Komparace přístupů ke zdravotní politice v ČR po roce 1989 z pohledu politických stran

• Název práce v češtině: Komparace přístupů ke zdravotní politice v ČR po roce 1989 z pohledu ; politických stran
• Název v anglickém jazyce: x
• Klíčová slova: zdravotní politika, komparace, politické strany, Česká republika
• Klíčová slova anglicky: health policy, comparison, political parties, Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: projekt
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: MUDr. Petr Háva, CSc.

Seznam odborné literatury

BARTÁK, Miroslav; HORÁKOVÁ, Pavlína. K současným reformám zdravotnictví v USA. Zdravotnictví v ČR. 2009, 2, s. 60-62.

BUSE, Kent; MAYS, Nicolas; WALT, Gill. Making Health Policy. Glasgow : London School of Hygiene & Tropical Medicine, 2005. 206 s. ISBN 0335218393.

CABRNOCH, Milan. České zdravotnictví v evropských souvislostech . Praha : CEVRO - Liberálně -konzervativní akademie, 2006. 64 s. : il. s. ISBN 80-86816-18-4.

COLEBATCH, H. K. Úvod do Policy. Brno : Barrister & Principal, 2005. 141 s. ISBN 80-86598-79-9.

České zdravotnictví . Praha : Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy, 1998. 47 s.

DLOUHÝ, Martin. Dvacet let zdravotnických reforem 1989 – 2009. Zdravotnictví v ČR. 2010, 2, s. 42-47.

DOCTEUR, ELIZABETH, Elizabeth. Reformy zdravotnických systémů - poučení ze zkušeností . Kostelec nad Černými lesy : Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. 58 s. : tab. s. ISBN 80-86625-19-2.

DRBAL, Ctibor. Česká zdravotní politika a její východiska. Praha : Galén, 2006. 96 s. : il. s. ISBN 80-7262-340-0.

DLOUHÝ, Martin. Dvacet let zdravotnických reforem 1989 – 2009. Zdravotnictví v ČR. 2010, 2, s. 42-47.

ECO, U. Jak napsat diplomovou práci? Olomouc: Votobia, 1997

FIALA, P.; STRMISKA, M.. Teorie politických stran. Brno : Barrister&Principal, 1998. 263 s. ISBN 80-85947-31-5.

FIGUERAS, Josep, et al. Health systems in transition: : learning from experience. [s.l.] : European Observatory on Health Systems and Policies, 2004. 152 s. ISBN 92-890-1097-5.

GRADKIJ, Ivan. Úvod do zdravotní politiky, ekonomiky a sociologie zdravotnictví . Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. 177 s. : tab., graf. s. ISBN 80-244-0176-2.

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Brno : Computer press, 2003. 371 s. ISBN 80-7226-996-8.

HÁVA, Petr; ROKOSOVÁ, Martina. Health Care Systems in Transition : Czech republic 2005. 2005 : European Observatory on Health Systems and Policies, 2005. 100 s. ISBN ISSN1020-9077.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.

HOLČÍK, Jan. Reforma zdravotnictví : Teoretická východiska. Zdravotnictví v ČR. 2008, 3, s. 78-82.

JANEČKOVÁ, H.; HNILICOVÁ, H.. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha : Portál, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7367-592-9.

PURKRÁBEK, Miroslav. Veřejná politika a její aktéři . Praha : Vesmír, 1996. 180 s.

Pohledy na zdravotnictví v České republice . Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2002. 36 s. : il. s.
Statistické podklady k mojí práce

POTŮČEK, Martin, et al. Zdroj teorie veřejné politiky v České republice. Praha : Vesmír, 1994.

POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2005. 399 s. : graf., tab. s. ISBN 80-86429-50-4.

STAŇKOVÁ, Barbora; VORLÍČKOVÁ, Věra. Koncepční činnost MZ ČR v letech 1998- 2004. Zdravotnictví v ČR. 2004, 1

ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Slon, Praha 2005

UNIVERZITA, KARLOVA. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989 . Praha : Karolinum, 1998. 329 s. ISBN 80-7184-622-8.

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky . Zdraví pro všechny do roku 2000. Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 1994. 261 s. : grafy, mapy. s. ISBN 80-901856-0-6.

VÁVRA, Martin. Diskurz a diskurzivní analýza v sociologii. In Soudobá sociologie. II, (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008, s. 204-221. ISBN 978-80-246-1413-7.

VEPŘEK, Jaromír. Zpráva o léčení českého zdravotnictví, aneb, Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra . Praha : Grada, 2002. 229 s. ISBN 80-247-0347-5.

