Konflikt v kyberprostoru. Analýza konfliktních diskurzů komunikačních aktérů internetových diskuzí

• Název práce v češtině: Konflikt v kyberprostoru. Analýza konfliktních diskurzů komunikačních aktérů internetových diskuzí
• Název v anglickém jazyce: CONFLICT IN CYBERSPACE
• Klíčová slova: kyberprostor, konflikt, nerealistický konflikt, internetová diskuze, komunikace, internet, analýza, kvalitativní výzkum
• Klíčová slova anglicky: Cyberspace, conflict, realistic conflicts, nonrealistic conflicts, internet discusion, communication, internet, analysis, qualitative research
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.11.2010
• Datum zadání: 21.11.2010
• Datum a čas obhajoby: 29.01.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.01.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 29.01.2013
• Oponenti: PhDr. Martin Buchtík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Metodologie a předběžná struktura diplomové práce
Analýza toků a diskurzů konfliktních názorových skupin bude provedena za použití převážně kvalitativních analytických metod. S pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování budou organizována sebraná data převážné textové podoby. Pozornost analýzy se zaměří hlavně na taková místa, jakými jsou mediální servery, blogy, diskuze k článkům, chaty, sociální sítě apod. Definuji teoreticky i metodologicky pojem konfliktní – kontroverzní události/zprávy a to na základě četnosti a míry rozšíření té které zprávy a na základě míry a intenzity veřejné diskuze, kterou zpráva vyvolá. Takto vymezené zprávy mi pak budou základní informační analytickou jednotkou, kterou budu sledovat v čase a zaznamenávat její tok skrze informační sítě. Zvolené informační jednotky mají zastupovat omezený vzorek konfliktů mezi názorovými skupinami a budou pořízeny s přihlédnutím právě k míře konfliktnosti a kontroverze dané události.
Výsledkem analýzy pak bude matice kategorií sestávající z určení toho, zda je daný konflikt realistický či nerealistický a zda je v daném konfliktu přítomna kontroverze. Ze zvolených informačních jednotek bude také možné sestavit určitý paradigmaticky model toku konfliktních diskurzů a zároveň podrobné sledování toku těchto informací v čase napříč prostorem internetu mi umožní popsat dynamiku jejich šíření.
Má diplomová práce bude sestávat z teoretické části, v níž budu polemizovat s Meyrowitzovým konceptem studia sociálních situací a vztáhnu jej ke kyberprostoru. Dále se zaměřím na charakteristiku informační společnosti a na roli internetu – kyberprostoru uvnitř této společnosti. V této části zároveň vylíčím Coserovu teorii realistického a nerealistického konfliktu v kontextu teorie informace. Druhá část diplomové práce bude konkretizovat a obhajovat ad-hoc metodologii, která vznikne za účelem analýzy a zároveň přinese závěry výzkumu v podobě výše zmíněné matice kategorií a modelu dynamiky toku a šíření konfliktních diskurzů.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernost. Vydání první. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0966-1
BAUMAN, Zygmunt. Úvahy o postmoderní době. Vydání první. Praha: Slon, 2006. ISBN 80-86429-11-3
BERGER, Petr L., LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Vydání první. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1
BOURDIEU, Pierre. O televizi. Vydání první. Brno: Doplněk, 2002. ISBN: 80-7239-122-4.
COSER, Lewis. The Functions of Social Conflict. New York:The Free Pres sof Glencoe, 1964
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vydání první. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
HARRINGTON, Austin, ed. al. Moderní sociální teorie. Vydání první. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-093-3
LYOTARD, Jean-Francois. O postmodernismu: Postmoderno vysvětlované dětem; Postmoderní situace. Praha: Filosofický ústav AV ČR, 1993
MEYROWITZ, Josua. Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum, 2006

RAMONET, Ignacio. Tyranie médií. Vydání první. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1037-6
PIERRE, Lévy. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0109-5
STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Basic of qualitative research: Grounded Theory procedures and techniques. Praha: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X
TIMOTHY, Leary. Chaos a kyberkultura. Praha: Maťa, 1997. ISBN 80-86013-23-5
ŠMAHEL, David; ŠTĚTKA, Václav. Nová média. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2009

