Vědecké expedice do Tibetu a Qinghaie po roce 1973
| Název práce v češtině: | Vědecké expedice do Tibetu a Qinghaie po roce 1973 |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Scientific expeditions to Tibet and Qinghai since 1973 |
| Klíčová slova: | čínská věda 20. století; geologie; vztah Číny a Tibetu po roce 1966; |
| Klíčová slova anglicky: | twentieth century Chinese science; geology; China-Tibet relations since 1966 |
| Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra sinologie (21-KSI) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 06.06.2013 |
| Datum zadání: | 10.06.2013 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 10.07.2013 |
| Datum a čas obhajoby: | 11.09.2015 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.08.2015 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 11.09.2015 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Ondřej Klimeš, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Diplomant zpracuje téma čínských vědeckých expedic na Tibetskou náhorní plošinu po roce 1973 na základě vzpomínek jejich účastníků. Zaměří se zejména na tyto otázky: Jak vnímali účastníci porstředí, v němž vědecky působili, jak se vyrovnávali s jeho cizostí a nehostinností? Jakým způsobem svou činnost zasazují do mezinárodního kontextu - ve vztahu k raným západním cestovatelům do Tibetu, a naopak současným západním vědcům, kteří do oblasti neměli přístup? Jak se expedice podílely na rozvoji příslušných vědeckých disciplin v Číně (vzdělávání a trénink výzkumníků, budování polních výzkumných stanic), jakou měly pro čínské vědce a čínskou vládu praktickou a symbolickou hodnotu? Do jaké míry vědci spolupracovali s místními obyvateli a nakolik od nich byli naopak izolováni? Odpovědi na tyto otázky by měly naznačit vztah mezi poznávacími zájmy vědců a mocenskými zájmy čínské vlády, jež expedice pomáhaly prosazovat, a zasadit tak tuto epizodu do témat role vědy v koloniálním ovládání a naopak role koloniálních impérií v rozvoji vědy.
Požadovaný obsah práce: 1. Stručná historie poznávání Tibetské náhorní plošiny do roku 1973 v politických souvislostech 2. Chronologie a zásadní politicko-společenský kontext čínských vědeckých expedic na Tibetskou náhorní plošinu 3. Charakteristika účastníků expedic a jejich pozice v čínské vědě 4. Analýza vzpomínek účastníků z hlediska vztahu k Tibetu a k zahraniční vědě - viz otázky výše 5. Vztah expedic a čínských mocenských zájmů v Tibetu Základní pramen: Sun Honglie 孙鸿烈 et al., Qing Zang gaoyuan ke kao fangtan lu, Hunan jiaoyu chubanshe: Changsha 2010 |
| Seznam odborné literatury |
| Cao Cong. China's Scientific Elite, London; New York: RoutledgeCurzon 2004.
Chen Jianxin, Zhao Yulin, Guan Qian. Dangdai zhongguo kexue jishu fazhan shi, Wuhan: Hubei jiaoyu chubanshe 1994. Fan Fa-ti, British Naturalist in Qing China: science, empire and cultural encounter, Cambridge, Mass.; London: Harvard University Press 2004 Hostetler, Laura, Qing Colonial Enterprise: Ethnography and Cartography in Early Modern China, Chicago; London: University of Chicago Press 2001 Orleans, Leo A. (ed.). Science in Contemporary China, Stanford: Stanford University Press 1980. Rheigold, Nathan, Rosenberg, Mark (eds.). Scientific Colonialism: A Cross Cultural Comparison, Smithsonian Institution Press: Washington 1987 Shakya, Tsering. The Dragon in the Land of Snows: A History of Modern Tibet since 1947, London: Pimlico 1999. |