Zdravotnictví ČSFR a jeho reforma (25.-28.5.1991 : Praha) . Zdravotnictví ČSFR a jeho reforma . Praha : Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 1991. 67 s. ISBN 80-85047-12-8.

Zdravotnictví ČSFR a jeho reforma . Praha : Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy, 1991. 67 s.

Předběžná náplň práce

1Úvod

Po roce 1989 proběhla v české společnosti řada společenských změn. Totalitní režim byl nahrazen demokracií, jejíž rozvoj přinesl do české politiky řadu nových politických stran, které byli založeny na základě rozdílných ideologií a tudíž se v mnoha ohledech názorově lišili. Nová politická uskupení se musela naučit najít vzájemný kompromis při řešení problémů. Právě nalezení konsenzu při vytváření nové legislativy a právního rámce, který by odrážel potřeby nově vznikající společnosti, dal prostor pro politické strany, aby jeho tvorbu mohli ovlivnit svojí ideologií, která by měla odrážet názory jejich voličů „Veřejný sektor je v rozhodovacím procesu zastoupen svými volenými zástupci, kteří jsou shromažďovány v politických stranách na základě svého politického přesvědčení. „Politická strana podle své sociální základny, podle své ideové a hodnotové orientace (…), a podle své politické pozice (…), vyjadřuje specifická hlediska veřejného zájmu, zpravidla již výjimečně všechny podstatné jeho dimenze.“ ( Potůček a kol. 1994,s. 17) Ti pak mají rozhodující právo při vytváření politiky, ale zároveň musí jednat i se zástupci dalších politických stran, kteří mohou mít rozdílné názory na řešenou problematiku.

Jedním z témat, kterým se museli nově vzniklé strany zabývat byla zdravotní politika. „Zdravotní politika znamená politické jednání s vlivem na zdraví skupin či národů. Cílem zdravotní politiky je v té či oné podobě zlepšovat zdravotní situaci obyvatelstva, (…) Obsahem zdravotní politiky je tvorba legislativních, ekonomických, motivačních, enviromentálních a odborných podmínek a předpokladů.“ (Gladkij, 2000 8). Zdravotní politika je obor, který se zabývá rozhodovacími procesy ve zdravotnictví. Na parlamentní úrovni, kterou se v této práci zabývám, je tvorba norem a zákonů a podmínek pro správné fungování v této politiky v celém státě. „ Tvůrci zdravotní politiky musí být schopni citlivě reflektovat vývoj zdravotní politiky, vyhodnocovat jeho celospolečenské důsledky, formulovat nové koncepční přístupy a promítat jeho celospolečenské důsledky.“ (Potůček, 2005 313). Jejím cílem je ochrana a zlepšování zdraví obyvatelstva a snaha o dosažení optimálního stavu obyvatelstva.

V tomto procesu je samozřejmě důležitá role vlády a ministerstva zdravotnictví, která mohou být obsazená odborníky, nebo politiky, kteří jednají podle ideového zaměření své politické strany. Důležitá je i provázanost dalších institucí, které se nemusejí přímo podílet na zdravotní politice, ale mohou pozitivně, či negativně ovlivňovat veřejné zdraví populace a tím mít značný vliv na její utváření. Ve zdravotní politice se nejedná o pouhé vytváření systému zdravotnictví, ale zároveň i o kontrolu a zlepšování dalších faktorů, které mohou ovlivňovat lidské zdraví. Politické strany se tak při řešení zdravotní politiky nemusejí střetávat pouze v otázkách zdravotnictví, ale i v dalších, které mohou působit na lidské zdraví, třeba v otázkách prevence, nebo vzdělávání .Velmi důležitou roli zde hrají i mezinárodní organizace (WHO, OECD, EU), které patří mezi aktéry, kteří ovlivňují, nebo přímo vstupují do rozhodovacího procesu.

V této práci se chci zaměřit hlavně na komparaci a analýzu přístupů politických stran, především těch, které byli ve zkoumaném období součástí vlády. Chci zjistit jak se jimi navrhovaná opatření shodují s jejich ideologií. Při tomto zkoumání se zaměřím především na několik témat zdravotní politiky, která se týkají financování, participace vlády, právního řádu a podpory veřejného zdraví. Toto jsou témata, která jsou řešena v každém volebním období, tudíž mi poskytnou možnost srovnání.

Cílem práce tak bude vytvoření poznatkového posunu této problematiky.

2.Cíle a výzkumné otázky:
3.
Ve své práci jsem se rozhodl analyzovat vývoj politických názorů a přístupů politických stran ke zdravotní politice v České Republice od roku 1993 a zároveň chci provést jejich vzájemnou komparaci.

