Kauzativita v současné portugalštině

• Název práce v češtině: Kauzativita v současné portugalštině
• Název v anglickém jazyce: Causativity in Contemporary Portuguese
• Klíčová slova: Kauzace|Kauzativnost|Tranzitivnost|Infinitivní konstrukce|Osobní infinitiv|Argumentová struktura|Kognitivní gramatika|Sémantika|Silová dynamika|Autonomie a manipulace|Agentivnost|Permisivní konstrukce|Korpusová lingvistika|InterCorp.
• Klíčová slova anglicky: Causation|Causativity|Transitivity|Infinitive constructions|Inflected infinitive|Argument structure|Cognitive grammar|Semantics|Force dynamics|Agentivity|Autonomy and Manipulation|Permissive construction|Corpus Linguistics|InterCorp.
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav románských studií (21-URS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Petr Čermák, Ph.D.
• Řešitel: Mgr. Petra Laufková, Ph.D. - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.01.2014
• Datum zadání: 07.01.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 10.05.2024 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.05.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem
• Oponenti: doc. Mgr. Iva Svobodová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Hlavním cílem zamýšlené disertační práce je podrobně zmapovat vyjádření kauzativity v portugalštině v celé její komplexnosti.
Doktorandka nejprve prostuduje dostupné materiály a načrtne obecný teoretický rámec nezbytný pro práci s pojmem kauzativita. Poté bude tento pojem definovat v rámci portugalského jazyka. Následně pak popíše jednotlivé možnosti vyjadřování kauzativity v portugalštině. Předpokládá se, že nejvíce prostoru bude věnováno syntaktickým konstrukcím, neboť zde existuje velké množství kombinací syntaktických struktur s konkrétními kauzativními slovesy. Bude se mimo jiné snažit najít odpověď na otázky, které vyvstávají již po přečtení základní literatury: jestliže někteří autoři zastávají nemožnost užití osobního infinitivu v kauzativních konstrukcích a jiní ho naopak ve svém výkladu o kauzativitě uvádějí, jaká jsou pravidla pro jeho použití? Je možné použít slovesa fazer, mandar a deixar apod. ve všech možných konstrukcích a pokud ano, existují zde nějaká omezení (transformační, sémantická atd.)? Aby bylo možné odpovědět na tyto otázky i na další, které během zpracování tématu vyvstanou, bude se diplomandka snažit zjistit vlastnosti a funkce jednotlivých prostředků pro vyjadřování kauzativity na všech jazykových úrovních od roviny fonetické přes morfosyntaktickou – možné konstelace dle tvaru sloves a obsazení valenčních pozic, valence (počet aktantů, (in)tranzitivita sloves), kombinatorika jednotlivých sloves s různými strukturami, pády, možnost negace, pasivizace a pronominalizace, postavení osobních zájmen předmětných a klitik obecně, konkurence infinitivních vazeb s vazbou fazer com que + konj. atp. –, sémantickou – sémantická role aktantů, vlastnosti původců děje (včetně životnosti a počtu referencí), jednoznačnost významu (např. identifikovatelnost aktantů ve větách typu Ostříhal si vlasy, kde by kvůli jednoznačnosti kauzativní konstrukce byla nasnadě), význam sloves (proměny významu konstrukcí s daným kauzativním slovesem v závislosti na významu jednotlivých sloves, vliv sémantiky na syntax) atd. – po rovinu textovou a pragmatickou (kontextová zapojenost, možnost elipsy, jazykové roviny a funkční styly, rozdíly u variant portugalštiny apod.). Nakonec se na základě všech těchto aspektů pokusí formulovat jasná pravidla pro použití prostředků vyjadřování kauzativity v portugalštině.

Seznam odborné literatury

Abeillé, A. & Godard, D. 2003. Les prédicats complexes. In Danièle Godard (ed.) Les langues romanes: Problèmes de la phrase simple. Paris: Editions du CNRS, s. 125-184.
Araújo, S. 2008. Entre l’actif et le passif: se faire/fazer-se. Syntaxe, sémantique et pragmatique comparées français-portugais. Braga: Universidade do Minho.
Araújo, S. 2009. Équivalents fonctionnels en portugais de la construction causative française en faire + inf., Estudos linguisticos nº 4. Lisboa: Universidade Nova de Lisboa, s. 25-49.
Araújo, S. 2012. Pour une caractérisation syntaxique et sémantico-pragmatique de la construction causative en faire/fazer inf.en français et en portugais. Studii de gramatică contrastivă 17/2012. Piteşti: Universitatea din Piteşti, s. 7-28.
Arrais, T. 1985. As Construções Causativas em Português. Alfa 29, s. 41-58.
Bechara, E. 2009. Moderna gramática portuguesa. Ed. 37., rev. e ampl. Rio de Janeiro: Editora Nova Fronteira.
Blinkenberg, A. 1960. Le problème de la transitivité en français moderne. Copenhagen: Munksgaard.
Carvalho, C. dos Santos. 2004. Cláusulas encaixadas em verbos causativos e perceptivos: uma análise funcionalista. Campinas: UNICAMP.
Cottier, E. 1985. De quelques verbes causatifs anglais et français en tant qu’opérateurs et types de repérages. Paris: Université Paris VII.
Cottier, E. 1992. L’opérateur causatif make et ses traductions françaises: dissymétrie avec le français faire. In J. Guillemin-Flescher (ed.) Linguistique contrastive et traduction. T.1, Paris: Ophrys, s. 79-125.
Creissels, D. 1995. Eléments de syntaxe générale. Paris: PUF.
Cunha, C. & Cintra, L. 1987. Nova gramática do portugues contemporâneo. 4.a ed. Lisboa: Ediçôes Joao Sá de Costa.
Dixon, R.M.W. 2000. A typology of causatives: form, syntax and meaning. In R.M.W Dixon & Alexandra Aikhenvald (eds) Changing valency. Case studies in transitivity. Cambridge: Cambridge University Press, s. 30-83.
Dubois, J. 2001. Dicionário de lingüística, Editora Cultrix.
Figueiredo, J. & Ferreira, A. 1991. Compêndio de gramática portuguesa: para o ensino secundário. Porto: Porto Editora.
Gaatone, D. 1976. Les pronoms conjoints dans la construction factitive. Revue de linguistique romane, nº 159-160, s. 165-182.
Gilquin, G. 2006. Constructions causatives en faire et make. Qui se ressemble ne s’assemble pas toujours. In Michel Paillard & Hélène Chuquet (eds) Causalité et Contrastivité: études de corpus. Rennes: Presses Universitaires de Rennes, s. 93-112.
Gonçalves, A. & I. Duarte. 2001. Construções Causativas em Português Europeu e em Português Brasileiro. Actas do XVI Encontro Nacional da Associação Portuguesa de Linguística. Lisboa: APL, s. 657-671.
Gonçalves, A. 1999. Predicados Complexos Verbais em Contextos de Infinitivo não Preposicionado do Português Europeu. Lisboa: Faculdade de Letras da Universidade de Lisboa.
Jindrová, J. 2012. Fázové perifráze v portugalštině. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Lejeune, P. & Araújo, S.. 2003. Os equivalentes funcionais em português das construções francesas se faire + INF e se voir + INF/S. Actas do XIX Encontro da Associação Portuguesa de Linguística. Lisboa: APL, s. 213-226.
Matos, G. 1999. Desvio e conhecimento linguístico em construções causativas do Português Europeu. In Isabel Hub Faria (org.) Lindley Cintra — Homenagem ao Homem e ao Cidadão. Lisboa: Edições Cosmos/Faculdade de Letras da Universidade de Lisboa, s. 541-564.
Mira Mateus, M. H. 1989. Gramática da Língua Portuguesa. 4.a ed. Lisboa: Caminho.
Morgenstern, A. 2004. L’erreur de Sophie: peut-on expliquer la présence ou l’absence de TO dans les constructions causatives?, s. 1-12. [http://halshs.archives-ouvertes.fr/halshs-00117366/en].
Novakova, Iva. 2005. «Bouge ta ville!» De l’emploi transitif de verbes intransitifs avec un sens causatif. Faits de langue, nº25, s. 141-145.
Raposo, E. 1981. A construção “união de orações” na gramática do português. Lisboa: Universidade de Lisboa.
Raposo, E. 1989. Prepositional infinitival constructions in european portuguese. In Osvaldo Jaeggli & Kenneth J. Safir (eds) The Null Subject Parameter. Dordrecht: Kluwer, s. 277-305.
Riegel, M., Rioul, R. & Pellat, J. 2009. Grammaire méthodique du français. 4^e édition. Paris: Presses Universitaires de France.
Roegiest, E. 1983. Degrés de fusion dans la construction factitive des langues romanes. Romanica Gandensia Gent, vol. 20, s. 271-288.
Ruwet, N. 1972. Théorie syntaxique et syntaxe du français. Paris: Seuil.
Šabršula, J. 1986. Vědecká mluvnice francouzštiny. 1. vyd. Praha: Academia.
Shibatani, M. (ed.) 1976. Syntax and semantics 6: the grammar of causative constructions. New York: New York Academic Press.
Silva, A. Soares da. 1995. Estruturas causativas no Português: ordem das palavras e atribuição de caso em fazer, mandar, deixar + INF. Perspectiva cognitiva. Actas do X Encontro Nacional da Associação Portuguesa de Linguística. Lisboa: APL/Colibri, s. 541-555.
Silva, A. Soares da. 2004. Imagery in Portuguese causation/perception constructions. In Barbara Lewandowska-Tomaszczyk & Alina Kwiatkowska (eds) Imagery in Language. Festschrift in Honour of Professor Ronald W. Langacker. Frankfurt/Main: Peter Lang, s. 297-319.
Silva, A. Soares da. 2005. Revisitando as construções causativas e perceptivas do Português: significado e uso. Actas do XX Encontro Nacional da Associação Portuguesa de Linguística. Lisboa: Associação Portuguesa de Linguística, s. 855-874.
Tesnière, L. 1959. Éléments de syntaxe structurale, Paris: Klincksieck.
Vieira, M. dos Santos Machado. 2001. Sintaxe e semântica de predicações com verbo fazer. Rio de Janeiro: UFRJ, Faculdade de Letras.
Vilela, M. 1999. Gramática da língua portuguesa: gramática da palavra, gramática da frase, gramática do texto/discurso. 2. ed. Coimbra: Almedina.
Vilela, M. 1992. Gramática de valências: Teoria e aplicação. Coimbra: Almedina.
Zubizarreta, M. L. 1985. The relation between morphophonology and morphosyntax: the case of Romance causatives. Linguistic Inquiry 16: 2, s. 247-289.

Výkladové slovníky
2009. Dicionário da Língua Portuguesa. Porto: Porto Editora.
2001. Dicionário da língua portuguesa contemporânea da Academia das Ciências de Lisboa. Lisboa: Verbo.
1999. Dicionário Universal Língua Portuguesa. Porto: Texto Editora.
Houaiss, A. & Villar, M. 2001. Dicionário Houaiss da línguas portuguesa. 1. ed. Rio de Janeiro: Editora Objetiva.
Vaza, A. & Amor, E. 2008. Dicionário Verbo da Língua Portuguesa. Lisboa: Verbo.