Archeologický odraz Augustovy germánské politiky

• Název práce v češtině: Archeologický odraz Augustovy germánské politiky
• Název v anglickém jazyce: Archaeological Reflection of the Augustan German Policy
• Klíčová slova: Augustus|Germánie|římské císařství|vojenský tábor|městská sídliště|plánování měst|dobývání|okupace|vojenská organizace|infrastruktura
• Klíčová slova anglicky: Augustus|Germania|Roman Empire|Military camp|Urban settlements|Town planning|Conquest|Occupation|Military organisation|Infrastructure
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro klasickou archeologii (21-UKAR)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.02.2012
• Datum zadání: 10.04.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 17.09.2019 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.03.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.09.2019
• Odevzdaná/archivovaná: odevzdaná studentem a archivovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Eduard Droberjar, Dr.

Zásady pro vypracování

Záměrem práce je analyzovat archeologické doklady římské přítomnosti z přesně vymezené definované oblasti mezi Rýnem a Labem, včetně území na sever od středního Dunaje. Časově se opírá zejména o dobu vlády císaře Augusta, jehož pohnutky a koncepce se také pokusí podložit rozborem archeologických i literárních pramenů. Týká se nejen vojenských táborů a objektů, ale také počátků civilních struktur (lokalita Waldgirmes). Osou této politiky se staly řeky – Mohan, Lahn, Lippe a další – sloužící tehdy jako dopravní komunikace, usnadňující přístup a zásobování jednotek, nacházejících se v barbarském vnitrozemí na pravém břehu Rýna. Klade si otázky o kolonizaci dané oblasti, jejím částečném nebo úplném podmanění, či dokonce snaze vytvořit provincii a pokouší se pro ně hledat odpovědi vycházející z analýzy archeologiických a historických pramenů. Co nám k tomu může říci, nakolik situaci dokresluje, potažmo jsou-li zmínky antických pramenů spíše propagandou nebo zda-li skutečně nacházíme jejich reálný odraz.
Koexistence nebo střety mezi Římany a Germány jsou jedním ze stěžejních bodů, ke kterým se mohou vyslovit interpretace archeologických pramenů. Zřejmě byly i rozdíly v římském počínání mezi Rýnsko-Mohanskou oblastí na straně jedné a v prostoru Lippe na straně druhé. Kontrola Rýnsko-Mohanské oblasti a Wetterau asi nebyla zajištěna podobně výraznou vojenskou přítomností jako ve Vestfálsku a na Lippe, kde se projevila především v římských táborech Haltern, Oberaden a Anreppen. Hovoří to pro regionálně odlišný postup při organizaci římské vlády východně od Rýna.
Součástí římské politiky bylo také přesídlování germánských kmenů. To znamená, že nejen vojenskou konfrontací, ale i tímto způsobem docházelo k bezprostřednímu kontaktu s římským světem. Barbarská sídliště mohou být taktéž zdrojem cenných informací a vlastníky předmětů římské provenience. Stejně tak bude zohledněna produkce a výměna zboží mezi vlastními římskými středisky. Lokalizován původ výrobků nacházených v římských i barbarských vrstvách a jejich cesta k odběrateli. Své slovo dostanou řemeslné okrsky i hrnčířské dílny, prezentované zejména luxusní keramikou typu terra sigillata. Chronologii dokreslí mincovní ražby, spony, kovové nádoby, militária a další předměty obvyklé ve Středomoří.
Augustovský horizont se týká i našeho území, na němž se usídlili Markomané a vytvořili zde pod Marobudovým vedením centrum mocného útvaru. Stal se však trnem v oku Říma, z jehož popudu mělo r. 6 n. l. dojít k výpravě namířené právě proti Marobudovi. Práce bude tedy rozšířena i o doklady vážící se k oblasti Čech.
Snaží se přinést objektivní pohled na Augustovu germánskou politiku, oproštěný od dobových tendencí či postojů a podepřený věrohodným svědectvím archeologických pramenů. Zahrnuje nové nálezy a zprávy, stranou však nezůstává ani hodnocení dřívějších faktů a teorií.