Cílem této práce je de facto popsat vývoj přístupů ke zdravotní politice z pohledu českých politických stran po roce 1989. V této práci zároveň chci popsat a vysvětlit nejdůležitější změny a reformy ve zdravotní politice, které v České republice proběhli. Chci srovnávat přístupy jednotlivých stran, podle jejich ideového založení a vývoj jejich přístupu ke zdravotní politice od roku 1989.

Půjde tak především o srovnání přístupů k vytváření zdravotní politiky. z pohledu českých pravicově, nebo levicově smýšlejících politických stran, které byli po roce 1989 zastoupeny ve Vládě České republiky. Nejvíce se chci zaměřit především na dvě nejsilnější strany působící u nás.- Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD), které vždy byli nejsilnější strany ve vládních koalicích, tudíž měli nejzásadnější vliv na politické dění, během volebního období. . U politických stran, které na naší politický scéně působí delší dobu chci porovnat vývoj a změny v jejich programech týkajících se zdravotní politiky.

Chci se věnovat především analýze politických stran, které se podílely na rozhodovacím procesu a utvářely tak zdravotní politiky. Jelikož se v ČR od roku 1989 vystřídali několik pravicově i levicově zaměřených vlád, měl bych mít dostatek materiálů vhodných k výzkumu. Během analýzy budu pracovat s materiály: Expertizy a veřejně politické studie, Vládní publikace a úřední dokumenty (strategické a koncepční dokumenty), Publikace a zprávy zájmových skupin, Zákony, Odborné a implantované časopisy, stranické materiály, zápisy z jednání vlád, programová prohlášení vlád, volební materiály politických stran.

Zaměřím se především na tato témata:

Přístupu k financování zdravotnictví a míře participace samotných pacientů na léčbě: zde bych chtěl analyzovat rozdíly ve financování zdravotnictví z pohledů různých vlád v rámci historických souvislostí a jejich přístupu v veřejným pojišťovnám a míře participace samotným pacientů na léčbě.
Míra participace státu jako aktéra na fungování zdravotnictví v české republice- Existuje celá řada způsobů jak by měl stát zasahovat do zdravotnictví. Chci zjistit jaký model se snažili jednotlivé strany prosazovat. „
, vývoj právního rámce české zdravotní politiky- V České republice musela být zavedena řada nových zákonů, týkající se zdravotní politiky, které upravují Tyto zákony se během vývoje zdravotní politiky neustále mění a musí reagovat na aktuální situaci a změny ve zdravotnictví a společnosti.
Rozvoj prevence a podpora zlepšení stavu determinantů zdrav- Jak vlády a politické strany podporovali ve svých programech prevenci (protidrogová politika, sport, zdravá výživa) a jestli se snažili o zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, zlepšením úrovně determinanty zdraví , které jsou tvořeny čtyřmi základními faktory ( Genetický základ, Prostředí, Způsob života, Zdravotní péče).

Hlavní výzkumné otázky jsou:
Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravotnické politice z pohledu českých politických stan podle jejich ideového zaměření?
Jakým způsobem se odvíjela česká zdravotní politika po roce 1993?
Jak se promítli zdravotní programy politických stran do vládních programů?
Jaké ideové vlivy působí na přístup českých politických stran ke zdravotní politice.
Došlo v průběhu několika volebních období ke změnám z přístupů různých politických stran?

Tato práce nemá rozhodovat o tom, která politický strana měla lepší, nebo horší přístup k řešení zdravotní politiky v české republice po roce 1993, ale jejím cílem je vysvětlení a nezaujaté porovnání rozdílů v názorech na řešení celkové situace a problémů v české zdravotní politice.

3. Metody a prameny

Cílem této práce je nalezení porozumění o problému pomocí zkoumání dokumentů. Tudíž v této práci budu využívat především kvalitativní metody.

Vzhledem k tomu že se v této práci jedná o komparaci různých přístupů k vytváření zdravotní politiky, budu v této práci používat srovnávací analýzu. Zajisté využiji také statistickou a komparativní metodu. Tyto metody jsou vhodné pro srovnání zkoumaných dokumentů

Pro analýzu bych chtěl použít Archiv vlád ČR: programová prohlášení vlád, dobové dokumenty, týkající se zdravotní politiky,Archivy jednotlivých politických stran: dobové dokumenty, programová prohlášení, volební letáky, sbírky zákonů, dobové novinové články a články z odborných časopisů, které se dané problematiky týkají. Pro analýzu těchto dokumentů bych chtěl použít typologickou metodu, která mi pomůže v jejich vzájemném srovnání. Chi porovnat koncepční dokumenty, které se týkají této problematiky a vytvořit si tak náhled na zkoumanou problematiku. K analýze statistických dokumentů použiji sekundární analýzu statistických dat a výzkumů. Tyto data mi mohou ukázat jak prosazovaný druh zdravotní politiky fungoval v praxi.

