Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku

• Název práce v češtině: Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
• Název v anglickém jazyce: The Influence of Turbofolk on Modification of Identity In the Diasporal Communities from Former Yugoslavia - example of Post-Yugoslav Communities in Austria
• Klíčová slova: turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
• Klíčová slova anglicky: turbofolk, diaspora, Yugoslavia, identity, Austria
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.12.2013
• Datum zadání: 09.12.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 12.05.2014
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2015 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Sandra Vlainić

Zásady pro vypracování

Turbofolkem se rozumí specifický druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie a který nachází své obdoby i v dalších evropských zemích. Přestože je často spojován s určitou sociální vrstvou obyvatelstva, je masovým jevem nejen v prostředí samotných států bývalé Jugoslávie. Týká se ale také zvláště oblastí v zemích s početnějšími osídleními migranty, kteří pocházejí právě z prostoru bývalé Jugoslávie. Pokud se tedy stává mainstreamem jistých etnických skupin, je proto otázkou, do jaké míry ho můžeme považovat za subkulturní jev.
P. Šťastná bude zkoumat, jak a nakolik turbofolk formuje a následně určuje příslušnost jednotlivce, zda má vliv na etnickou vyhraněnost, kolektivní vědomí či je jakýmsi produktem jugonostalgie. Bude se zabývat také následujícími otázkami. Proč je turbofolk vně výchozích států tolik oblíbený, jaké má varianty a co tedy svým posluchačům přináší. Působí při výběru hudby rodinné prostředí? Jaké charakteristiky má skupina s kořeny z bývalé Jugoslávie, která se s ním identifikuje? Tvoří sama na jeho základě autochtonní diasporální turbofolk? Je možné nalézt paralely např. u polských či bulharských migrantů a jejich potomků? Nakolik se liší turbofolk z Albánie a turbofolk z Kosova? Jak tuto situaci vnímá kosovský migrant v zahraničí? Definuje se v rámci identity např. původem chorvatský nebo bosenský posluchač v Rakousku stejně jako posluchač téhož v Chorvatsku či Bosně a Hercegovině?
Diplomantka se bude fenoménem turbofolku zabývat v širším kulturním kontextu, bude tedy rámcově zkoumat, jak sledovanou skupinu ovlivňují jiné hudební žánry či filmová produkce ze zemí bývalé Jugoslávie.
Za účelem přiblížení se k řešení těchto témat je použit kvalitativní terénní výzkum v několika oblastech s následným obohacením o komparativní prvky. Použita je především metoda zúčastněného pozorování, strukturovaných dotazníků a hloubkových polořízených rozhovorů. Výzkum je veden v několika rakouských městech.

Seznam odborné literatury

Uherek, Zdeněk, Zuzana Korecká a Tereza Pojarová. 2008. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy, Praha: EÚ AV ČR.
Janeček, Petr (eds.). 2011. Folklor atomového věku: kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti, Praha: Národní muzeum a UK FHS.
Gotthardi-Pavlovski, Aleksej. 2012. Narodnjaci ili turbofolk u Hrvatskoj: trendovi i razlozi popularnosti, Zagreb: Sveučilište u Zagrebu.
Eterović, Ana. 2008. Folklorizem za novo rabo: ljudska, narodno-zabavna, turbofolk, Ljubljana: Univerza v Ljubljani.
Čapo-Žmegač, Jasna. 2005. “Transnationalisation and Identification Among Youth of Croatian Origin in Germany.” Narodna umjetnost 42 (1).
Čapo-Žmegač, Jasna. 2007. “Spanning National Borders: Split Lives of Croatian Migrant Families.” Migracijske i etničke teme 23 (1-2).
Lindstrom, Nicole. 2006. “Yugonostalgia: Restorative and Reflective Nostalgia in Former Yugoslavia.” East Central Europe/ECE 32 (1-2): 231-242. In 2012. Communist Nostalgia in Contemporary Eastern Europe Vol. II., ed. Rósa Magnúsdóttir and Tine Roesen. Aarhus: Aarhus University.
Milharčič Hladnik, Mirjam. 2011. In-in. Življenske zgodbe o sestavljenih identitetah. Ljubljana: Inštitut za slovensko izseljenstvo in migracije ZRC SAZU.
Fischer, Wladimir. 2013. “Traveling Tunes. Pumping up the Volume of X-Yugoslav Pop Music in Diaspora.” Academia, http://www.academia.edu/754969/Traveling_Tunes._Pumping_up_the_Volume_of_X-Yugoslav_Pop_Music_in_Diaspora (accessed 10.3.2014).