Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku

• Název práce v češtině: Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném ; evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku
• Název v anglickém jazyce: The Role of National Identities in the Media Space; Devoted to European Politics: ; The Czech Presidency of the European Union in European Press
• Klíčová slova: Národní identita, média, Evropská unie, evropská identita, nastolování agendy, kvalitativní obsahová analýza, české předsednictví, Česká republika, Francie.
• Klíčová slova anglicky: National identity, media, European Union, European identity, agenda-setting, qualitative content analysis, Czech presidency, Czech Republic, France.
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.11.2010
• Datum zadání: 21.11.2010
• Datum a čas obhajoby: 03.02.2011 08:00
• Místo konání obhajoby: JInonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.01.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 03.02.2011
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Předběžná náplň práce

Problematika
Téma pro svou diplomovou práci jsem si vybrala pod dojmem článků o českém předsednictví Evropské unie vycházejících ve francouzském tisku, které jsem měla možnost číst během svého studijního pobytu v Paříži. Při jejich srovnání s českými články jsem si začala klást první otázky a přemýšlet o tom, jak sociologicky uchopit toto téma. První články z období změny v čele Evropské unie představovaly Českou republiku jako euroskeptickou zemi, prezident Václav Kalus byl označován za „černou ovci Evropy“ a české vláda za nestabilní, závisející na křehké většině. Navíc byla Česká republika členskou zemí, která ještě nepřijala euro a neschválila Lisabonskou smlouvu, což byly podle novinářů překážky pro úspěšné zvládnutí světové finanční krize a institucionální krize Evropské unie.
Na základě těchto prvních článků vznikly první otázky: Existuje stále ještě rozdíl mezi starou a novou Evropou či mezi velkými a malými zeměmi Evropské unie? Jsou si jednotlivé členské státy rovny? Jak je vnímáno a prezentováno české předsednictví v tisku? O jakých událostech se mluví a o jakých aktérech? Jakým způsobem se proměňoval obraz českého předsednictví v tisku? Existují nějaké rozdíly, srovnáme-li český a francouzský tisk? Jakým způsobem se v tisku konstruuje obraz Evropské unie a jednotlivých členských států, jednotlivých národů, národních identit? Jak pracují noviny se stereotypy? Vytvářejí je nebo naopak dekonstruují? Na základě těchto otázek jsem vytvořila své základní výzkumné otázky pro diplomovou práci.

Výzkumné otázky
Ve své diplomové práci se zaměřím na dvě základní výzkumné otázky, jednu konkrétnější a jednu obecnější. Nejprve se změřím na to, jak tištěná média přistupují k českému předsednictví Evropské unie. Půjde mi především o srovnání českého a francouzského tisku. Pro doplnění svého výzkumu o „vnější“ pohled vzhledem k přímému střídání předsednictví mezi Francií a Českou republikou zahrnu do srovnání ještě i britský tisk. Za každou zemi jsem si zvolila jako zástupce jeden z deníků – za francouzský tisk Le Monde, za český MF Dnes a za britský The Times.
Kromě tohoto mezinárodního srovnání se zaměřím také na vývoj obrazu českého předsednictví, který jednotlivé deníky nabízely, během celého jeho trvání a také v době před jeho začátkem, kdy tisk začal otevírat téma českého předsednictví předpověďmi o jeho průběhu, a po jeho ukončení, kdy nabízel jeho rekapitulace a celková hodnocení.
Opírajíc se o tuto konkrétnější otázku se zároveň ve své diplomové práci pokusím zodpovědět otázku obecnější: Jaká je role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice? Jak jsou v tomto prostoru národní identity konstruovány, zobrazovány?

