Vztah římskokatolické církve ke kinematografii v českých zemích mezi lety 1918 - 1948

• Název práce v češtině: Vztah římskokatolické církve ke kinematografii v českých zemích mezi lety 1918 - 1948
• Název v anglickém jazyce: The Relationship of the Roman Catholic Church to Cinematography in the Czech Lands between 1918 and 1948
• Klíčová slova: římskokatolická církev|kinematografie|kina|cenzura|encyklika Vigilanti Cura|Katolická akce|Československý Orel|modernismus
• Klíčová slova anglicky: Roman Catholic Church|cinematography|cinemas|encyclical Vigilanti Cura|Catholic action|Czechoslovak Orel|modernism
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ivan Klimeš
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.01.2014
• Datum zadání: 24.01.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2020 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.03.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Lucie Česálková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Doktorská práce si klade za cíl zmapovat vztah římskokatolické církve k filmu v českém prostředí od počátků kinematografie do roku 1948. Jako stěžejní pramen budou použita katolická periodika reflektující kulturní dění, katolické deníky a interní tiskoviny římskokatolické církve.Ve své doktorské práci vytvořím typologii textů a článků, které se zabývají kinematografií a následně provedu jejich obsahovou analýzu.Analýza těchto textů by měla směřovat k následujícímu: prozkoumat v jakých souvislostech, v jakých tématických okruzích a za použití jakých termínů se o filmu v daných periodikách píše. Konkrétněji mohou otázky znít:
1. Bylo možné, aby se film stal součástí katolického diskurzu, anebo stál vždy mimo a sloužil maximálně jako nástroj výchovy či propagandy?
2. Je možné v českém prostředí hovořit o katolickém filmu? Proběhly nějaké impulzy k vytvoření katolické filmové společnosti?
3. Byl ve sledovaných textech film pojímán rovnoceně vůči tradičním uměleckým žánrům, jako byla literatura, výtvarné umění a divadlo, tedy žánrům, kterým katolická kulturní periodika tradičně věnovala velkou pozornost?
4. Problematizovala se v souvislosti s filmem i dobová teologická témata, anebo jich film „nebyl hoden“?
5. Převládala obava z nebezpečí morálního úpadku způsobeného filmem, anebo převládala snaha využít film k výchově mládeže a propagandě vlastních témat?
6. Jak a zda vůbec se vztah katolické církve, jejích částí a veřejně angažovaných věřících k filmu proměňoval ve sledovaném období?
7. Jaké byly konkrétní projevy potýkání se katolické církve s novým médiem, jakým byl film? Jaké byly kupříkladu programy orelských kin či kin Katolické jednoty a jaký byl jejich společeneský význam? Jaké tituly se objevují v reportážích a recenzích v Lidových listech?Na základě těchto a podobných otázek bych rád vytvořil pokud možno celistvý pohled na snahu římskokatolické církve existovat v moderním, čím dál tím více sekularizovaném, světě, mapující konkrétní projevy této snahy voblasti kinematografie.Katolických periodik vycházelo ve sledovaném období veliké množství a postihovaly širokou škálu témat. Jednalo se o kulturní periodika zaměřená primárně na literaturu, jako byly časopisy vydávané Josefem Florianem Nova et vetera a Archy. Dále se jednalo o periodika přinášející intelektuálně náročnější teologické texty a novinky z prostředí katolické intelektuální elity jako byl časopis Na hlubinu vydávaný olomouckými dominikány. Dále se řada periodik zabývala širším společenským děním jako kupříkladu časopis Život, myšlenky o socialismu a náboženství.Mimo tato kulturní a teologická periodika, která byla určena pro užší okruh katolických intelektuálů bude třeba v rámci výzkumu zohlednit i ústřední orgán Československé strany lidové – deník Lidové listy, který přinášel pravidelnou filmovou rubriku. V ní podával filmové recenze, informoval o novinkách ze světa filmu a přinášel reportáže z natáčení českých filmů.Třetím zdrojem by měly být vnitro-institucionální tiskoviny katolické církve. Jedná se o Ordinariátní list Pražské arcidiecéze (od roku 1940 jako Acta archiepiscopalis Curiae Pragensis) a příslušné ordinariátní listy českých a moravských biskupství. V písemnostech tohoto typu se otiskovaly papežské encykliky, pastýřské listy a další informace a doporučení pro katolický klérus všech úrovní církevní hierarchie. Oficiální dokumenty byly často dále komentovány a doplňovány konkrétními poučkami.V rámci výzkumu by měly být primárně zohledněny roky, kdy byly vydány encykliky papeže Pia XI., které reflektují dobový význam kinematografie. Jsou to encykliky Divini illius magistri (vydána 31. prosince 1929) a Vigilanti cura (vydána 29. června 1936).Pozornost bude věnována i archivním fondům vzniklým z činnosti katolických spolků a archivu pražského arcibiskupství, pod nějž spolky spadaly.Vybranému tématu se v českém prostředí zatím nikdo soustavně nevěnoval. Pro základní vhled do katolického milieu v české společnosti první poloviny 20. století slouží druhý díl České katolické literatury od Martina C. Putny.3 Kniha je sice míněna primárně jako literárněhistorický přehled, obsahuje však rozsáhlé kapitoly, které katolickou kulturu obecně zasazují do českých i světových kulturně- historických, teologických a politických kontextů. Vztahu katolické církve k filmu v Německu první poloviny 20. století se věnuje práce Heinera Schmitta Kirche und Film.4 Disertační práce by tedy měla být do jisté míry pandánem Schmittovy knihy. Vztahem papežů první poloviny 20. století ke kinematografii se zabývá dílčí studie Rudolfa Vévody.Autor v ní přináší základní informace převážně o dvou již výše zmíněných papežských encyklikách. Důležité papežské dokumenty týkající se kinematografie byly vydány v německých překladech katolickým spolkem v Curychu. Některá katolická periodika mají vyhotoveny bibliografie. Jedná se o časopisy a ediční řady vydávané Josefem Florianem, o dominikánský časopis Na hlubinu a o Listy pro umění a kritiku.Disertační práce si jako celek klade za cíl být kvalitním příspěvkem k výzkumu role římskokatolické církve v moderním sekularizovaném postosvícenském světě, ve kterém církev volila v zásadě mezi dvěma cestami. Tou první bylo uzavřít se v opozici vůči okolnímu světu. Druhou cestou pak bylo přizpůsobit se vývoji, otevřít se světu a novými prostředky na něj působit v duchu křesťanské věrouky.

