Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeských jezdců

• Název práce v češtině: Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeských jezdců
• Název v anglickém jazyce: Antiutopia in Japanese Anime: An Analysis of the Ideological Structures in the Fictional World of the Movie The Sky Crawlers
• Klíčová slova: antiutopie, dystopie, utopie, anime, fikční světy, kritika ideologie, neoformalismus, Japonsko
• Klíčová slova anglicky: antiutopia, dystopia, utopia, anime, fictional worlds, ideology criticism, neoformalism, Japan
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.06.2013
• Datum zadání: 09.06.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.07.2013
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2015 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Magda Španihelová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tato bakalářská práce zkoumá žánr antiutopie v kontextu japonských anime filmů. Součástí je seznámení čtenáře s uvedenými kontexty („antiutopie“ a „anime“) a jejich vzájemnými souvislostmi. V nahlížení této práce budeme antiutopiemi rozumět takové systémy, které jsou zdánlivými utopiemi, jsou opakem utopie, špatnou utopií. Obyvatelé antiutopických systémů jsou manipulováni tak dovedně, že se domnívají, že žijí v ideálním světě. Tento „ideální svět“ je ale draze vykoupen lidskou nesvobodou, třídní diferenciací (pouze privilegovaní žijí v „utopii“), mnohdy dokonce takový systém rysy utopie vůbec nemá, pouze je takto prezentován vládnoucí garniturou (jako v klasickém románu George Orwella 1984, ve kterém občané dané společnosti žijí v chudobě, permanentní válce apod., i přesto je jim ale vštěpována myšlenka, že jejich společenské uspořádání je ideální).
Pojem anime označuje dle Longman – Dictionary of Contemporary English „japonské kreslené filmy a počítačovou animaci (= kresby, filmy, atd. vytvářené za pomoci počítače)“, „styl animace pocházející z Japonska, který je charakteristický ostrou barvitou grafikou popisující dynamické postavy v akčních zápletkách, často s fantastickými či futuristickými tématy“). Fantastická a futuristická témata nejsou v Japonsku ničím neobvyklá a souvisí se základní dichotomií japonské společnosti a kultury. Na jedné straně se jedná o zemi, jež má za sebou tisíciletí vývoje, který je značně kontinuitní: stěžejní jsou pojmy jako úcta či ponížení, vzájemná hierarchie v rodině i celkově ve společnosti. V Japonsku už celé dekády přetrvávají náboženské systémy jako buddhismus či hinduismus. Nejen tato náboženství, ale celá tamní kultura jako taková se často vyjadřuje metaforickým způsobem. S tím souvisí fantastické motivy, různé zkazky o dracích a jiných bájných bytostech, samurajích s nadpřirozenými schopnostmi a podobně. Na straně druhé je Japonsko vysoce technologizovanou zemí, trpící přelidněním a stále ještě se vyrovnávající s relativně čerstvou zkušeností svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Podle různých zdrojů je Tokio největším městem na světě – postupným růstem tokijské aglomerace vzniká zástavba nebývalých rozměrů. I přesto obyvatelé Tokia mnohdy žijí v paradoxně miniaturních bytech. Zároveň je to právě Japonsko, které si už léta drží pověst země stojící v čele technického rozvoje. Když si pospojujeme tyto rysy a zmíněný sklon k metafoře, popularita žánru science-fiction v Zemi vycházejícího slunce tak není ničím překvapivá. Ať už jsou to znepokojivé postapokalyptické vize, ve kterých se lidstvo mále samo vyhubí následkem vlastního technologického pokroku nebo příběhy o pronikání do softwarových struktur cyberpunkových světů apod.
V naší práci budeme analyzovat antiutopické anime Nebeští jezdci, zejména ideologické struktury v něm. Antiutopické systémy jsou založeny na ideologickém a represivním působení. Konkrétní analýza jednoho takového díla nám pomůže v porozumění antiutopiím jako na ideologii založených společnostech. Vycházet budeme zejména z myšlení neomarxistického filosofa Louise Pierra Althussera a jeho kritiky ideologie. Protože našim cílem je zkoumat především fikční společnost v její komplexnosti, výbornou pomůckou bude také teorie fikčních světů, v našem případě zejména v pojetí Lubomíra Doležela. Pro analýzu formálních rysů zkoumaného fikčního světa najdeme oporu v neoformalismu, jak o něm píší David Bordwell a Kristin Thompsonová.
Cílem práce je propojit jednotlivé teoretické aparáty a jejich kombinací co možná nejdetailněji analyzovat způsob organizace vládnoucí třídy Nebeských jezdců, její ideologické působení na fikční entity a dopad tohoto vlivu na celkovou strukturaci fikčního světa. Závěrem práce jsou reflektována nejen jednotlivá zjištění, ale také vhodnost a funkčnost používané metodologie.

Seznam odborné literatury

ARON, Raymond. Esej o svobodách: zkoumání moderní civilizace. Překlad Vladimír Jochmann. Bratislava: Archa, 1992, 216 s. ISBN 80-711-5030-4.
BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír. Spiritualita ve filmu. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 287 s. ISBN 978-80-7325-132-1.
CLEMENTS, Jonathan. The anime encyclopedia: a guide to Japanese animation since 1917. Berkeley, Cal.: Stone Bridge Press, 2001, xvii, 545 s. ISBN 18-806-5664-7.
DRAZEN, Patrick. Anime explosion!: the what? why?. Berkeley, Calif.: Stone Bridge Press, c2003, xvi, 369 p. ISBN 18-806-5672-8.
DUTKA, Edgar. Minimum z dějin světové animace. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2004, 159 s., xviii s. obr. příl. ISBN 80-733-1012-0.
FEJK, Michal. Tři klasické utopie sociální kontroly a totalitarismus. Brno: [s.n.], 1997, 108 s.
FOŘT, Bohumil. Úvod do sémantiky fikčních světů. Vyd. 1. Brno: Host, 2005, 148 s. Teoretická knihovna, 15. ISBN 80-729-4165-8.
KAGARLICKIJ, Julij Iosifovič. Fantastika, utopie, antiutopie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982, 438 s. Pyramida (Panorama). ISBN Fantastika, utopie, antiutopie.
MANNHEIM, Karl. Ideologie a utopie: přednášky a eseje. 1. vyd. Překlad Dušan Prokop. Bratislava: Archa, 1991, 357 s. ISBN 80-711-5022-3.
NAPIER, Susan Jolliffe. Anime from Akira to Princess Mononoke: experiencing contemporary Japanese animation. 1st pub. New York: Palgrave, 2000, viii, 311 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 03-122-3863-0.
PATTEN, Fred. Watching anime, reading manga: 25 years of essays and reviews. Berkeley, Calif.: Stone Bridge Press, c2004, 383 p. ISBN 18-806-5692-2.
POITRAS, Gilles. The anime companion: what's Japanese in Japanese animation?. Berkeley, Calif.: Stone Bridge Press, 1999, xii, 163 p. ISBN 18-806-5632-9.
POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 190 s. ISBN 80-204-0747-2.
SZACKI, Jerzy. Utopie. Praha: Mladá fronta, 1971.