Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Název práce v češtině: Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Název v anglickém jazyce: Josef Střecha, director of photography (3.11.1907, 29.3.1985)
Klíčová slova: československý film, kameraman, Josef Střecha, kamera, osobní fond
Klíčová slova anglicky: czechoslovak film, director of photography, Josef Střecha, camera, personal fund
Akademický rok vypsání: 2012/2013
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ivan Klimeš
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 28.07.2013
Datum zadání: 28.07.2013
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 05.08.2013
Datum a čas obhajoby: 10.09.2015 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:10.08.2015
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2015
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: doc. PhDr. Stanislava Přádná
 
 
 
Zásady pro vypracování
Ve své bakalářské práci se budu věnovat osobnosti Josefa Střechy, zejména jeho kameramanské činnosti v kontextu české kameramanské školy. Jde o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala a k dispozici jsou tak jen elementární encyklopedická data.
Josef Střecha tvořil v letech 1929-1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 filmech. Z těch nejznámějších jmenujme alespoň životopisný snímek režisérky Zet Molas Karel Hynek Mácha (1937), „novovlnný“ film Intimní osvětlení (1965) režiséra Ivana Passera či komedii Svatba jako řemen (1967), kterou režíroval Jiří Krejčík. Střecha za druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu, hlavně komedie a lehčí žánrové filmy pro společnosti Bavariafilm a UFA. Podobně jako ostatní musel po válce vysvětlovat okolnosti své spolupráce s Němci. Svou bezúhonnost prokázal bez problémů.
Cílem mé bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také uspořádat jeho pozůstalost. Ta je v současné době v rukou rodiny Střechových, se kterou jsem v kontaktu. Pozůstalost obsahuje řadu dosud nepublikovaných dokumentů, fotografií, dopisů, smluv a jiných materiálů, které budou pro mou práci hlavními informačními zdroji. Zvlášť důležitá může být například korespondence s významným divadelním a filmovým režisérem Alfrédem Radokem, s nímž Střecha spolupracoval na filmech Daleká cesta (1949) a Divotvorný klobouk (1952).
Profesní dráha Josefa Střechy prochází pohnutými etapami moderních dějin československého státu a bude jistě zajímavé sledovat, jak se tento dějinný rámec odrážel ve filmařské umělecko-technické profesi.
Seznam odborné literatury
Bartošek, Luboš: Česká kameramanská škola 30. let. Panoráma 6, 1979, č. 2.
Bartošek, Luboš: Česká kameramanská škola 30. let. Panoráma 6, 1979, č. 3.
Bartošková, Šárka – Bartošek, Luboš: Filmové profily. Praha: Československý filmový ústav 1986.
Český hraný film I. 1898 – 1930. Praha: Národní filmový archiv 1995.
Český hraný film II. 1930 – 1945. Praha: Národní filmový archiv 1998.
Český hraný film III. 1945 – 1960. Praha: Národní filmový archiv 2001.
Český hraný film IV. 1961 – 1970. Praha: Národní filmový archiv 2004.
Hedbávný, Zdeněk: Alfred Radok. Praha: Národní divadlo 1994.
Přádná, Stanislava – Škapová, Zdena – Cieslar, Jiří: Démanty všednosti. Praha: Pražská scéna 2002.
Vávra, Otakar: Paměti aneb Moje filmové 100letí. Praha: BVD 2011.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK