Vztahy Braniborska a Švédska v letech 1660 – 1701
Název práce v češtině: | Vztahy Braniborska a Švédska v letech 1660 – 1701 |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Relations between Brandenburg and Sweden during years 1660 – 1701 |
Klíčová slova: | švédské velmocenské období|poručnická vláda|Karel XI.|kurfiřt Fridrich Vilém|skånská válka|zahraniční politika|hegemonie v Baltském moři|Karel XII.|kurfiřt Fridrich III|Ludvík XIV. |
Klíčová slova anglicky: | Swedish Imperial Period|regency|Charles XI|Scanian War|foreign policy|Baltic Sea hegemony|Charles XII|Louis XIV|Elector Fredrick William|Elector Fredrick III |
Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
Typ práce: | disertační práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav světových dějin (21-USD) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. František Stellner, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 16.11.2012 |
Datum zadání: | 16.11.2012 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 04.03.2014 |
Datum a čas obhajoby: | 23.06.2020 14:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.03.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 23.06.2020 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Michal Wanner, Ph.D. |
prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. | |
Zásady pro vypracování |
Cílem práce je analýza vztahů mezi Švédskem a Braniborskem-Pruskem, dvou hlavních aktérů pozoruhodného historického vývoje v severní Evropě v druhé polovině 17. století: v těsném sousedství státu, který se nachází ve fázi obecně označované jako velmocenské období, vyroste nová mocnost, které se posléze podaří se etablovat jako rovnoprávný člen evropské politiky na úrovni království. Chronologicky je práce ohraničena roky 1660 – 1701. Toto dlouhé období míru (s výjimkou skånské války) vytváří dle mého názoru vhodnější prostředí pro zkoumání vzájemných vztahů a dlouhodobých tendencí v těchto vztazích než období vzájemných válek.
Hlavní otázky, na které se ve své práci pokusím nalézt odpověď, lze formulovat následovně: ●Jaké obecné dlouhodobé tendence existovaly ve vztazích mezi Švédskem a Braniborskem-Pruskem po roce 1660? ●Za jakých okolností dokázaly oba státy spolupracovat a jaké cíle při této spolupráci sledovaly? ●Lze v souvislosti s orientací Švédska především na vnitřní problémy hovořit v baltské oblasti o určitém mocenském vakuu, které umožnilo vzestup Braniborska-Pruska? ●Jakou roli hrály ve vztahu mezi Švédskem a Braniborskem-Pruskem další země se zájmy v oblasti Baltského moře? Při hledání odpovědí na tyto otázky, s jejichž pomocí bych rád alespoň částečně osvětlil nastíněný pozoruhodný vývoj v baltské oblasti v druhé polovině 17. století, budu vycházet především z poznatků švédské a německé, v menší míře pak i anglické historiografie, přičemž bych rád využil svých možností a kontaktů, které jsem si vybudoval během svého studijního pobytu na univerzitě v Uppsale. Samozřejmě plánuji také využít primárních pramenů institucionální i osobní povahy, které jsou uloženy v německých a švédských archivech. Při výzkumu zohledním také poznatky příbuzných vědních oborů – ekonomických dějin, dějin mentalit, dějin práva a kulturních dějin. Dosud zůstává blíže neprozkoumán také náboženský rozměr mezinárodních vztahů v Pobaltí, kde docházelo ke kontaktům mezi katolicismem, luterstvím i pravoslavím, přičemž náboženské rozpory jen zřídkakdy kopírovaly rozpory politické. Pokusím se tedy zachytit i konfesní vliv na mezinárodní vztahy ve zkoumaném prostoru. Výzkum bohaté pamfletové produkce, kterou se Braniborsko-Prusko snažilo ovlivnit mínění v říši ve švédský neprospěch, bude představovat další zajímavý „nepolitický“ rozměr analýzy vztahů mezi oběma zeměmi. Má pozornost však bude pochopitelně kladena především na zahraniční politiku obou zemí. Chtěl bych předložit analýzu komplikovaných mocenskopolitických a částečně i od nich dost dobře neoddělitelných obchodních vztahů v baltském regionu v čtyřicetiletém mírovém období mezi první a Velkou severní válkou. Mým cílem je prokázat vzájemnou provázanost politiky těchto dvou regionálních mocností a překonat určitý autonomismus, který v literatuře zabývající se švédskými i braniborskými dějinami především po roce 1680 převažuje. |