Seznam odborné literatury

I. Prameny
Caesar, G. I., Zápisky o válce galské (přel. I. Bureš, Praha 1964).
Paterculus, G. V., Dějiny římské až ku konsulátu M. Vinicia (přel. F. Kott, Praha 1902).
Suetonius, Životopisy dvanácti císařů (přel. B. Ryba, J. Nechutová, Praha 1974).
Tacitus, Letopisy (přel. A. Minařík, A. Hartmann, Praha 1975).
Tacitus, Germania (přel. A. Minařík, A. Hartmann, V. Bahník, Praha 1976).
Vitruvius, Deset knih o architektuře (přel. A. Otoupalík, Praha 2002).

II. Literatura
Bálek, M. – Šedo, O. 1996: Das frühkaiserzeitliche Lager bei Mušov – Zeugniss eines augusteischen Feldzugs ins Marchgebiet?, Germania 74, 399-414.
Beck, H. 1970: Ein römisches Lager an der oberen Lippe bei Anreppen, Kr. Büren. Germania 48, 60-66.
Becker, A. 2002: Die Ausgrabungen in Lahnau-Waldgirmes. Limes XVIII. Proceedings of the XVIIIth International Congress of Roman Frontier Studies held in Amman, Jordan (September 2000), BAR-IS 1084, 461-465.
Becker, A. – Rasbach, G. 1998: Der spätaugusteische Stützpunkt Lahnau-Waldgirmes. Vorbericht über die Ausgrabungen 1996-1997. Germania 76, 673-692.
Becker, A. – Köhler, H.-J. – Rasbach, G. 1999: Der römische Stützpunkt von Waldgirmes: die Ausgrabungen bis 1998 in der spätaugusteischen Anlage in Lahnau-Waldgirmes, Lahn-Dill-Kreis. Archäologische Denkmäler in Hessen 148. Wiesbaden.
Becker, A. – Rasbach, G. 2000: Neue Forschungsergebnisse der Grabungen in Lahnau-Waldgirmes in Hessen. In: L. Wasmer (hrsg.), Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz, 38-40.
Becker, A. – Rasbach, G. 2001: Vortrag zur Jahressizung 2001 der Römisch-Germanischen Komission. Waldgirmes. Eine augusteische Stadtgründung im Lahntal. BerRGK 82, 591-610.
Becker, A. – Rasbach, G. 2003: Die spätaugusteische Stadtgründung in Lahnau-Waldgirmes. Archäologische, architektonische und naturwissenschaftliche Untersuchungen. Germania 81, 147–199.
Becker, A. – Rasbach, G. 2009: ,,Städte in Germanien“. Der Fundplatz Waldgirmes. In: R. Wiegels (ed.): Die Varusschlacht. Wendepunkt Der Geschichte? Stuttgart, 102-116.
Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes romanus ve střední a západní Evropě (skripta FF UK). Praha.
Campbell, D. B. 2009: Tábory římských legií 27 př. n. l. – 378 n. l. Praha.
Derks, H. 2009: Die Varusschlacht. In: 2000 Jahre Varusschlacht Konflikt. Stuttgart, 36 – 55.
Dobesch, G. 1985: Die Rolle Europas in der Reichskonzeption des Augustus und des Tiberius. In: Lebendige Altertumswissenschaft, Festschrift Vetters. Wien, 98-105.
Dobesch, G. 1989: Europa in der Reichskonzeption bei Caesar, Augustus und Tiberius, Acta academiae scientiarum Hungaricae 41, 53-59.
Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
Doms, A. 1971: Das Römerlager an der oberen Lippe in Anrepen, Kr. Büren, ArchKorrBlat 1, 215-217.
Droberjar, E. 1997: Časné římské spony západní provenience v Čechách. In: Archeologie ve středních Čechách 1. 273-301.
Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
Droberjar, E. – Sakař, V. 2000: Problems of the Roman Campaigns against the empire of Marobuduus in the year 6 A. D. In: J. Bouzek – H. Friesinger – K. Pieta – B. Komoróczy (eds.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Festschrift für Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag. Brno, 21-42.
Ebel – Zepezauer, W. 2003: Die augusteischen Marschlager in Dorsten-Holsterhausen. Germania 81, 539-555.
Eck, W. 2004: Augustus a jeho doba. Praha.
Erdrich, M. 2000: Römische Germanienpolitik im 1. Jahrhundert n. Chr. In: L. Wasmer (hrsg.), Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz, 193-196.
Fingerlin, G. 1970/71: Dangstetten, ein Legionslager am Hochrhein. BerRGK 51/521, 197-232.
Fischer, F. 2005: Zur historischen Datierung frührömischer Militärstationen. Walenseetürme, Zürich-Lindenhof und Dangstetten, Germania 83, 45-51.
Fischer, Th. 1999: Die Römer in Deutschland. Stuttgart.
Förtsch, R. 1995: Villa und Praetorium. Zur Luxusarchitektur in frühkaiserzeitlichen Legionslagern. Kölner Jahrbuch 28, 617-630.
Grote, K. 2006: Das Römerlager im Werratal bei Hedemünden (Ldkr. Göttingen). Ein neuentdeckter Stützpunkt der augusteischen Okkupationsvorstösse im rechtsrheinischen Germanien. Germania 84, 27-59.
Herrmann, J. (Hrsg.) 1988-1992: Griechische und lateinische Quellen zur Frühgeschichte Mitteleuropas bis zur Mitte des 1. Jahrtausends u. Z., 4 sv., Berlin.
von Hesberg, H. 2009: Die Sprache der Architektur, Die ersten römischen Bauten in den Nordwestprovinzen. In: 2000 Jahre Varusschlacht Imperium. Stuttgart, 122-129.
Kolník, T. 1991: Zu den ersten Römern und Germanen an der mittleren Donau im Zusammenhang mit den geplanten römischen Angriffen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Die römische Okkupation nördlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Münster, 71-84.
Komoróczy, B. 2006: K otázce existence římského vojenského tábora na počátku 1. století po Kr. u Mušova (kat. úz. Pasohlávky, Jihomoravský kraj). Kritické poznámky z pohledu římsko-provinciální archeologie. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.), Archeologie barbarů 2005. Praha, 155-205.
Kühlborn, J.-S. 1982: Neue Grabungen in der Nordwestecke des römischen Legionslager Oberaden. Germania 60, 501-512.
Kühlborn, J.-S. 1988: Die Zeit der augusteischen Angriffe gegen die rechtsrheinischen Germanenstämme. In: Kaiser Augustus und die verlorene Republik. Berlin, 530-541.
Kühlborn, J.-S. 2000: Frühe Germanienpolitik. Schlagkraft. Die Feldzüge unter Augustus und Tiberius in Nordwestdeutschland. In: L. Wasmer (hrsg.), Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz, 27-37.
Kühlborn, J.-S. 2009: Zwischen Herrschaftssicherung und Integration: Die Zeugnisse der Archäologie. In: R. Wiegels (ed.): Die Varusschlacht. Wendepunkt Der Geschichte? Stuttgart, 65-94.
Lüth, F. – Sievers, S. 2007: Bericht über die Tätigkeit der Römisch-Germanischen Kommission in der Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 2007. In: BerRGK 88, 631-684.
Musil, J. 1994: Römische Waffen und Rüstung aus Böhmen. PA 85, 5-14.
Musil, J. 1998: Čechy v Augustově zahraniční politice. In: M. Lutovský – P. Vařeka (eds.), Archeologie ve středních Čechách 2. Praha, 151-156.
Musil, J. 2000: Dočasné římské tábory v literárních a archeologických pramenech. In: Studia Hercynia IV. Praha, 103-136.
Musil, J. 2006: Keltové a Germáni v Caesarově a Augustově pojetí. Vojenské obsazování zaalpských oblastí. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.), Archeologie barbarů 2005. Praha, 207-215.
Pietsch, M. 1993: Die Zentralgebäude des augusteischen Legionslagers von Marktbreit und die Principia von Haltern. Germania 71, 355-368.
Pietsch, M. – Timpe, D. – Wamser, L. 1991: Das augusteische Truppenlager Marktbreit. Bisherige archäologische Befunde und historische Erwägungen. In: BerRGK 72, 264-319.
