Poválečná „očista“ v české kinematografii 1945 – 1946

• Název práce v češtině: Poválečná „očista“ v české kinematografii 1945 – 1946
• Název v anglickém jazyce: Postwar purge of czech cinematography in 1945-1946.
• Klíčová slova: disciplinární rada; film; kinematografie; poválečná očista; Svaz českých filmových pracovníků; třetí republika; znárodnění kinematografie
• Klíčová slova anglicky: Disciplinary Board; film; cinematography; postwar purge; Union of Czech film workers; third republic; nationalisation of cinematography
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ivan Klimeš
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.07.2013
• Datum zadání: 17.07.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.08.2013
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2015 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Všechny evropské státy, které byly za druhé světové války v područí Německa nebo s ním spolupracovaly, řešily po ukončení konfliktu otázku, jak se vypořádat s těmi, kdo kolaborovali s nacistickým režimem. Vyrovnávání se s čerstvou minulostí probíhalo i v Československu, a to napříč všemi obory a nevyhnulo se přirozeně ani mediálně vděčnému filmovému průmyslu. Kinematografii přikládali Němci významnou roli pro její propagandistický potenciál, ale i pro její funkci zábavní. I proto patřilo získání filmových ateliérů Barrandov, v té době jedněch z nejmodernějších v Evropě, k strategickým cílům nacistů v Protektorátu Čechy a Morava. Mnoho filmových pracovníků bylo za války nuceno s Němci spolupracovat – někteří spolupracovali dobrovolně, mnozí ze strachu a někteří se prostřednictvím dobrých vztahů s okupanty snažili posilovat životaschopnost českého filmu. Po válce došlo k značně schematickému posuzování postojů lidí v době okupace a k dnes reflektované škále kolaborace – aktivismus – pasivita – skrytá rezistence – odboj chyběla často dobrá vůle a vždycky časový odstup. Lidé obvinění ze skutečné kolaborace byli souzeni na základě dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb. z 27. října 1945, který se také označuje jako malý retribuční dekret. Provinilcům hrozil rok vězení nebo pokuta do 1 milionu korun, ale také veřejné pokárání, mnozí přišli o kariéru. Prohřešky menšího kalibru neřešily soudy, nýbrž profesní organizace, kde vznikaly za tím účelem očistné komise, které mohly dosti zásadně zasáhnout do dalšího profesního života svých kolegů. V oblasti divadla a filmu hrála leckdy důležitou roli obyčejná řevnivost a bylo na provinilém/postiženém, aby si k získání potvrzení o národní spolehlivosti obstaral svědky své bezúhonnosti. Z největších mediálních hvězd protektorátní éry se ve vězení octli lidé jako Vlasta Burian, Lída Baarová, Adina Mandlová nebo třeba šéfdirigent České filharmonie Václav Talich. Za obviněními (pokud byla vůbec vznesena) často stály „drby“, řada z nich nejsou dodnes objasněna. V oblasti kinematografie působily v očistné komis i lidé stojící za znárodněním kinematografie. Těm nevyhovovali obzvláště vysoce postavení podnikatelé na vedoucích pozicích filmových společností, jako například majitel Lucernafilmu Miloš Havel. Zjistit, v jakém složení komise pracovala, jaké případy posuzovala a s jakou argumentací se rodila konečná rozhodnutí, bude cílem této práce.

Seznam odborné literatury

Baarová, Lída: Útěky. Praha: Československý spisovatel 2009.
Borák, Mečislav: Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945-1948). Ostrava: Tilia 1998.
Český hraný film III. 1945 – 1960. Praha: Národní filmový archiv 2001.
Farník, Jaromír – Radek Žitný: Čeněk Šlégl. Dvě tváře herce, režiséra a scenáristy. Čechtice: BVD 2009.
Film a doba (ročník 1965)
Havel,Václav Maria: Mé vzpomínky. Praha: Lidové noviny 1993.
Jech, Karel – Karel Kaplan: Dekrety prezidenta republiky 1940-1945: dokumenty. Brno: Doplněk 2002.
Just, Vladimír: Věc: Vlasta Burian. Rehabilitace Krále komiků. Praha: Rozmluvy 1991.
Kaplan, Karel: Československo v poválečné Evropě. Praha: Karolinum 2004.
Kašpar, Lukáš: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Praha: Libri 2007.
Krejča ml., Otomar: Případ Binovec. Iluminace 8, 1996, č. 4, s. 107-138.
Kuklík, Jan a kol.: Vývoj československého práva 1945-1989. Praha: Linde 2009.
Mandlová, Adina: Dneska už se tomu směju. Praha: ČSFÚ 1990.
Szczepanik, Petr: Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. Praha: Herrmann & synové 2004, s. 9-41.
Wanatowiczová, Krystyna: Miloš Havel. Praha: Knihovna Václava Havla, o.p.s. 2013.