Mučedníci žánrových pastí

• Název práce v češtině: Mučedníci žánrových pastí
• Název v anglickém jazyce: Martyrs of the genre Traps
• Klíčová slova: Horor, Mučednici, Pascal Laugier, Žanr, Konvence, Inovace, Krizovy narativ, Gore film
• Klíčová slova anglicky: Horror, Martyrs, Pascal Laugier, Genre, Convention, Inovation, Crisis narrative, Gore film
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. David Čeněk
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.12.2011
• Datum zadání: 27.12.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.02.2012
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2015 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Petra Hanáková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Žánrové filmy operující s prvky gore estetiky, které označujeme některým z pojmů dosti rozklížené terminologie jako slasher, splatter, exploatace nebo torture porn, se často končí scénou, v níž je oběti nabídnuta možnost záchrany, a to i v situaci, kdy se jakýkoliv únik jeví zcela nereálně (Eden Lake, Descent, Manhunt aj.). Tyto mechanicky uplatňované dějové zvraty mají zpravidla jediný účel: udržet diváka v pohotovosti (že by se přece jen podařilo hlavní postavě z pekelné situace vyváznout?) a producentům posloužit jako upoutávka případného pokračování (přeživší hrdina bude zahuben v dalším filmu).
Film Pascala Laugiera Mučedníci s tímto triviálním žánrovým mechanismem nakládá jinak; scénu úniku předsouvá na úplný začátek (aniž by ovšem v dramaturgii snímku fungovala jako prolog, tj. cosi ne zcela integrálního vzhledem k dalšímu ději). Dlouhá sekvence útěku vystrašené oběti, jež prchá rozpadající se industriální krajinou, v níž rezonují předimenzované ruchy a zvuky, je pro Mučedníky emblematická. Jde o příklad dokonalého naplnění žánru z hlediska stylu a technické kvality; její umístění v celkové struktuře příběhu ovšem žánrovým vzorcům vůbec neodpovídá. Dochází k paradoxu: Žánrové struktury, které obvykle signalizují jistotu, stabilitu a očekávatelnost, jsou zde zdrojem rozklížení a chaosu. Pracují tak, aby svět Mučedníků fungoval jako past nebo experimentální laboratoř, jež slouží k rozvíjení různých konceptů.
Laugierův film staví na estetice gore filmů, žánrových atrakcích a obratném lavírování mezi subžánry (duchařský horor, revenge film, exploatace, torture…), které Mučedníci přiznávají a stavějí na odiv. Stejně intenzivně, ale nenápadněji, ovšem pracuje také s pozměňováním kontextů a hledisek, v nichž jsou atrakce předváděny. Stupeň znejistění pak závisí na tom, zda, v čem a do jaké míry byl kontext té které scény pozměněn vůči zažitým žánrovým konvencím. Precizní dramaturgické řezy následně struktuují vyprávění tak, aby za žádných okolností neumožnilo zcizení nebo katarzi z atrakcí. Tato dramaturgická organizovanost – opět paradoxně – pouze umocňuje neurčitost a nestabilitu fikčního světa Mučedníků, kteří nám žánrovou slast zcela odpírají, a spolu s hlavními postavami se tak stáváme spíše mučedníky žánrových pastí.
Ve své práci chci na základě detailní neoformalistické analýzy filmu Mučedníci a dílčích komparací s žánrově či tematicky podobnými snímky uvažovat nad následujícími otázkami:
A) Jak film rozvíjí různé žánrové koncepty?
B) Co pro jeho celkovou strukturu představuje důsledné naplňování, částečné naplňování či nenaplňování žánrových konvencí?
C) Jak Mučedníci vyprávějí a co to znamená pro celkové vyznění filmu?
D) Kam lze na základě těchto rozborů Laugierův film zařadit?
1) Je styl a technické zpracování dominantní, a snímek tedy spadá do kategorie spektáklů napájejících se z vizuálních atrakcí (Tarantino, Mike, Raimi aj.)?
2) Jde naopak o temnou psychohru s propracovanou narací a motivacemi (Haneke, Park Chan-Wok, Trier aj.)?
3) Je Laugierův film vůbec zařaditelný? Nakolik je inovativní v rámci žánru? Dá se konstatovat, že je něčím zcela novým?

Seznam odborné literatury

David Bordwell-Kristin Thompson, Film Art: An Introduction, McGraw-Hill Companies, 8th Edition, 2008.
John Cline-Robert G. Weiner, From the Arthouse to the Grindhouse: Higbrow and Lowbrow Transgression in Cinema´s First Century, Scarecrow Press, 2010.
Carol J. Clover, Men, Women, and Chain Saws: Gender in Modern Horror Film, Princeton University Press, 1993.
Lubomír Doležal, Heterocosmica: Fikce a možné světy, Karolinum, 2003.
Barry Keith (ed.), The Dread of Difference: Gender and the Horror Films, University of Texas Press, 1996.
Stephen King, Danse Macabre, Gallory, 2010.