Rasbach, G. 2002: Die spätaugusteische Siedlung in Lahnau-Waldgirmes – Zusammenfasende Bemerkungen zum Stand der Fundauswertung. Limes XVIII. Proceedings of the XVIIIth International Congress of Roman Frontier Studies held in Amman, Jordan (September 2000), BAR-IS 1084, 433-440.
Rasbach, G. – Becker, A. 2009: Zwischen Mittelrhein und Elbe: Einheimische Siedlungsplätze und römische Präsenz. In: R. Wiegels (ed.): Die Varusschlacht. Wendepunkt Der Geschichte? Stuttgart, 95-101.
Riemer, U. 2006: Die römische Germanienpolitik. Von Caesar bis Commodus. Darmstadt.
Rüger, Ch. B. 1978: Xanten, die Legionslager Vetera I und II. In: Die Römer in Nordrhein-Westfalen. Stuttgart.
Schlüter, W. 1992: Archäologische Zeugnisse zur Varusschlacht? Die Untersuchungen in der Kalkrieser-Niwedder Senke bei Osnabrück. Germania 70, 307-402.
Schlette, F. 1977: Germáni mezi Thorsbergem a Ravennou. Praha.
v. Schnurbein, S. 1974: Die römische Militärlager bei Haltern, Bodenaltertürmer Westfalens 14.
v. Schnurbein, S. 1981: Untersuchungen zur Geschichte der römischen Militärlager an der Lippe. BerRGK 62, 5-101.
v. Schnurbein, S. 2000: The organisation of the fortresses in Augustan Germany. In: R. J. Brewer (ed.) Roman fortresses and their legions. Papers in honour of George C. Boon. Occasional papers of the Society of Antiquaries of London No 20. 20-39.
v. Schnurbein, S. 2000: Die augusteischen Stützpunkte in Mainfranken und Hessen. In: L. Wasmer (ed.), Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz, 34-37.
v. Schnurbein, S. 2003: Augustus in Germania and His New Town at Waldgirmes East of the Rhine. In: Journal of Roman Archaeology 16, 93-107.
v. Schnurbein, S. 2006: Vortrag zur Jahressitzung 2006 der Römisch-Germanischen Kommission. Germanen und Römer im Vorfeld des Obergermanischen Limes. BerRGK 87, 19-40.
v. Schnurbein, S. – Köhler, H.-J. 1994: Dorlar. Ein augusteisches Römerlager im Lahntal. Germania 72, 193-203.
v. Schnurbein, S. – Sievers, S. 1995: Bericht über der Tätigkeit der Römisch-Germanischen Komission in der Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 1995, BerRGK 76, 295-320.
v. Schnurbein, S. – Wigg, A. – Wigg, D. G. 1995: Ein spätaugusteisches Militärlager in Lahnau-Waldgirmes (Hessen), Germania 73, 337-367.
Simon, H.-G. 1982: Eroberung und Verzicht. Die römische Politik in Germanien zwischen 12 v. Chr. Und 16 n. Chr. In: D. Baatz – F. R. Hermann (eds.), Die Römer in Hessen, Stuttgart, 38-57.
Šimek, E.: Velká Germanie Klaudia Ptolemaia (4.sv.), Praha 1930, Brno 1935, 1949, 1953.
Walter, D. – Wigg, A. 1997: Ein Töpferofen im augusteischen Militärlager Lahnau-Waldgirmes, Lahn-Dill Kreis. Germania 75, 285-297.
Wells, C. M. 1972: The German Policy of Augustus. An Examination of the Archaeological Evidence. Oxford.
Wells, C. M. 1998: What´s new along the Lippe. Recent work in North Germany. Britannia XXI, 459-464.
Wiegels, R. 2009: Römische Germanienpolitik in nachcaesarischer Zeit. In: R. Wiegels (ed.): Die Varusschlacht. Wendepunkt Der Geschichte? Stuttgart, 50-64.
Wolters, R. 2002: Římané v Germánii, Praha.
Zanier, W. 2000: Der Alpenfeldzug 15 v. Chr. Und die augusteische Okkupation in Süddeutschland. In: L. Wasmer (ed.), Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz, 11-17.
Zanker, P. 2009: Augustus und die Macht der Bilder. München.