Seznam odborné literatury

Monografie a sborníky:BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír: Spiritualita ve filmu, Brno 2007.
GAUCHET, Marcel. Odkouzlení světa, Brno 2004.
HABERMAS, Jürgen: Dialektik und Säkularisation. Über Vernunft und Religion, Freiburg im Breisigau 2007.
LUŽNÝ, Dušan: Náboženství a moderní společnost. Sociologické teorie modernizace a sekularizace, Brno 1999.
MARSH, Clive: Theology goes to the movies, London ; New York 2007.
Média, kultura a náboženství (eds. Václav Nekvapil a Rudolf Vévoda), Praha 2007.
MILES, Herbert J.: Movies and morals, Michigan 1947.
NEKVINDA, Libor: Na hlubinu 1926 – 1948. Bibliografie revue pro duchovní život, Hradec Králové 2000.
NEŠPOR, Zdeněk: Sociologie náboženství, Praha 2007.
PUTNA, Martin C.: Česká katolická literatura 1918 – 1945, Praha 2010.
Religion im Film. Lexikon mit Kurzkritiken und Stichworten zu 1200 Kinofilmen (Erarbeitet von Peter Hasenberg),Köln [1993].
SCHMITT, Heiner: Kirche und Film. Kirchliche Filmarbeit in Deutschland von ihren Anfängen bis 1945, Boppard am Rhein 1979.
STANKOVIČ, Andrej: Josef Florian a Stará Říše, Praha 2008.
SUCHÁNEK, Vladimír: Duchovní aspekty filmu, Olomouc 2005.
TAUCOVÁ, Radka: Listy pro umění a kritiku (1933 – 1937). Geneze, koncepce a bibliografie (diplomová práce FFUK), 2003.
The religion and film reader (eds. Jolyon Mitchell a S. Brent Plate), New York ; London 2007The Routledge companion to religion and film (ed. John Lyden), London ; New York 2009.
WALSH, Frank: Sin and censorship, New Haven [s.d.]WEBER, Max. Sociologie náboženství, Praha 1998
články:
BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír: Od hořických pašijí k nové spiritualitě, In: Teologický sborník 2002, s. 7 - 19.
HAVELKA, Miloš: Ke dvěma intencím procesu sekularizace v 19. a 20. století, In: Lidé města, roč. 3, č. 11, s. 441 - 462.
ŠTAJER, Martin: Církev o filmu, církev ve filmu, In: Cinema, roč. 22, č. 4, s. 56 - 57.
VÉVODA, Rudolf: „Tohle bláznění nebude dlouho trvat:“ Papežové a film do poloviny 20. století. In: Média, kultura a náboženství (eds. Václav Nekvapil a Rudolf Vévoda), Praha 2007, s. 147 - 154.
WHITE, Robert A.: Spiritualita v kinematografii (rozhovor připravil Jan Regner), In: Salve, roč. 14, č. 2, s. 10 – 17.