve tipa H šireg područja Dalmatinske Hrvatske – Rückschau auf karolingische Schwerter des Typus H aus dem Großraum des Dalmatischen Kroatiens. Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 24, 405–418.
Benda, K. 1963: Karolinská složka blatnického nálezu. Slovenská archeológia 11, 199–222.
Biermann, F. 2008: Early Medieval Élite Burials in Eastern Mecklenburg and Pomerania. Antiquity 82, 87–98.
Bilogrivić, G. 2009: Karolinški mačevi tipa K1 – Type K Carolingian swords. Opuscula Archaeologica 33, 125–182.
Brather, S. 2008: Kleidung, Bestattung, Identität: Die Präsentation sozialer Rollen im frühen Mittelalter. In: Zwischen Spätantike und Frühmittelalter. Berlin – New York, 237–273.
Bruhn-Hoffmeyer, A. 1954: Middelalderens tveæggede sværd: En undersøgelse af dets udviklingshistorie, kronologi og nationalitet, dets stilling i den almindelige vabenhistoriske udvikling og dets krigsmæssige betydning. København.
Bruhn-Hoffmeyer, A. 1961: Introduction to the history of the European Sword. Gladius 1, 30–75.
Burzler, A. 2000: Archäologische Beiträge zum Nobilifizierungsprozess in der Jüngeren Merowingerzeit. Kallmünz.
Cameron, E. A. 2000: Sheaths and scabbards in England AD 400–1100. Oxford.
Coupland, S. 1990: Carolingian Arms and Armour in the Ninth Century. Viator: Medieval and Renaissance Studies 21, 29–50.
Davidson, H. E. 1962: The Sword in Anglo-Saxon England: Its Archaeology and Literature, Oxford.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Drboglav, D. A. 1984: Zagadki latinskich klejm na mečach 9.–14. vekov (Klassifikacija, datirovka i čtenije nadpisej). Moskva.
Eldjárn, K. 1956: Kuml og haugfé úr heiðnum sið á Íslandi. Akureyri.
Essig, J. 2006: Die Spatha. Historische Betrachtung eines Erfolgsmodells. München.
Freisinger, H. 1972: Waffenfunde des neunten und zehnten Jahrhunderts aus Niederöstereich. Archaeologia Austriaca 52, 43–64.
Geibig, A. 1991: Beiträge zur morphologischen Entwicklung des Schwertes im Mittelalter. Eine Analyse des Fundmaterials vom ausgehenden 8. bis zum 12. Jahrhundert aus Sammlungen der Bundesrepublik Deutschland (Offa-Bücher 71). Neumünster.
Geibig, A. 1999: Die Schwerter aus dem Hafen von Haithabu. In: K. Schietzel (ed.), Ausgrabungen von Haithabu 33 – Das Archäologische Fundmaterial 6. Neumünster, 9–91.
Głosek, M. 1984: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV wieku. Warszawa.
Gorelik, M. 2002: Arms and armour in South-Eastern Europe in the second half of the first millenium AD. In: D. Nicolle (ed.), A companion to medieval arms and armour. Woodbridge, 127–147.
Grotowski, P. Ł. 2005: Sztuka wojenna Słowian w świetle bizantyńskich traktatów wojskowych. Acta militaria mediaevalia 1, 9–25.
Hanuliak, M. 2004: Veľkomoravské pohrebiská: Pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska. Nitra.
Härke, H. 1992: Angelsächsische Waffengräber des 5. bis 7. Jahrhunderts. Köln.
Härke, H. 2000: The circulation of weapons in Anglo-Saxon society. In: F. Theuws – J. L. Nelson (eds.), Rituals of power from Late Antiquity to the Early Middle Ages. Leiden – Boston – Köln, 377–399.
Härke, H. 2001: Cemeteries as places of power. In: M. de Jong – F. Theuws – C. van Rhijn (eds.), Topographies of power in Early Middle Ages. Leiden – Boston – Köln, 9–30.
Härke, H. 2003: Beigabensitte und Erinnerung: Überlegungen zu einem Aspekt des frähmitteleltarlichen Bestattungsrituals. In: J. Jarnut – M. Wemhoff (Hg.): Erinnerungskultur im Bestattungsritual: Archäologisch-Historisches Forum. München, 107–126.