V této práci také jistě využiji diskurzivní analýzu, která mi umožňuje zkoumání politických procesů v diskuzních fórech, kde se střetávají různá alternativní řešení a během nichž je utvářeno konečné rozhodnutí.


( Do této části práce ještě práce hodlám, přidat teoretické vysvětlení mnou použitých metod. V této chvíli ještě nemám vhodnou literaturu k dispozici. Tyto metody jsou popsané pomocí různých studentských skript, které nemají žádného autora a všechny navržené metody hodlám podložit a vysvětlit pomocí vhodné literatury.)

4Teoretická východiska:
5
V této části své práce bych chtěl vysvětlit a analyzovat základní pojmy, které se týkají tématu této práce.

Zdraví, Nemoc
Oba tyto pojmy spolu vzájemně souvisí a ve zdravotní politice patří mezi klíčové. „Zdraví“ může být vysvětleno „(...) jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody (...)“ (324, Potůček 2005). Za „Nemoc“ pak zle považovat jakoukoliv odchylku z tohoto stavu, která nás nějakým způsobem omezuje.

„Nemoc lze pojímat z mnoha aspektů například jako objektivně zjistitelnou poruchu zdraví, kterou lze diagnostikovat a klasifikovat, která má své příčiny a podmínky a typický průběh, kterou lze do určité míry ovlivnit.“ (326, Potůček 2005)

Zdravotnický systém

Za systém můžeme považovat jakýkoliv soubor procesů a funkcí, které dohromady vytvářejí fungující celek. Jeho součástí je řada oborů, které spolu na první pohled nemusí nijak souviset, ale společně se podílejí na utváření celku.

„Zdravotnický systém poskytuje zdravotní služby různého typu: Primární (…), Sekundární (…), Terciální (…). Cílem těchto služeb je udržet, nebo zlepšit zdravotní stav pacientů.“ (331, Potůček 2005)

Determinanty zdraví
Ve zdravotní politice pracujeme s řadou faktory, které mohou působit na zdravotní stav a ovlivňovat ho.

„Determinanty zdraví lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které jsou vzájemně se ovlivňující proměnnými, a zároveň významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny lidí, nebo společnosti. (Nutbeam, 1998)“(65, Janečková 2009)

Základními determinanty zdraví jsou: faktory prostředí, genetická výbava, životní styl, efektivita a kvalita zdravotní péče. (65-66, Janečková 2009)

Veřejná politika

Při práci s pojmem „veřejná politika“ je dobré si nejdříve vysvětlit rozdíl mezi politikou a veřejnou politikou. Politika může být chápána jako „(...) ústřední pojem analýzy a praxe způsobu ,jak je nám vládnuto“ (9, Colebach 2005). Je to proces do něhož vstupuje řada různých aktérů, které se vzájemně podílejí na utváření řešení nějakého problému.

Samotná veřejná politika pak pracuje především s procesy, které se nějakým způsobem týkají veřejného sektoru. Pracuje s pojmy jako je veřejný zájem, veřejné statky, veřejné finance, nebo veřejné právo. (13, Potůček 2005). Veřejná politika je tedy proces, který je orientován na občany. „souhrn činností vlády přímo, nebo nepřímo působících na občany operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky“ (9, Potůček 2005)

Do Veřejné politiky zasahuje i řada dalších vědních disciplín ( Sociologie, Ekonomie, Politologie, Právo...), které mají své zastoupení během tvůrčího procesu. „Veřejná politika je tedy průřezovou vědní disciplínou sui generis, přesahující svou tematickou strukturou i užívanými výkladovými rámci a výzkumnými metodami hranice tradičních sociálních věd.“ (21, Potůček 2005).

Veřejné zdraví

Termín veřejné zdraví je překládán z anglického názvu „public health“. „Předmětem public health (veřejného zdraví) je především zdraví, zdravotní stav obyvatel, podpora zdraví. Aktivity související s veřejným zdravím se soustřeďují zejména na populační skupiny, jejich cílem je podpora zdraví, rozvoj lidského kapitálu, prevence, vzdělávání ke zdraví.“ (315, Potůček, 2005) Jeho cílem tak je především analýza a preventivní působení na zdravé obyvatelstvo a udržování jeho dobrého zdravotního stavu.