Výzkumná metoda
Pro hledání odpovědi na tuto obecnou otázku by bylo možné zvolit i jiný objekt výzkumu, než je tisk. Při jeho výběru byla hlavním kritériem proveditelnost výzkumu. Ve své diplomové práci budu analyzovat data pokrývající období přes šest měsíců a novinové články v tištěné podobě tak značně usnadní práci se shromažďováním a přípravou materiálu pro analýzu. Vytvoření korpusů textů provedu za pomoci databází psaného tisku – pro Le Monde a The Times využiji databázi Factiva, pro MF Dnes databázi Newton Media. Články budu vyhledávat za pomoci klíčových slov, především „české předsednictví“, ale i další, jako „český premiér“, „Mirek Topolánek“, „český prezident“, „Václav Klaus“ a další. Vyhledávat budu stejná klíčová slova ve všech třech denících. Období, během něhož články vycházely, omezím přibližně na prosinec 2008 až červenec 2009, tedy jeden měsíc před a po českém předsednictví. Období ale nechci pevně stanovit, spíš se přizpůsobím jednotlivým deníkům v tom, kdy se tomuto tématu již věnovaly a kdy jej začaly opouštět. Na konci bych ráda dospěla ke korpusu textů, který bude obsahovat mezi 200 a 300 články. Na články, které tímto postupem získám, pak aplikuji textovou analýzu – především kvalitativní, možná i kvantitativní. Těžiště analýzy ale bude spočívat v kvalitativním přístupu, který lépe umožní odpovědět na mé výzkumné otázky.
Konstrukce a analýza korpusu textů bude mít ještě druhou část. V první části budu vycházet z korpusů textů, jejichž vznik jsem popsala výše, a zaměřím se na to, jak jednotlivé deníky přistupovaly k českému předsednictví Evropské unie a jak se jeho obraz v nich měnil. Obávám se ale, že tento postup mě zavede příliš do předem očekávatelných stereotypů. Proto si pro druhou část vyberu dvě nebo tři události světového či evropského významu, které se v době českého předsednictví odehrály (např. ruský plyn, konflikt v Gaze) a okolo nich vytvořím další korpusy textů. Při jejich analýze pak budu sledovat, jakým způsobem bylo v jednotlivých denících s těmito událostmi spojováno české předsednictví. Kombinací obou těchto postupů se mi podaří lépe odpovědět na obecnější výzkumnou otázku: Jaká je role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice?

Teoretické zdroje
Teoretické zdroje pro mou diplomovou práci se budou rozvíjet a měnit na základě analýzy korpusů textů. V současné chvíli jsou pro mou práci nejdůležitější tři oblasti: vytváření událostí médii, vytváření agendy médii a zaměřování se na osobnosti v médiích. Dalším důležitým zdrojem je literatura vázaná k metodě – textové analýze. Předběžný seznam literatury je uveden níže, bude se ale jistě ještě měnit v kontaktu s korpusy textů.