Hoyland, R. G. – Gilmour, B. 2006: Medieval Islamic swords and swordmaking: Kindi’s treatise „On swords and their kinds“ (edition, translation, and commentary). Oxford.
Choc, P. 1967: S mečem i štítem. České raně feudální vojenství. Praha.
Jakobsson, M. 1992: Krigarideologi och vikingatida svärdstypologi (Stockholm Studies in Archaeology 11). Stockholm.
Jelovina, D. 1986: Mačevi i ostruge: Karolinškog obiležja u Muzeju hrvatskih archeologiških spomenika. Split.
Kara, M. 1993: Siły zbrojne Mieszka I. Z badań nad składem etnicznym, organizacją i dyslokacją drużyny pierwszych Piastów. Kronika Wielkopolski NR-3(1993), 33–47.
Kazakevičius, V. 1996: IX–XIII a. baltų kalavijai. Vilnius.
Kirpičnikov, A. N. 1966: Drevnerusskoje oružie 1: Meči i sabli IX – XIII. vv. (Archeologia SSSR E1 – 36). Moskva – Leningrad.
Kirpičnikow, A. 1968: Die russischen Waffen des 9.-13. Jahrhunderts und orientalische und westeuropaische Einflüsse auf ihre Entwicklung. Gladius 7, 45–74.
Kirpičnikov, A. N. 1970: Connections between Russia and Scandinavia in the 9th and 10th centuries, as illustrated by weapon finds. In: Varangian problems (Scando-Slavica. Supplementum 1). Copenhagen, 50–78.
Kiss, A. 1987: Frühmittelalterliche byzantinische Schwerter im Karpatenbecken. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 39, 193–210.
Kleemann, J. 2002: Sachsen und Friesen im 8. und 9. Jahrhundert: Eine archäologisch-historische Analyse der Grabfunde. Oldenburg.
Kleingärtner, S. – Müller-Wille, M. 2008: Zwei Kammergräber des 10. Jahrhunderts aus der Stadt Izjaslavs und Vladimirs in Kiev. Acta archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 59, 367–386.
Klæsøe, I. S. 1999: Vikingetidens kronologi - en nybearbejdnig af det arkaeologiske meteriale. In: Aarboger for Nordisk oldkyndighed og historie 1997.Købehavn, 89–142.
Kolčin, B. A. 1953: Černaja metallurgija i metallobrabotka v drevnej Rusi (Materialy i issledovaniya po archeologii SSSR 32). Moskva.
Kotowicz, P. N. 2008: Zabawka czy oręż ćwiczebny? Przyczynek do badań nad problematyką drewnianych naśladownictw średniowiecznych mieczy. In: W. Świętosławski, Nie tylko broń: Niemilitarne wyposażenie wojowników w starożytności i średniowieczu (Acta archaeologica Lodziensia 54). Łódź.
Kovács, L. 1995: A Kárpát-medence kétélű kardjai a 10. század 2. feléből. Communicationes Archaeologiae Hungaricae 1994/1995, 153–189.
Kristoffersen, S. 1999: Swords and brooches: Constructing social identity. In: M. Rundkvist (ed.), Grave matters: Eight studies of First Millenium AD burials in Crimea, England and Southern Scandinavia. Oxford.
Kucypera, P. – Kurasiński, T. – Pudło, P. 2011: Problem rozvoju jednotlivych głovic mieczowych między połową IX a połową XIII w. In: P. Kucypera, P. Pudło (ed.), Cum arma per aeva. Uzbrojenie indiwidualne na przestrzeni dziejów. Toruń, 74–90.
Leppäaho, J. 1964: Späteisentliche Waffen aus Finland: Schwertinschriften und Waffenverzierungen des 9.–12. Jahrhunderts: Ein Tafelwerk. Helsinki.
Marek, L. 2004: Wczesnośredniowieczne miecze z Europy Środkowej i Wschodniej: Dylematy archeologa i bronioznawcy (Studia Archeologiczne 36). Wrocław.