Seznam odborné literatury |
ÅBERG, Alf, Karl XI. Falun, 1994
BAIN, Robert Nisbet, Scandinavia. A political history of Denmark, Norway and Sweden from 1513 to 1900. Cambridge, 1905 BAUER, Frank, Fehrbellin 1675 : Brandenburg-Preußens Aufbruch zur Großmacht. Potsdam, 1998 BIRNBAUM, Karl Edvard, Johan Sobieskis svenska förbindelser 1674-1677, i: Karolinska Förbundets Årsbok 1950,s. 7-72 BRINKMANN, Carl, The Relations between England and Germany 1660 – 1688, i: European Historical Review 94, 1909, s. 247-277 BOHRN, Harald, Sverige, Danmark och Frankrike 1672 – 1674. Stockholm, 1933 BRAUBACH, Max, Der Aufstieg Brandenburg-Preussens 1640 bis 1815. Freiburg im Breisgau, 1933 CARLSON, Ernst, Sverige och Preussen 1701-1709. Stockholm, 1880 DERRY, Terry Kingston, A History of Scandinavia : Norway, Sweden, Denmark, Finland & Iceland. Minneapolis, 1979 FAHLBORG, Birger, Sveriges yttre politik 1660 – 1664. Stockholm, 1932 FAHLBORG, Birger, Sveriges yttre politik 1664 – 1668. Stockholm, 1949 FAHLBORG, Birger, Sveriges yttre politik 1668 – 1672. Stockholm, 1961 FRIEDRICHS, Werner, Die Seepostverbindungen zwischen Schweden und Pommern bzw. Schweden und Preussen seit 1660. Wuppertal, 1981 FÅHRAEUS, Rudolf, Sveriges historia till våra dagar VIII. Karl XI och Karl XII. Stockholm, 1921 GRAUERS, Sven, Sveriges riksdag: historisk och statsvetenskaplig framställning. Bd 4, Riksdagen under den karolinska tiden. Stockholm, 1932 HASSINGER, Erich, Brandenburg-Preussen, Schweden und Russland 1700-1713. München, 1953 HINZE, Uwe-Rolf, Die Schlacht von Fehrbellin : der Sieg Brandenburgs über Schweden 1675, Karwe, 2010 HIRSCH, Ferdinand, Die Armee des Großen Kurfürsten und ihre Unterhaltung während der Jahre 1660-1666, i: Historische Zeitschrift 53, 1885, s. 229-275 HOFFSTEDT, Ragnar, Sveriges utrikespolitik under krigsåren 1675 – 1679. Stockholm, 1943 IMMICH, Max, Geschichte des europäischen Staatensystems 1660 – 1789. München, 1905 ISACSON, Claes-Göran, Skånska kriget. Lund, 2000 KAMPMANN, Christoph, Reichstag und Reichskriegserklärung im Zeitalter Ludwigs XIV., i: Historisches Jahrbuch 113, 1993, s. 41-59 KELLENBENZ, Hermann, Holstein-Gottorff, eine Domäne Schwedens. Leipzig, 1940 KIRBY, David, Östersjöländernas historia 1492 – 1772. Stockholm, 1994 KONINGSBRUGGE, Hans van, Von drei Monarchien und einer Republik : Russland, Schweden, Brandenburg-Preussen und die Republik der sieben Vereinigten Niederlande 1697-1706, i: Preussen, Deutschland und Europa 1701-2001. Groningen, 2003 KONOPCZYŃSKI, Wladyslaw, Polska a Szwecja od pokoju Oliwskiego do upadku Rzeczypospolitej 1660 – 1795. Warszawa, 1924 LANDBERG, Georg, Den svenska utrikespolitikens historia I:3, 1648 – 1697. Stockholm, 1952 LOIT, Alexander, Sverige och Östersjöhandeln under 1600-talet, in: Historisk Tidskrift 1964, s. 302-337 MITTENZWEI, Ingrid; HERZFELD, Erika, Brandenburg-Preussen 1648 – 1789. Das Zeitalter der Absolutismus in Text und Bild. Berlin, 1990 RAUCH, Georg von, Moskau und die europäischen Mächte des 17. Jahrhunderts, in: Historische Zeitschrift 178, 1954, s. 25-46 RICHES, Daniel, Early modern military reform and the connection between Sweden and Brandenburg-Prussia, i: Scandinavian Studies 77, nr. 3, s. 347-364 RICHES, Daniel, The rise of confessional tension in Brandenburg's relations with Sweden in the late-seventeenth century, i: Central European History 37, nr. 4, s. 568-592 ROBERTS, Michael, Sverige som stormakt 1560 – 1718. Stockholm, 1980 RYSTAD, Göran, Karl XI. Lund, 2001 SCHÄFER, Dietrich, Der Kampf um die Ostsee im 16. und 17. Jahrhundert, i: Historische Zeitschrift 83, 1899, s. 423-446 SCHILLING, Heinz, Höfe und Allianzen. Deutschland 1648 – 1763. Berlin, 1989 THISNER, Fredrik, Adelns kriser och möjligheter : krigsmakten som reproduktivt redskap i Sverige, Preussen och Danmark 1650-1800, i: Med börd, svärd och pengar : eliters manifestation, maktutövning och reproduktion 1650-1900. Uppsala, 2003 WREDE, Martin, Der Kaiser, das Reich, die Deutsche Nation – und ihre "Feinde". Natiogenese, Reichsidee und der "Durchbruch des Politischen" im Jahrhundert nach dem Westfälischen Frieden, i: Historische Zeitschrift 280, 2005, s. 83-116 ZERNACK, Klaus, Schweden als europäische Grossmacht der frühen Neuzeit, i: Historische Zeitschrift 232, 1981, s. 327-357 |