Předběžný seznam literatury
Arquembourg, J., Le temps des événements médiatiques. Bruxelles, Ina-de Boeck, 2002.
Arquembourg, J., Lochard, G., Mercier, A. Événements mondiaux, regards nationaux. Paris, CNRS, 2006.
Balle, F. Médias et Sociétés. Edi. Montchrestien, 1994.
Balle, F., Eymery, G. Les nouveaux médias. Paris, Presses universitaires de France, 1996.
Berelson, B. Content analysis in communication research. New York, Hafner, 1971.
Berger, P., Luckmann, T. La construction sociale de la réalité, Paris, Méridiens-Klincksieck, 1986.
Bougnoux, D. (dir.). Sciences de l’information et de la communication. Larousse, 1993.
Bouillaguet, A., Robet, A. D. L’analyse de contenu. Paris, Presses universitaires de France, 2002.
Bourdon, J. Introduction aux médias. Paris, Montchrestien, 1997.
Bouvet, P. Direct. Paris, ed. de l’Olivier, 2002
Bregman, D. « Le cadrage du débat public. Le projet de CSG. » Réseaux, 1996, no. 75, p. 111 – 136.
Bregman, D. Le processus de construction des controverses politiques pendants les campagnes électorales en France : 1986 – 1988, thése de doctorat de l’IEP (sciences politiques), sous la direction de J. Charlot, Paris, 1991.
Burke, B. Language as symbolique action. Berkeley, Un. California Press, 1966.
Cefaï, D. « La construction des problèmes publics. Définition de situation dans des arènes publiques ». Réseaux, 1996, no. 75, p. 43 – 66.
Charaudeau, P. Le discours d’information médiatique. La construction du miroir social, coll. Médias-Recherches, INA/Nathan, 1997.
Dearing, J. W. Agenda-setting. Thousand Oaks, Calif, Sage, 1996.
De Bonville, J. L’analyse de contenu des médias: de la problématique au traitement statistique. Bruxelles, De Boeck université , 2006.
Didier, F., Effa, T. De l'événement aux univers de sens : sémiotique du discours de la presse écrite. Limoges, Faculté des Lettres et Sciences Humaines, 2000.
Edelman, M. Political Language : Words that Succeed end Politics that Fail. New York, Academic Press, 1977.
Fico, F. G., Lacy, S., Riffe, D. Analyzing media messages: using quantitative content analysis in research. Mahwah, Erlbaum, 1998.
Huchet, B., Payen, E. (dir.) Figures de l'événement: médias et représentations du monde. Paris, Ed. du Centre Pompidou, 2000.
Fishman, M. Manufacturing the News. Austin, University of Texas Press, 1980.
Kingston, M. « Réduire à l’événement : la couverture de sujet irlandais par l’Agence France Presse ». Réseaux, 1996, no. 75, p. 67 – 86.
Lemieux, C. Mauvaise presse. Une sociologie compréhensive du travail journalistique et de ses critiques. Paris, Métailié, 2002.
Les récits médiatiques, Réseaux 2005, vol. 23, n. 132
Maigret, E. Sociologie de la communication et des médias. Armand Colin, 2003.
McCombs, M. Setting the agenda: the mass media and public opinion. Cambridge, Polity; Malden, MA, Blackwell Pub., 2004.
McCombs, M., Protess, D. L. (eds.) Agenda setting: readings on media, public opinion, and policymaking. Hillsdale (N.J.), Lawrence Erlbaum Associates, 1991.
Mouillaud, M., Tétu, J.-F. Le journal quotidien, Lyon, PUL, 1989.
Perelman, CH. L’Empire réthorique. Réthorique et argumentation. Paris, Vrin, 1997.
Petit, J.-L. (ed.) L’évenement en perspective. Paris, EHESS, 1991.
Recherche en communication 1997, n. 7, Louvain, Université de Louvain.
Reese, S. D., « Setting the media’s agenda: a power balance perspective ». IN Anderson, J. A. (ed.) Communication Yearbook, 14, London, Newbury Park, 1991.
Reiffel, R. Sociologie des médias, Ed. Ellipses, 2001.
Reiffel, R. Que sont les médias. Paris, Folio, Gallimard. 2005.
Riutort, P. Sociologie de la communication politique. Paris, la Découverte, 2007.
Thoveron, G. Le troisième âge du quatrième pouvoir : où va la presse ?. Bruxelles: éditions Labor, 2006.
Tuchman, G. Making News: A Study in the Construction of Reality. New York, Free Press, 1978.
Wolton, D. Penser la communication. Flammarion, 1997.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my Master thesis, I will focus on two basic research questions. Firstly, I will focus on how the media approach the Czech presidency of the European Union. Especially, I will be interested in the comparison of the Czech and the French press. For each country, I have chosen one newspaper - Le Monde for the French press and MF DNES for the Czech one. Apart from this comparison, I will also analyze the evolution of the image of the Czech presidency during all its period.
Falling back on this concrete question, I will as well focus on a more general research question: What is the role of national identities in the media space devoted to European politics? How are these identities constructed and portrayed?
I will analyze collected articles from the newspapers mentioned using qualitative (and eventually also quantitative) textual analysis.