Menghin, W. 1980: Neue Inschriftenschwerter aus Süddeutschland und die Chronologie karolingischer Spathen auf dem Kontinent. In: K. Splinder, Vorzeit zwischen Main und Donau: Neue archäologische Forschungen und Funde. Erlangen, 227–272.
Menghin, W. 1983a: Das Schwert im Frühen Mittelalter: Chronologisch-typologische Untersuchungen zu Langschwertern aus germanischen Gräbern des 5. bis 7. Jahrhunderts n. Chr. Stuttgart.
Miks, Ch. 2007: Studien zur römischen Schwertbewaffnung in der Kaiserzeit (Kölner Studien zur Archäologie der römischen Provinzen 8). Rahden.
Müller-Wille, M. 1982: Zwei karolingische Schwerter aus Mittelnorwegen. In: H.-J. Häßler (ed.), Studien zur Sachsenforschung 3. Oldenburg, 101–154.
Nadolski, A. 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI a XII wieku (Acta Archaeologica Universitatis Lodziensis 3). Łódź.
Norgård-Jørgensen, A. 1999b: Waffen und Gräber: Typologische und chronologische Studien zu skandinavischen Waffengräbern 520/30 bis 900 n. Chr. København.
Oakeshott, R. E. 1964: The Sword in Age of Chivalry. London.
Oakeshott, E. 1991: Records of the Medieval Sword. Woodbridge.
Pedersen, A. 2002a: Prachtgräber des 10. Jahrhunderts in Südskandinavien – Tradition und Erneuerung. In: J. Henning (ed.): Europa im 10. Jahrhundert: Archäologie einer Aufbruchszeit. Mainz, 81–94.
Pedersen, A. 2002b: Scandinavian weaponry in the tenth century: The example of Denmark. In: D. Nicolle (ed.), A companion to medieval arms and armour. Woodbridge, 25–35.
Peirce, I. 2002: Swords of the Viking Age. Woodbridge.
Petersen, J. 1919: De norske vikingesverd. En typologisk-kronologisk studie over vikingetidens vaaben. Kristiania.
Pleiner, R. 2006: Iron in Archaeology. Early European Blacksmiths. Praha.
Pudło, P. 2012: Wczesnośredniowieczne miecze z terenu Polski na tle europejskim. Systematyka, technologia produkcji, zdobienia. Nepublikovaná disertační práce. Toruń.
Preidel, H. 1959: Die karolingische Schwerter bei den Westslawen. In: A. von Müller – W. Nagel (eds.). Festschrift zum sechzigsten Geburstag von Otto-Friedrich Gandert am 8. August 1958. Berlin, 128–142.
Rohrer, W. 2009: Wikinger oder Slawen? Die Interpretationsgeschichte frühpiastischer Bestattungen mit Waffenbeigabe. In: A. Klammt – S. Rossignol (Hg.), Mittelalterliche Eliten und Kulturtransfer östlich der Elbe Interdisziplinäre Beiträge zu Archäologie und Geschichte im mittelalterlichen Ostmitteleuropa. Göttingen, 27–41.
Röber, R. 2006: Innovation und Spezializierung im mittelalterlichen Schmiedehandwerk: Ein Disskusionbeitrag aus archäologischer Perspektive. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 34, 47–62.
Ruttkay, A. 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 1. Slovenská archeológia 23/1, 119–216.
Ruttkay, A. 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 2. Slovenská archeológia 24/2, 245–395.
Ruttkay, A. 1982: The Organisation of Troops, Warfare and Arms in the Period of the Great Moravian State. Slovenská archeológia 30, 165–198.
Sasse, B. 1982: Die Sozialstruktur Böhmens in der Frühzeit: Historisch-archäologische Untersuchungen zum 9.–12. Jahrhundert. Berlin.
Schulze-Dörrlam, M. 1993: Bestattungen in den Kirchen Grossmährens und Böhmens während des 9. und 10. Jahrhunderts. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 40, 557–619.
Schulze-Dörrlamm 2002: Die Ungarneinfälle des 10. Jahrhunderts im Spiegel archäologischer Funde. In: J. Henning (ed.), Europa im 10. Jahrhundert: Archäologie einer Aufbruchszeit. Mainz, 108–122.