Předběžná náplň práce

Diskuze problému
Vývoj moderních informačních technologií vytvořil zcela nový komunikační prostor, který můžeme nazvat kyberprostorem. Internet jako určité jádro kyberprostoru, radikálně proměnil stará, spíše pasivní masmédia a díky svým charakteristickým rysům jakými jsou interaktivita, svobodný přístup k informacím, snadná dostupnost, sdílení, reprodukovatelnost a možnost šíření informací vtáhnul sociálního aktéra do spleti takového komunikačního prostoru, který je na jednu stranu sycen informacemi empirické reality, na druhou stranu je sebereprodukujícím se a autopoietickým systémem, který „(virtuální) realitu“ sám vytváří.
Internet lze také považovat za jistý předobraz mediální reality vytvářené původně tradičními médii, jakými jsou tiskoviny, televize a rádio. Je tomu tak z důvodu, že internet bývá prvním místem, kde je informace prezentována, interpretovaná, konfrontována a dynamicky pak přechází do pole tradičních médií.
Internet jako elektronické médium je pozoruhodný ještě z jiného hlediska. Joshua Meyrowitz vykresluje v jedné ze svých prací takovou perspektivu studia sociálních situací, která je založena na předpokladu, že díky míře rozšíření elektronických médií již nelze vnímat sociální interakce v rámci uzavřeného fyzického prostoru a mediální realitu jako dvě oddělené dimenze sociálního chování. Obě dimenze sociální reality procházejí postupující fúzí a vytvářejí tím nový studijní rámec, kdy je situace „tady a teď“ – fyzický prostor interakce tváří v tvář, prostoupena situacemi „tam v různém čase“ – mediálním „kyberprostorem“.
Rozšířením Goffmanova dramaturgického konceptu o rámec „vzorce přístupu k informacím“ a další pojmy si Meyrowitz správně povšimnul, že zkoumání sociální reality již musí být rozšířeno za hranice prosté interakce uzavřené ve fyzickém prostoru. Internet se čím dál více stává komunikačním a informačním meta-prostorem vstupujícím přímo či nepřímo do tradičních interakcí tváří v tvář. Internet významně akceleroval chod informačních společností
Diplomová práce se bude zabývat studiem internetových toků informací, které jsou charakteristické velkou mírou konfliktnosti a kontroverze. Prostřednictvím analýzy událostí – zpráv, které jsou v centru pozornosti veřejné debaty (zejména v kyberprostoru) a které od fáze vypuštění na internet zdvihají mediální a veřejný zájem pro svou konfliktní či kontroverzní povahu, se pokusím popsat nejen diskursivně konfliktní charakter takových událostí – zpráv, ale i jejich dynamiku vzniku a virtuálního života.
Ústředními kategoriemi mé analýzy budou pojmy konflikt a kontroverze. V případě konfliktu se zaměřím na to, zda je tento konflikt, zkoumaný zejména uvnitř kyberprostoru, realistický nebo nerealistický. Lewis Coser, americký sociolog, který se pokoušel propojit strukturní funkcionalismus a teorii konfliktu dělí konflikt na realistický a nerealistický podle toho na jakém základě tento konflikt vzniká.
V pozadí realistického konfliktu je boj sociálních skupin – aktérů o konkrétní zdroje a benefity, kterých může některá ze zainteresovaných skupin reálně dosáhnout. Vzniká z požadavku neuspokojených nároků a frustrací a je orientován na nějaký objekt, který je předpokládaným zdrojem těchto frustrací a na reálnou nápravu situace. Nerealistický konflikt na druhou stranu nevzniká z motivace dosáhnout nějakého přímého zisku, ale je motivován zejména snahou o upevnění kolektivní identity a potřebou ventilace skupinové či individuální frustrace. Nerealistický konflikt slouží k uvolnění agresivní tenze mezi sociálními skupinami a je méně trvalý než konflikt realistický.
Má pozornost se také zaměří na to, jakou míru kontroverze – sporu analyzované konflikty obsahují. Vyvolávání kontroverzí může napomoct k utužení individuální identity jedince a lze předpokládat, že některé jevy mohou z prosté kontroverze přerůst v konflikt. Povaha internetu jako elektronického média může potenciálně napomáhat šíření a umocňování skupinových konfliktů a kontroverzí.