Politické strany

Jelikož se v této práci jedná o komparaci přístupů různých politických stran ke zdravotní politice, je vhodné náležitě vysvětlit a určit co pojem politická strana vlastně znamená a jaké různé účely ve společnosti plní.
Politické strany mají za cíl získání moci v rozhodovacím procesu. „(...)lze v celku připustit, že moderní politické strany v demokratických zemích jsou otevřené a dobrovolné organizace (…) i to že jejich členové mají nějaké společné představy a zájmy.“ (34, Fiala 1998)

Politický proces- hierarchické uspořádání autority při rozhodování

V politickém procesu se postupně utváří řešení během rozhodovacího procesu. Tento proces je tvořen řadou vzájemných interakcí mezi jednotlivými aktéry, kteří do této politiky vstupují a nějakým způsobem se na ní podílejí. „Na rozhodování se ve veřejné politice založené na demokratických principech podílejí především tři hlavní subjekty : občané (často zastupování politiky), úředníci a odborníci“ (39, Potůček, 2005).

V Procesu tvorby politik jsou důležití její aktéři. Aktérem se může stát každá osoba, nebo skupina osob, které mají nějaký zájem se na tomto procesu podílet. Pro účast na samotném procesu tvorby jsou pak důležitá především tři východiska: autorita, řád a odbornost. Obecně platí, že vždy rozhodující moc v u tvářecím procesu má osoba, nebo skupina s nejvyšší autoritou. (Colebach, 2005)


Model politických arén A-A-A

Zdravotní politika utvářena na základě vzájemné spolupráce různých aktérů, v našem případě politických stran, které mají rozdílné ideologie, tudíž i rozdílné návrhy na řešení problémů. Tito aktéři se tak střetávají v různých politických arénách .

Do těchto arén pak může vstupovat ještě celá řada dalších aktérů, kteří mají na různých úrovních značný vliv na konečnou podobu rozhodovacího procesu. Tento model se nazývá A-A-A (Agendy, Aktéři a Arény) „Obecná definiční charakteristika jakékoliv arény v Modelu A-A-A vymezuje arénu jako prostor, v němž jednotliví (…) aktéři tvorby politiky vstupují mezi sebou do kooperačních/konsensuálních nebo konkurenčních/konfliktních vztahů.


Politické sítě- zájmy a strategie aktérů k dosažení vlastního zájmu

Tento model se snaží odhalit různé vzájemné vztahy a provázanosti mezi různými aktéry politického procesu. „(...) snaží se analyzovat a pochopit tvorbu veřejné politiky jako sféru otevřeného politického prostoru, v němž probíhají různorodé a proměnlivé interakce mezi volně spjatými skupinami aktérů.“ (54, Potůček, 2005)


5. Hodnotový rámec:

Účelem této práce není určení která z politických stran má lepší, nebo horší přístup ke zdravotní politice, ale jde především o popsání a vysvětlení rozdílů ve způsobu implementace zdravotní politiky v České republice. Jelikož je tato práce nenormativní, nevycházím z žádných hodnot, které by mohli ovlivnit můj náhled ne jednotlivé politické strany. Přesto mohu vycházet z hodnot, které se obecně týkají fungování politiky českého státu a přístupu ve zdravotní politice


Solidarita

Je hodnota, která nám vyjadřuje vzájemnou podporu mezi všemi účastníky procesu, kteří se podílejí na jeho utváření. “společenská solidarita je hodnota, která znamená vědomí jednoty a vůli nést její následky. Ve vztahu ke zdraví a zdravotnictví solidarita představuje důležitou hodnotu, která vytváří vzájemnou podporu obyvatel či pojištěnců v případě poruchy zdraví (...)“ ( 3, Gladkij 2003)

Svoboda

Každá osoba má možnost samostatného jednání a rozhodování. Osoba je zároveň za svoje jednání zodpovědná.

Rovnost

Ve zdravotnictví je důležité, aby měla každá osoba možnost k přístupu ke kvalitní zdravotní péči, pokud by jí potřebovala. Rovnost můžeme chápat „ jako stejná příležitost k úspěchu, podmínka společenského rozvoje“ (10, Gladkij 2000)

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The bachelor thesis will be dealing with the issue of health policy in Czech Republic after 1989. I would like to compare differences in approaches in health policy by various Czech political parties.
In the first part I will describe the theoretical basis and applied research methods in this work. The second part will be devoted to a comparison of approaches in health policy after 1989. The aim of this work is theoretical progress in this issue.