Solberg, B. 1985: Social Status in the Merovingian and Viking Periods in Norway from Archaeological and Historical Sources. Norwegian archaeological rewiew 18, 61–76.
Solberg B. 1991: Weapon export from the continent to the nordic countries in the Carolingian Period. In: H.-J. Häßler (ed.), Studien zur Sachsenforschung 7, Oldenburg, 241–259.
Stalsberg, A. 1981: Zu Datierungen der frühen wikingerzeitlichen Funde skandinawischer Herkunft in der alten Rus‘. In: R. Zeitler (ed.), Les pays du nord et Byzance (Scandinavie et Byzance): Actes du colloque nordique et international de byzantologie tenu à Upsal 20–22 avril 1979. Uppsala, 53–62.
Stalsberg, A. 1988: The Scandinavian Viking Age finds in Rus: Overviev and analysis. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 69, 448–471.
Stalsberg, A. 2008: Herstellung und Verbreitung der Vlfberht-Schwertklingen: Eine Neubewertung. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 36, 89–118.
Stein, F. 1967: Adelsgräber des achten Jahrhunderts in Deutschland. Berlin.
Steuer, H. 1968: Zur Bewaffnung und Sozialstruktur der Merowingerzeit: Ein Beitrag zur Forschungsmethode. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 37, 18–87.
Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen.
Steuer, H. 1987: Helm und Ringschwert: Prunkbewaffnung und Rangabzeichen germanischer Krieger Eine Übersicht. In: H.-J. Häßler (ed.), Studien zur Sasenforschung 6. Hildesheim, 189–236.
Steuer, H. 1995: Mittelalterarchäologie und Sozialgeschichte. Fragestellungen, Ergebnisse und Zukunftsaufgaben. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters: Beiheft 9, 87–104.
Strzyż P. 2006: Uzbrojenie we wczesnośredniowiecznej Małopolsce. In: Acta Archaeologica Lodziensia 52. Łódź.
Świątkiewicz, P. 2002: Uzbrojenie wczesnośredniowieczne z Pomorza Zachodniego. Łódź.
Szameit, E. 1986: Karolingische waffenfunde aus Österreich 1. Archaeologia Austriaca 70, 385–411.
Štefan, I. 2007: Změna pohřebního ritu v raném středověku jako archeologický a kulturně-antropologický problém. Archeologické rozhledy 59, 805–836.
Ungerman, Š. 2011: Schwertgurte des 9. bis 10. Jahrhunderts in West- und Mitteleuropa. In: J. Macháček – Š. Ungerman (eds.), Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa (Studien zur Archäologie Europas 14). Bonn, 575–608.
Vinski, Z. 1983: Zu karolingischen Schwertfunden aus Jugoslawien. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 30, 465–501.
Volkmann, A. 2008: Die Schwertfunde des unteren Oder- und Warthe-Gebiets – Insignien einer spätschlawischen Elite. Etnographish-Archäologische Zeitschrift 49, 431–478.
Wachowski, K. 1992: Kultura karolińska a Słowiańszczyzna zachodnia. Wroclaw.
Wamers, E. 1994: König im Grenzland: Neue Analyse des Bootkammergrabes von Haiðaby. Acta Archaeologica 65, 1–56.
Westphal, H. 2002: Franken oder Sachsen?: Untersuchungen an frühmettelalterlichen Waffen (Studien zur Sachsenvorschung 14). Oldenburg.
Wrzesiński, J. 1998: Groby s mieczami na terenie Polski wczesnopiastowskiej (X – XII wiek). Prace i materiały Muzeum archeologicznego i etnograficznego w Łodzi – Seria archeologiczna 40 (1997/8), 7–46.
Wyrwa, A. M. – Sankiewicz, P. – Pudło, P. (ed.) 2011: Miecze średniowieczne z Ostrowa Lednickiego i Giecza. Dziekanowice – Lednica.
Ypey, J. 1982: Europäische Waffen mit Damaszierung. Archäologisches Korrespondenzblatt 12, 381–388.
Ypey, J. 1984: Einige wikingerzeitliche Schwerter aus den Niederlanden. Offa 41, 213–225.